Historie těžby ropy

První průzkumy zjišťující výskyt ropy v rámci dnešní České republiky byly prováděny na vých. a sev.–vých. Moravě koncem 19. století. Místa s výskytem studánek, kde samovolně vyvěrala ropa, byla známa například v okolí Halenkova, Malenovic, Nového Jičína, Frenštátu, Bojkovic a na dalších místech výběžků karpatského oblouku.

Mezi nejvýznamnější naftové prospektory (průzkumníky, hledače nerostů) patřil cukrovarník Julius May, který v letech 1899–1902 prováděl v Bohuslavicích nad Vlárou a několika dalších místech na Uherskobrodsku průzkumné vrty. Množství ropy v těchto vrtech však nestačilo pro těžbu. První vrt pod názvem Helena dosáhl bezúspěšně hloubky 450,7 m.

V roce 1900 byl rovněž proveden i druhý hlubinný vrt na Moravě, který dal základ pozdějšímu rozvoji naftového podnikání v této oblasti. Byl realizován v blízkosti statku Nesyt u Hodonína geologem E. Tietzem. Výsledkem jeho průzkumů bylo prohlášení hodonínské oblasti za vědecky zajímavou, avšak z pohledu finančních nákladů a jejich návratnosti za velmi pochybnou. Díky tomuto prohlášení byla tato oblast až do roku 1917 opuštěna.

Až objev ropy u Gbel (slovenské městečko nedaleko moravsko–slovenského pomezí) vedl k opětovnému obnovení cíleného průzkumu na Moravě. V roce 1916 zahájila průzkum vídeňská firma OPTEG. První hlubinný vrt na Moravě byl založen v Ratiškovicích v r. 1917. V témže roce vznikla Moravská těžařská společnost se sídlem ve Vídni. Ta začala těžit v roce 1919 při řece Moravě u hospodářského dvora Nesyt na jz. okraji Hodonína (těžební pole Karel). Moravská těžařská společnost byla v roce 1921 přejmenována na Naftové doly Nesyt, v roce 1922 získala povolení těžit v naftovém poli Augusta a o rok později koupila i kutiska v katastru obce Ratíškovice. Moravská naftová společnost vlastnila také mnoho dalších lokalit u Hodonína, Lužic, Těšic a Ratíškovic. V roce 1925 MTS fúzovala s firmou Apollo.

Panorama dolů na Nesytu s těžebními trojnožkami a strojními vrtnými soupravami, 20. léta. (zdroj: 100 let průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na jižní Moravě, Hornická Příbram 2013.
Panorama dolů na Nesytu s těžebními trojnožkami a strojními vrtnými soupravami, 20. léta. (zdroj: 100 let průzkumu a těžby ropy a zemního plynu na jižní Moravě, Hornická Příbram 2013.

Celkem mělo Apollo v pronájmu stovky kutisek včetně lokalit u Ratíškovic, Kroměříže, Bzence a Vranovic. Za války spadala společnost Apollo pod německý koncern I. G. Faben. Němci za války věnovali průzkumu nafty velkou pozornost. Nová ložiska ropy a zemního plynu byla objevena na Novém poli u Hodonína, u Velkých Bílovic, u Lužic, Břeclavi, Podivína nebo Moravského Žižkova. Nejvlivnější a největší společností, která podnikala v naftovém průmyslu na území Čech a Moravy, byla společnost DEA (Deutsche Erdöl A.G.). Jen na Hodonínsku měla DEA 1002 vrty.

Po válce byla prostřednictvím Benešových dekretů většina německých naftařských společností znárodněna a od r. 1945 vznikl nový státní podnik Československé naftové doly s ředitelstvím v Hodoníně. Od roku 1953 se od ČND oddělily samostatné podniky Hlubinná vrtba, Těžba a Geologický průzkum (v roce 1972 vznikla Geofyzika). Při sdružování v roce 1956 se všechny naftové podniky opět sloučili do jednoho. V 50. letech pokračovaly objevy naftových a plynových ložisek. Vrtní práce se prováděly u Hodonína, Kostic, Lanžhota, Lednice, Lužic, Ratíškovic, Vacenovic, Velkých Bílovic a od r. 1952 se těžilo v té době nejvýznamnějším ložisku u Poddvorova.

Vrchol naftového průmyslu na již. Moravě znamenal rok 1958, kdy zde fungovalo 45 vrtných souprav. V roce 1959 začalo být těženo největší československé ložisko nafty v Hruškách a tamtéž bylo v roce 1963 otevřeno největší ložisko plynu, které se po částečném vytěžení v roce 1972 stalo vůbec prvním podzemním zásobníkem plynu na území Československa.

Vznikem československé federace v roce 1968 se Československé naftové doly rozdělily na nově vzniklý národní podnik Moravské naftové doly Hodonín a národní podnik Slovenské naftové závody — Nafta Gbely. V roce 1971 byla zahájena těžba v Kobylí a v roce 1972 se začalo těžit kolem Ždánic a bylo zde objeveno 4 km dlouhé a 2 km široké ložisko. V roce 1977 byl zahájen provoz těžby plynu v Dolních Dunajovicích.

Další ložiska objevená v 70. letech se nacházela kolem obcí Kožušice, Němčičky, Dolní Dunajovice (plyn, později zásobník plynu), Nikolčice, Uhřice. V 80. letech bylo objeveno přes deset ropných a plynových ložisek – Ivaň, Ježov, Kobeřice, Nový Přerov, Nové Mlýny, Pohořelice, Zlín, Koryčany, Uhřice, Ždánice, Mistřín, Sedlec, Poddvorov. Téměř třetinu produkce ropy představovala v polovině 80. let lokalita Týnec. Významné naleziště ložiska bylo ve Ždánickém lese, kde se nacházelo ložisko o kapacitě 4 mil. tun ropy.

V roce 1986 bylo objeveno ropné ložisko Dambořice, které se velikostí geologických zásob ropy řadí mezi největší dosud objevená ložiska ropy v České republice. Ložisko je situováno na sev.-vých. okraji nesvačilského příkopu autochtoního paleogénu.

Po roce 1989 došlo k osamostatnění obou společností. K 1. dubnu 1990 vznikl samostatný podnik – státní podnik Moravské naftové doly. Od května roku 1992 je společnost zapsána v obchodním rejstříku jako akciová společnost Moravské naftové doly. V novém tisíciletí produkce nafty stoupala, kdy historické maximum bylo v roce 2003 (vytěžilo se 315 tisíc tun nafty firmou MND a.s.).

Nejvýznamnější těžební ložisko bylo u obce Dambořice, které se podílelo na celkové těžbě více jak 70 %. Další sběrná ložiska se postavila v roce 2004 v Žarošicích, respektive v Poštorné v roce 2006. Celkem se na již. Moravě vytěžilo od svého počátku, kdy se začala produkovat ropa na Nesytu, vytěžilo asi 6,5 mil. tun ropy. Těžba ropy na našem území má malý podíl na celkové spotřebě ČR a tvoří pouze cca 4 % celkové domácí spotřeby.

Napsat komentář