Ráztocká hornatina

Geomorfologický podcelek Ráztocká hornatina je plochá hornatina o rozloze 149 km2, střední výšce 643 m a středním sklonu 11°34´. Ze S je vymezena od Vsetínských vrchů údolím Vsetínské Bečvy.  Východní a jižní hranici tvoří hlavní hřbet Javorníků, který v podstatné části tvoří zároveň česko-slovenskou hranici. Na Z je vymezena údolím říčky Senice od Vizovické vrchoviny. Ráztocká hornatina leží v sev.–záp. části Javorníků.

Geomorfologické rozdělení Ráztocké hornatiny.
Geomorfologické rozdělení Ráztocké hornatiny.

V rámci geomorfologického podcelku Ráztocké hornatiny jsou vymezeny čtyři geomorfologické okrsky:

Podloží Ráztocké hornatiny je tvořeno paleogenními flyšovými horninami zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů.

Údolí Podťaté.
Údolí Podťaté.

Ráztocká hornatina tvoří hlavní část pohoří Javorníky na území České republiky. Její název je odvozen od obce Ráztoka, která leží asi 2 km jih.–záp. od vrcholu Malého Javorníku. Ráztocká hornatina se skládá z hlavního hraničního hřbetu a nižších úpatních vrchovin. Nejvyšším bodem (na moravské straně) je Malý Javorník (1019 m) v Javornickém hřbetu.

Reliéf tvoří úzký hřbet, který je místy odlesněný. Jeho svahy a boční rozsochy jsou převážně zalesněné. Vzhled krajiny je podmíněn pasekářským osídlením, na hřebenech se nacházejí rekreační objekty a chalupy. Sklonitější svahy postihují sesuvy. Území náleží do CHKO Beskydy.

Kaplička na Javorníčku (860 m).
Kaplička na Javorníčku (860 m).

Karlovická vrchovina

Karlovická vrchovina tvoří úzký pruh s charakterem vrchoviny, který ze S lemuje hlavní hřbet Javorníků — Javornický hřbet. Karlovickou vrchovinu budují paleogenní flyšové pískovce a jílovce vsetínských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů.

Sjezdovky v Javorníkách mají naštěstí také letní využití.
Letní návštěvníci horentně obnovovaných sjezdovek.

Karlovická vrchovina má charakter úpatního přechodového pásu mezi horským hřbetem a údolím Vsetínské Bečvy. Napříč ji prořezává více než desítka paralelních vodních toků. Georeliéf okrsku je značně členitý s rychlým střídáním sevřených údolí a mezilehlých rozsoch. Do okrsku patří i vlastní údolí Vsetínské Bečvy, provázené akumulačními terasami, náplavovými kuželypedimenty. Nejvyšším bodem Karlovické vrchoviny je vrchol Gigula (951 m).

Vodní nádrž Stanovnice u Karolinky.
Vodní nádrž Stanovnice u Karolinky.

Na říčce Velké Stanovnici je vybudována vodní nádrž Stanovnice, sloužící jako zdroj pitné vody pro oblast Velkokarlovicka, ale také Brumovska, Valalšsko-kloboucka a Slavičínska.

NPR Razula – výměna generací.
NPR Razula – výměna generací.

Karlovická vrchovina, ležící hlavně v 5. vegetačním stupni, je převážně zalesněná smrkovými porosty s příměsí buku a jedle. Předmětem ochrany přírody je jedinečný jedlobukový porost pralesovitého charakteru s příměsí smrku a javoru klenu s výskytem vzácných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů v NPR Razula.

Dřevěný kostel ve Velkých Karlovicích.
Dřevěný kostel ve Velkých Karlovicích.

Javornický hřbet

Javornický hřbet je úzký protáhlý hřbet směru JZ—SV, tvořený pruhem odolnějších pískovců. Hlavní hřeben budují kyčerské vrstvy zlínského souvrství, které směrem na S, v tenkém pruhu, paralelně doprovází horniny belovežského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů.

Tři kříže na Stratenci. Místní rozhledna nabízí krásné výhledy na Vsetínské vrchy a téměř celé pásmo Beskyd.
Tři kříže na Stratenci. Místní minirozhledna nabízí krásné výhledy na Vetíndké vrchy a téměř celé pásmo Beskyd.

Javornický hřbet tvoří nejvyšší část Ráztocké hornatiny a tím i hlavní hřbet Javorníků. Hřbet je značně souvislý, boční zářezy přítoků Vsetínské Bečvy nejsou příliš hluboké a hřbetnice je relativně výškově vyrovnaná. Nejvyšším bodem je Malý Javorník (1019 m). Vrcholová část je místy odlesněná, vrcholové louky jsou pozůstatkem po salašnictví. Svahy jsou zalesněné převážně smrkovými porosty.

Věřečenská vrchovina

Věřečenská vrchovina je členitá vrchovina tvořená paleogenními flyšovými horninami vsetínských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Leží v záp. části Ráztocké hornatiny.

Měkce modelovaný úzký hřbet Večeřenské vrchoviny prořezávají hluboká údolí přítoků Vsetínské BečvySenice. Nejvyšším bodem je Jahodný (610 m).

PR Galovské lúky
PR Galovské lúky

Věřečenská vrchovina leží ve 3. a 4. vegetačním stupni. Ve vyšších polohách zalesněná bukovými porosty s příměsí smrku a částečně i smrkovými monokulturami, v nižších polohách převládají v krajinné mozaice louky. Předmětem ochrany přírody jsou typické horské květnaté louky v PR Galovské lúky.

Luženská vrchovina

Luženská vrchovina leží v jih.–záp. části Ráztocké hornatiny. Tvoří ji zaoblený, relativně souvislý hřbet, protažený ve směru JZ—SV. Okraje hřbetu jsou rozřezány hlubokými údolími. Podloží převážně budují paleogenní flyšové horniny vsetínských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Nejvyšším bodem je Filka (759 ).

Jalovcový pasínek v PP Uherská.
Jalovcový pasínek v PP Uherská.

Luženská vrchovina, ležící ve 4. a 5. vegetačním stupni, je převážně zalesněná smrkovými porosty s příměsí buku, v nižších polohách převládají v krajinné mozaice louky. Předmětem ochrany přírody jsou mozaika druhově bohatých společenstev luk, pastvin a drobných lesíků s výskytem chráněných druhů rostlin, především vstavačovitých v PP Stříbrník a zachovalá partie typické valašské krajiny tzv. „jalovcový pasínek“ v PP Uherská.

Související obrázky:

Napsat komentář