Západní Beskydy

Geomorfologická oblast Západní Beskydy náleží do geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty. Oblast má rozlohu 1 489 km2, střední výšku 610 m a střední sklon 11°46´.  Západní Beskydy se rozprostírají na sev.–vých. Moravě, v Polsku a na Slovensku.

Geomorfologické rozdělení Západních Beskyd.
Geomorfologické rozdělení Západních Beskyd.
Polský výraz Beskidy Zachodnie také znamená „Západní Beskydy“, ale území, které označuje, se nekryje se Západními Beskydy definovanými v geomorfologickém členění Česka. Makroregion Beskidy Zachodnie, definovaný v polském členění, je širší území, které vedle českých Západních Beskyd zahrnuje také slovenské Kysucké Beskydy, Oravskou Maguru, jakož i řadu dalších celků na území Polska.

V rámci geomorfologické oblasti Západní Beskydy jsou vymezeny následující geomorfologické celky:

  • Hostýnsko–vsetínská hornatina,
  • Rožnovská brázda,
  • Moravskoslezské Beskydy,
  • Jablunkovská brázda,
  • Slezské Beskydy,
  • Jablunkovské mezihoří,
  • Turzovská vrchovina (mimo území ČR),
  • Kotlina Żywiecka (mimo území ČR).

Podloží tvoří flyšové horniny račanské jednotky magurské skupiny příkrovů a podslezskéslezské jednotky vnější skupiny příkrovů s útržky jurských vápenců a pokryvy kvartérních sedimentů.

Dynamicky působící krajina Západních Beskyd.
Dynamicky působící krajina Západních Beskyd.

Západní Beskydy tvoří pás vrchovinného a hornatinného reliéfu, táhnoucího se od Holešova v jižní části Hornomoravského úvalu po hranici ČR a Polska u Třince. Ve středních částech území jsou zachovány zbytky mladotřetihorních zarovnaných povrchů. Okraje oblasti jsou hluboce rozřezány údolími vodních toků. Na vrcholech jsou zachovány stopy odsedání svahů vlivem hlubinného ploužení.

V georeliéfu oblasti jsou přítomné tvary způsobené periglaciálními procesy jako jsou např. mrazové sruby, balvanové proudy, izolované skály a kryoplanační terasy. Odolné pískovce vytváří v reliéfu časté strukturní terasy a stupně, svahové hrany a strukturní hřbety. Pro flyšové podloží je typická hojná přítomnost svahových sesuvy a projevů vodní eroze. Nejvyšším bodem oblasti a zároveň celé karpatské soustavy na území České republiky je Lysá hora (1323 m) ležící v Lysohorské hornatině.

Kaple na Radhošti se sousoším Cyrila a Metoděje.
Kaple na Radhošti se sousoším Cyrila a Metoděje.

Západní Beskydy leží ve 3.—8. vegetačním stupni a jsou charakteristické značným zalesněním zejména smrkovými porosty, které byly v minulosti částečně poškozeny exhalacemi. Místy jsou zachovány zbytky přírodě blízkých a přirozených porostů, které jsou díky tomu ve značné části případů předmětem ochrany přírody. Oblast je charakteristická rozptýleným pasekářským osídlením na temenech hor způsobeným valašskou kolonozací. Na území leží CHKO Beskydy a v EVL Beskydy v rámci soustavy Natura 2000. Oblast je také hojně turisticky využívána.

hostynskovsetinska_hornatina.htm“ />

roznovska_brazda.htm“ />

moravskoslezske_beskydy.htm“ />

slezske_beskydy.htm“ />

jablunkovske_mezihori.htm“ />

Přečtěte si také

  • Rožnovská brázda18.2.2015 Rožnovská brázda Geomorfologický celek Rožnovská brázda je protáhlá vnitrozemská sníženina o rozloze […]
  • Temeno Lysé hory (1324 m).20.2.2015 Lysohorská hornatina Geomorfologický podcelek Lysohorská hornatina je členitá hornatina o rozloze 362 km2, […]
  • Klokočovská hornatina21.2.2015 Klokočovská hornatina Geomorfologický podcelek Klokočovská hornatina je plochá hornatina o rozloze 34 km2, […]
  • Chmeľovská hornatina22.12.2014 Chmeľovská hornatina Geomorfologický podcelek Chmeľovská hornatina je plochá hornatina o rozloze 132 km2, […]

Související obrázky:

Napsat komentář