Geomorfologický celek Javorníky se nachází v sev.–vých. části geomorfologické oblasti Slovensko–moravské Karpaty. Pohoří o délce asi 30 km (na území ČR), ležící na rozhraní Moravy a Slovenska, začíná na JZ v Lyském průsmyku u Střelné a končí na SZ v Makovském průsmyku vých. od Velkých Karlovic. Na moravské straně má pohoří výrazně pásemný charakter s jedním hlavním hřbetem orientovaným ve směru SV—JZ. Větší část pohoří se rozkládá na Slovensku.
Javorníky jsou na JZ vymezeny Lyským průsmykem od Bílých Karpat a na Z údolím řeky Senice od Vizovické vrchoviny. Severní, protáhlou hranici tvoří řeka Vsetínská Bečva, která vymezuje Javorníky od Vsetínských vrchů. Směrem na SV přechází v Turzovskou vrchovinu a na J a JV přechází v Kysuckou vrchovinu (obě se nacházejí již na slovenské straně).
![Geomorfologické rozdělení Javorníků.](http://moravske-karpaty.cz/wp-content/uploads/2014/05/geomorf_mapa_javorniky.jpg)
Geomorfologický celek Javorníky se na moravské straně dělí na dva geomorfologické podcelky:
Na slovenské straně se se dělí rovněž na dva samostatné podcelky, a to Vysoké Javorníky a Nízke Javorníky. Přitom v rámci Vysokých Javorníků se ještě oddělují oddíly:
- Javornícka hornatina,
- Rakovská hornatina,
- Lazianska vrchovina a
- Lysianska brázda.
Nízké Javorníky se dělí na oddíly:
- Púchovská vrchovina,
- Javornícka brázda,
- Rovnianska vrchovina,
- Ochodnická vrchovina a
- Kysucká kotlina.
![Na Javorníčku.](http://moravske-karpaty.cz/wp-content/uploads/2014/12/IMG_2640-001.jpg)
Javorníky jsou plochá hornatina o rozloze 229 km2 (na moravské straně), střední výšce 632 m a střed. sklonu 10°57´. Erozně–denudační a strukturně denudační reliéf je převážně budován komplexy pískovců a jílovců zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Vrcholové části pohraničního hřbetu Pulčínské hornatiny tvoří kyčerské a luhačovické vrstvy zlínského souvrství, v nichž výrazně uplatňují odolné pískovce a slepence.
![Hřeben Javorníků ze Soláně.](http://moravske-karpaty.cz/wp-content/uploads/2014/12/DSC_0493.jpg)
Pro hornatinný reliéf jsou typické ploché hřbety a dílčí horské rozsochy se zbytky úrovní zarovnaných povrchů. Členitý hřbet je rozlámán na jednotlivé kry. Síť vodních toků rozčleňuje hluboká údolí. Charakteristické jsou četné strže, sesuvy a hluboká příčná sedla (např. Papajské a Makovské sedlo).
![V Javornících se mnohde zastavil čas.](http://moravske-karpaty.cz/wp-content/uploads/2014/12/IMG_1531.jpg)
Jedinečným tvarem je údolí Vsetínské Bečvy, udržující typický karpatský směr JZ—SV. Údolí je široce rozevřené s údolní nivou, místy se zbytky říčních teras. Některé přítoky z Javorníků vytváří na svých středních tocích průlomová údolí.
Pozn.: Průlomové údolí vytvořil např. potok Zděchovka vytékájící ze Zděchovské kotliny, kde proráží boční hřbet Javorníků a vstupuje do širokého údolí Vsetínské Bečvy.
![Velký Javorník (1071 m) je nejvyšším vrcholem Javorníků. Odlesnění vrcholu směrem k sedlu Geržov je panátkou na valašskou kolonizaci hor.](http://moravske-karpaty.cz/wp-content/uploads/2018/08/IMG_1880.jpg)
V Pulčínské hornatině se nachází množství pískovcových útvarů, z nichž nejrozsáhlejší vystupují na vrcholu Hradisko (773 m). Svým rozsahem a tvarovou rozmanitostí se řadí k největším skalním městům v moravských Karpatech.
![Skály u Pulčína.](http://moravske-karpaty.cz/wp-content/uploads/2014/12/pulcinske_skaly_4.jpg)
Nejvyšší vrchol Javorníků Veľký Javorník (1 071 m) leží na slovenské straně pohoří. Nejvyšším bodem ležícím na Moravě je Malý Javorník (1 019 m). Maximálních nadmořských výšek hřbet Javorníků dosahuje v sev.–vých. části vrcholy Hričovec (1059 m), Veľký Javorník (1071), Malý Javorník (1019 m), Stolečný vrch (956 m), Kohútka (913 m), odkud klesá k JZ přes Hradisko (773 m) a Stráž (622 m). Zde se hřbet rozšiřuje a je rozřezán mnoha údolími (horní tok Senice, Pulčínský potok, Luženka). Hluboké Papajské sedlo odděluje na J hlavní hřeben od izolovaného, ale rozsáhlého masívu vrcholu Makyty (923 m).
![Dřevěný kostel ve Velkých Karlovicích.](http://moravske-karpaty.cz/wp-content/uploads/2014/12/DSC_0353-002.jpg)
Celou oblast na moravské straně je odvodňují řeky Vsetínská Bečva a Senice. Jejich největšími přítoky jsou Tisňavský potok, Stanovnice, Kychová a Zděchovka do Vsetínské Bečvy a Pulčínský potok, Luženka a Veřečný potok do Senice.
Celá oblast je pro své výjimečné přírodní hodnoty, zejména zbytky původních pralesovitých lesů s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin, zařazena do CHKO Beskydy. Pozoruhodné jsou druhově pestré louky a pastviny (hojný výskyt vstavačovitých) a unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy. Lesní společenstva tvoří květnaté bučiny a jedliny a horské klenové bučiny.
![Křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). Foceno u Nového Hrozenkova.](http://moravske-karpaty.cz/wp-content/uploads/2014/12/IMG_3768.jpg)
Krajina Javorníků je plná starobylých usedlostí, kapliček, křížků a jiných drobných památek. Mezi nejvýznamnější patří dřevěný kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích, kaplička v Podťatém, soubor historických domů v Pluskovci a další. Také krajina nese ještě původní starobylé rysy (drobná políčka, pastviny, pasienky), které nejsou překryty socialistickou kolektivizací.