Pískovec je zpevněný klastický sediment, jehož nejcharakterističtější složkou jsou zrna pískové frakce (tj. 0,06 až 2 mm velké), jichž má být nejméně 25 % (podle jiných klasifikací 50 %). Pokračovat ve čtení “Nerosty pískovců”
Nerosty neogenních sedimentů a kaustobiolitů
Nerosty neogenních sedimentů
Neogenní sedimenty budují převážně jíly, vápnité jíly, méně písky a štěrky pannonu. Vápenaté jíly, lidově nazývané tégly, se vyznačují vysokou plastičností a vazností. Tato vlastnost dovoluje, aby se v nich utvářely velmi pěkné a vyvinuté krystaly, zejména krystaly sádrovce. Pokračovat ve čtení “Nerosty neogenních sedimentů a kaustobiolitů”
Energetické suroviny v oblasti moravských Karpat
Energetické suroviny jsou nerosty, z nichž je možno získávat energii. Dělí se na skupinu kaustobiolitů a radioaktivních surovin. V oblasti moravských Karpat je významná zejména skupina kaustobiolitů. Kaustobiolity (fosilní paliva) jsou hořlavé uhlovodíky, které vznikly nahromaděním odumřelé organické substance (nekromasy). Pokračovat ve čtení “Energetické suroviny v oblasti moravských Karpat”
Historie těžby ropy
První průzkumy zjišťující výskyt ropy v rámci dnešní České republiky byly prováděny na vých. a sev.–vých. Moravě koncem 19. století. Místa s výskytem studánek, kde samovolně vyvěrala ropa, byla známa například v okolí Halenkova, Malenovic, Nového Jičína, Frenštátu, Bojkovic a na dalších místech výběžků karpatského oblouku.
Mezi nejvýznamnější naftové prospektory (průzkumníky, hledače nerostů) patřil cukrovarník Julius May, který v letech 1899–1902 prováděl v Bohuslavicích nad Vlárou a několika dalších místech na Uherskobrodsku průzkumné vrty. Pokračovat ve čtení “Historie těžby ropy”