Západobeskydské podhůří

Geomorfologická oblast Západobeskydské podhůří  náleží do geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty. Oblast má na území Moravy rozlohu 1 508 km2, střední výšku 353 m a střední sklon 4°20´. Na J je vymezena Západními Beskydy a na S Vněkarpatskými sníženinami. Západobeskydské podhůří se rozprostírá na území sev.–vých. Moravy, odkud přechází do Polska.

Geomorfologické vymezení Západobeskydského podhůří (na území ČR).
Geomorfologické vymezení Západobeskydského podhůří (na území ČR).

Západobeskydské podhůří se člení na geomorfologické celky:

Pestré podloží moravské části budují převážně křídové a paleogenní flyšové horniny podslezskéslezské jednotky vnější skupiny příkrovů s vyvřelinami těšínitů, krami kulmských hornin a bradly jurských horninneogennímikvartérními sedimenty.

Typický mírně zvlněny reliéf Kelčské pahorkatiny.
Typický mírně zvlněný reliéf Kelčské pahorkatiny.

Typický je pahorkatinný až vrchovinný reliéf se zbytky neogénních zarovnaných povrchů na rozvodích. Místy se vyskytují pedimentykryopedimenty. Ve vrcholových částech jsou zachovány i kryoplanační terasy (Ondřejník). Severovýchodní část po řeku Bečvu byla v pleistocénu zaledněna pevninským ledovcem, který přišel na naše území z Polska. V porubské bráně ledovcové vody přetékaly přes dnešní evropské rozvodí do povodí Dunaje. Nejvyšší vrchol je Skalka (964 m) ležící v masívu Ondřejníku.

Masív Ondřejníku (Skalka 964 m) náleží do Podbeskydské pahorkatiny, ale svým horským charakterem odpovídá spíše Moravskoslezským Beskydům.
Masív Ondřejníku (Skalka 964 m) náleží do Podbeskydské pahorkatiny, ale svým horským rázem odpovídá spíše Moravskoslezským Beskydům.

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...