Chmeľovská hornatina

Geomorfologický podcelek Chmeľovská hornatina je plochá hornatina o rozloze 132 km2, střední výšce 509 m a středním sklonu 10°00´. Oblast na délku dosahuje téměř 18 km a na šířku 12 km. Chmeľovská hornatina hraničí na JZ s Lopenickou hornatinou a na SZ s Lačnovskou vrchovinou, která geomorfologicky náleží Vizovické vrchoviněNa SV v oblasti Lyského průsmyku krátce hraničí Javorníky. Po celé vých. až jih.–vých. hranici přechází na slovenskou stranu, kde se nachází nejvyšší bod oblasti Chmeľová (925 m). Chmeľovská hornatina leží v sev.–vých. části Bílých Karpat.

Geomorfologické rozdělení Chmeľovské hornatiny.
Geomorfologické rozdělení Chmeľovské hornatiny.

V rámci geomorfologického podcelku Chmeľovské hornatiny jsou vymezeny tři geomorfologické okrsky:

Chmeľovská hornatina, ležící za průlomem řeky Vláry, tvoří nejvýchodnější část Bílých Karpat. Podloží oblasti je tvořeno paleogenními flyšovými pískovci a jílovci vlárského vývoje bělokarpatské jednotky a také horninami bystrické jednotky magurské skupiny příkrovů.

Študlovská hornatina.
Študlovská hornatina.

Chmeľovská hornatina se skládá ze dvou hřbetů, vyššího hraničního a nižšího vnitřního, který je přerušen průlomovým údolím Brumovky. Oba hřbety odděluje kotlina u Brumova-Bylnice. Pro krajinný ráz je charakteristický erozně–denudační reliéf širokých synklinálních hřbetů, sníženin a hluboce zařezaných údolí se zbytky zarovnaných povrchů a četnými sesuvy. Nejvyšším bodem jsou Průklesy (836 m) ve Vlárské hornatině.

Chmeľovská hornatina je odvodňována přítoky Vláry, zejména říčkou Brumovkou a jejím přítokem Nedašovkou.

Cesta na Královci.
Cesta na Královci.

Chmeľovská hornatina spadá do CHKO Bílé KarpatyEVL Bílé Karpaty (Natura 2000).

Študlovská hornatina

Študlovská hornatina je členitá vrchovina tvořená eocenními flyšovými pískovci a jílovci bystrického souvrství (bystrické vrstvy) s podélnými vložkami hornin belovežského souvrství bystrické jednotky magurské skupiny příkrovů. V sev. okraji se v úzkém lemu vyskytují také horniny vsetínských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Študlovská hornatina leží v sev. části Chmeľovské hornatiny.

Rozhledna nad Valašskými Klobouky nabízí nádherné pohledy na jižní Valašsko.
Rozhledna nad Valašskými Klobouky nabízí nádherné pohledy na jižní Valašsko.

Študlovskou hornatinu buduje vnitřní nižší hřbet Chmeľovské hornatiny. Nejvyšších poloh dosahuje v sev.–vých. části pískovcovým sukem Končitá (817 m). Pod Valašskými Klobouky ji proráží říčka Brumovka v sevřeném údolí a rozděluje ji na samostatnou horskou skupinu Královce a horskou skupinu Hložce. Reliéf tvoří široký a masívní, strukturně litologicky podmíněný, hluboce rozvětvený hřbet s výrazným okrajovým svahem na SZ. Charakteristické jsou zbytky zarovnaných povrchů a četné sesuvy. Při sev.–záp. úpatí se vyskytují kryopedimenty. Významné body jsou Končitá (817 m), Jelenovská (663 m) a Vysoká (642 m).

MIG 23 ve střelnici za Študlovem.
MIG 23 ve střelnici za Študlovem.

Študlovská hornatina, ležící ve 4. a 5. vegetačním stupni, je převážně zalesněná smrkovými monokulturami a smrkovými porosty s příměsí jedle a buku. V nižších polohách se nacházejí zbytky bukových a dubo-jedlových porostů. Roztroušeně se v krajině vyskytují květnaté pastviny a švestkové sady.

Přírodní památka Dobšena na jih.–záp. úbočí Královce (655 m).
Přírodní památka Dobšena na jih.–záp. úbočí Královce (655 m).

Pro svou zachovalost jsou chráněny zbytky extenzivních horských pastvin v PR PloščinyPP Dobšena, květnaté louky s výskytem vstavačovitých v PR Javorůvky, louky s mokřady a prameništi v PR Bílé potoky a jalovcové louky v PP Hrádek.

Cesta na Královci.
Cesta na Královci.

Bylnická kotlina

Bylnická kotlina je podélná, erozně–denudační, strukturně litologicky podmíněná sníženina, budovaná převážně jílnatými horninami bystrického souvrství (bystrické vrstvy) bystrické jednotky magurské skupiny příkrovů. Báze svahů jsou překryty deluviálními sedimenty, dno sníženiny je vyplněno nivními hlínami. Bylnická kotlina leží ve střed. části Chmeľovské hornatiny.

Bylnická kotlina, kterou protéká říčka Brumovka a částečně i Vlára, má charakter ploché pahorkatiny se zbytky zarovnaných povrchů, asymetrickými údolími a širokými údolními nivami. Četné jsou sesuvy. Dno kotliny je částečně tvořeno pedimentykryopedimenty. Bylnická kotlina vznikla erozním rozšířením říčních údolí.

Bylnická kotlina je převážně bezlesá, převládá orná půda, roztroušeně se v krajině vyskytují švestkové a jabloňové sady. Kolem vodních toků, většinou zmeliorovaných, se vyskytují břehové porosty s převahou olše.

Vlárská hornatina

Vlárská hornatina je členitá hornatina budovaná paleogenními flyšovými pískovci a jílovci svodnického souvrství vlárského vývoje bělokarpatské jednotky magurské skupiny příkrovů. V sev. části oblasti, v okolí Nedašovi Lhoty, se vyskytují horniny bystrického souvrství (bystrické vrstvy) bystrické jednotky magurské skupiny příkrovů. Ne jejich přechodu se v úzkém pruhu nalézají také horniny javorinskéhokaumberského souvrství (gbelské vrstvy) bělokarpatské jednotky. Vlárská hornatina leží v sev. části Chmeľovské hornatiny.

Buk lesní v PP Okrouhlá.
Buk lesní v PP Okrouhlá.

Vlárskou hornatinu buduje vyšší pohraniční hřbet Chmeľovské hornatiny. Reliéf tvoří široký, masívní synklinální hřbet, rozčleněný hluboce zařezanými podélnými a příčnými údolími. Hřbet je souvislý, svahové vodní toky zatím nestačily proniknou daleko a snížit polohu sedel. V oblasti se vyskytují zbytky zarovnaných povrchů a četné jsou sesuvy. Nejvyšším bodem jsou Průklesy (836 m), významné body jsou Kaňůr (791 m) a Tratihúšť (707 m).

PR Jalovcová stráň v Nedašově.
PR Jalovcová stráň v Nedašově.

Vlárská hornatina, ležící převážně ve 4. vegetačním stupni, je téměř souvisle zalesněná bukovými porosty, ojediněle smrkovými monokulturami. V krajině jsou rozprostřeny enklávy květnatých pastvin. Předmětem ochrany přírody jsou typické karpatské bukové porosty v PR SidoniePP Okrouhlá, květnaté bělokarpatské louky v PP Hluboče, PP Pod horou, PP Pod cigánem, PP Šumlatová, teplomilné louky a pastviny v PP Kaňoury a jalovcové pastviny v PR Jalovcová stráň.

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) v PR Sidonie.

Přečtěte si také

  • Bílé Karpaty9.9.2014 Bílé Karpaty Geomorfologický celek Bílé Karpaty je plochá hornatina o rozloze 575 km2, střední […]
  • Javořinská hornatina12.11.2014 Javořinská hornatina Geomorfologický podcelek Javořinská hornatina je plochá hornatina o rozloze […]
  • Lopenická hornatina18.12.2014 Lopenická hornatina Geomorfologický podcelek Lopenická hornatina je členitá hornatina o rozloze […]
  • Žalostinská vrchovina9.9.2014 Žalostinská vrchovina Geomorfologický podcelek Žalostinská vrchovina je členitá vrchovina o rozloze 95 km2, […]

Související obrázky:

Napsat komentář