Potenciální přirozená vegetace České republiky

Potenciálně přirozená vegetace e ekologický koncept, který popisuje stav vegetace v přírodě (krajině), který by se vytvořil, pokud by ustala veškerá činnost člověka (bez jeho následujícího ovlivnění). Koncept vychází ze současných podmínek prostředí a respektuje všechny nevratné změny prostředí vytvořené člověkem: umělé vodní nádrže, uměle obnažené skalní substráty, odvodněné bažiny i aluvia. Nepočítá však s vlivy lidské činnosti, které by ustaly, kdyby tato činnost ustala [1]. Tento koncept vytvořil v polovině 50. let 20. století geobotanik Reinhold Tüxen [2].

Mapa potenciální přirozené vegetace ČR

Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová et al. 1997, 1998, 2001) v měřítku 1 : 500 000 zachycuje typy vegetace, která by na určitém místě a přirozeném nebo člověkem pozměněném stanovišti existovala v případě, že by člověk vegetaci neovlivňoval. Na většině území České republiky jsou potenciální přirozenou vegetací lesy [3].

Potenciální přirozená vegetace České republiky (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky (zdroj: [3]).
Mapa potenciální přirozené vegetace je syntézou všech fytocenologických, synekologických a vegetačně kartografických dat o naší vegetaci, doplněných dlouhodobou terénní revizí. Obsahuje 51 mapovacích jednotek, většinou asociací. Zobrazuje hypotetický vegetační kryt, který by se vytvořil, kdyby v současné době ustala veškerá další činnost člověka. Konstrukce mapy se opírá o současné podmínky prostředí (bez zřetele na možný vliv dlouhodobých klimatických změn), respektuje všechny jeho nevratné změny, vytvořené člověkem ani nebere v úvahu reverzibilní změny, které ustanou brzy po odstranění je vyvolávajících vlivů [4].

Jednotky potenciální přirozené vegetace

Lužní lesy

Potenciální přirozená vegetace České republiky - lužní lesy (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – lužní lesy (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 1. Střemchová jasenina, místy v komplexu s mokřadními olšinami
  • 2. Střemchová doubrava a olšina s ostřicí třeslicovitou, místy v komplexu s mokřadními olšinami a společenstvy rákosin a vysokých ostřic
  • 3. Smrková olšina
  • 4. Topolová doubrava, místy v komplexu s jilmovou doubravou
  • 5. Jilmová doubrava
  • 6. Jilmová jasenina v komplexu s topolovou jaseninou

Dubohabřiny a lipové doubravy

Potenciální přirozená vegetace České republiky - dubohabřiny a lipové doubravy (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – dubohabřiny a lipové doubravy (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 7. Černýšová dubohabřina
  • 8. Lipová doubrava
  • 9. Prvosenková dubohabřina
  • 10. Karpatská ostřicová dubohabřina
  • 11. Lipová dubohabřina
  • 12. Ptačincová lipová doubrava

Suťové a roklinové lesy

Potenciální přirozená vegetace České republiky - suťové a roklinové lesy (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – suťové a roklinové lesy (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 13. Suťové a roklinové lesy kolinních až montánních poloh

Květnaté bučiny

Potenciální přirozená vegetace České republiky - květnaté bučiny (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – květnaté bučiny (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 14. Lipová bučina s lípou velkolistou
  • 15. Lipová bučina s lípou srdčitou
  • 16. Strdivková bučina
  • 17. Ostřicová bučina
  • 18. Bučina s kyčelnicí devítilistou
  • 19. Karpatská bučina kyčelnicí žláznatou
  • 20. Kostřavová bučina
  • 21. Violková bučina

Vápnomilné bučiny

Potenciální přirozená vegetace České republiky - vápnomilné bučiny (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – vápnomilné bučiny (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 22. Okroticová bučina

Květnaté jedliny

Potenciální přirozená vegetace České republiky - květnaté jeddliny (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – květnaté jedliny (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 23. Žindavová jedlina

Acidofilní bučiny a jedliny

Potenciální přirozená vegetace České republiky - acidofilní bučiny a jedliny  (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – acidofilní bučiny a jedliny (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 24. Biková bučina
  • 25. Smrková bučina
  • 26. Podmáčená dubová bučina s ostřicí třeslicovitou
  • 27. Metlicová jedlina

Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy

Potenciální přirozená vegetace České republiky - perialpidské bazifilní teplomilné doubravy (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – perialpidské bazifilní teplomilné doubravy (zdroj: [3]).

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 28. Hrachorová a/nebo kamejková doubrava
  • 29. Mahalebková a/nebo dřínová doubrava
  • 30. Nerozlišené bazifilní teplomilné doubravy

Subkontinentální teplomilné doubravy

Potenciální přirozená vegetace České republiky - subkontinentální teplomilné doubravy (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – subkontinentální teplomilné doubravy (zdroj: [3]).

V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 31. Sprašová doubrava s Quercus petraea, Q. pubescens, Q. robur
  • 32. Subkontinentální ostřicová doubrava

Subacidofilní středoevropské teplomilné doubravy

Potenciální přirozená vegetace České republiky - subacidofilní středoevropské teplomilné doubravy  (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – subacidofilní středoevropské teplomilné doubravy (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 33. Mochnová doubrava
  • 34. Břeková doubrava
  • 35. Hadcová sleziníková doubrava

Acidofilní bikové, jedlové, březové a borové doubravy

Potenciální přirozená vegetace České republiky - acidofilní bikové, jedlové, březové a borové doubravy  (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – acidofilní bikové, jedlové, březové a borové doubravy (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 36. Biková a/nebo jedlová doubrava
  • 37. Bezkolencová doubrava
  • 38. Brusinková borová doubrava
  • 39. Kostřavová borová doubrava

Bazifilní perialpinské bory

Potenciální přirozená vegetace České republiky - bazifilní perialpinské bory (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – bazifilní perialpinské bory (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 40. Hadcový penízkový bor

Acidofilní bory

Potenciální přirozená vegetace České republiky - acidofilní bory (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – acidofilní bory (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 41. (Sub)montánní smrkový bor a smrčina na balvanitých rozpadech
  • 42. Ostatní acidofilní bory

Klimaxové a podmáčené smrčiny

Potenciální přirozená vegetace České republiky - klimaxové a podmáčené smrčiny (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – klimaxové a podmáčené smrčiny (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 43. Třtinová smrčina
  • 44. Podmáčená rohozcová smrčina, místy v komplexu s rašelinnou smrčinou

Montánní až supramontánní kapradinové smrčiny

Potenciální přirozená vegetace České republiky - montánní až supramontánní kapradinové smrčiny (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – montánní až supramontánní kapradinové smrčiny (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 45. Papratková smrčina

Subalpinská a alpinská vegetace

Potenciální přirozená vegetace České republiky - subalpinská a alpinská vegetace (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – subalpinská a alpinská vegetace (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 46. Komplex společenstev kosodřeviny a alpinské vegetace

Rašeliniště

Potenciální přirozená vegetace České republiky - rašeliniště (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – rašeliniště (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 47. Komplex ostřicových a ostřicovomechových společenstev minerotrofních rašelinišť
  • 48. Komplex ostřicovorašeliníkových společenstev minerotrofních rašelinišť
  • 49. Komplex submontánních borových rašelinišť
  • 50. Komplex horských vrchovišť, zčásti s Pinus mugo agg. a/nebo rašelinnou smrčinou

Vegetace antropicky silně narušených stanovišť

Potenciální přirozená vegetace České republiky - vegetace antropicky silně narušených stanovišť (zdroj: [3]).
Potenciální přirozená vegetace České republiky – vegetace antropicky silně narušených stanovišť (zdroj: [3]).
V rámci skupiny jsou vymezeny dílčí jednotky:

  • 51. Komplex sukcesních stadií na antropogenních stanovištích (oblasti povrchové těžby aj. [3])

Zdroje:

  1. Moravec, J. a kol. 1994. Fytocenologie. Academia. ISBN 80-200-0457-2
  2. Wikipedia.org – Potenciálně přirozená vegetace
  3. Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz
  4. Muni.cz – Biogeografie (Multimediální výuková příručka, 2. vydání) – 13.1.3 Fytocenologie

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *