Ondřejnice

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-01-01-147
plocha povodí [km2] 99,4
délka toku [km] 29,1
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 1,02
Mapa: tok Ondřejnice (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/ondrejnice.html).
Mapa: tok Ondřejnice (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/ondrejnice.html).

Charakter toku

Ondřejnice pramení v masívu Ondřejníku na sev. svazích hory Skalka (964 m) v nadmořské výšce 755 m. Říčka teče po celém toku přibližně sev. směrem. Protéká Kozlovicemi, kde zprava přibírá přítok Říčku, pramenící na záp. úbočí Ondřejníku (890 m). Pokračovat ve čtení „Ondřejnice“

Tichávka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-01-01-134
plocha povodí [km2] 26,4
délka toku [km] 12,7
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,42

Charakter toku

Tichávka pramení v nadmořské výšce 640 m na Kršlách sev. od Kunčic pod Ondřejníkem na již. úbočí Skalky (964 m) v masívu Ondřejníku. Téměř v celém svém toku teče sev.-záp. směrem Frenštátskou brázdou. Pokračovat ve čtení „Tichávka“

Lomná (Lubina)

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-01-01-128
plocha povodí [km2] 24,7
délka toku [km] 9,1
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,45

Charakter toku

Lomná pramení v nadmořské výšce okolo 990 m na sev. úbočí hory Radegast (1106 m) v Moravskoslezských Beskydech, v těsném sousedství osady Pustevny. Celý následující tok směřuje zhruba k SZ. První dva kilometry spadá Lomná hluboce zaříznutým lesnatým údolím. Poté přijímá zprava potůček Malá Ráztoka pramenící na sev.-záp. úbočí Tanečnice (1084 m) a vtéká do otevřené krajiny Frenštátské brázdy. Pokračovat ve čtení „Lomná (Lubina)“

Lubina

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-01-01-125
plocha povodí [km2] 194,1
délka toku [km] 36,3
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 2,36
Mapa: tok Lubiny (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/lubina.html).
Mapa: tok Lubiny (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/lubina.html).

Charakter toku

Lubina pramení v nadmořské výšce kolem 680 m na sev.-záp. svazích hory Radhošť v Moravskoslezských Beskydech, asi 1 km jih.vých. od osady Pindula. Říčka téměř v celé svém toku teče sev. směrem. V pramenné oblasti Radhoště přibírá zprava přítoky Malý škaredý potokRadhoštnici s levostranným přítokem Velkým škaredým potokem a níže Lánský potok. Ještě než Lubina vteče do Frenštátské brázdy, přibírá zleva RokytnouMyslíkovský potok. Pokračovat ve čtení „Lubina“

Jičínka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-01-01-069
plocha povodí [km2] 113,9
délka toku [km] 25,7
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 1,21
Mapa: tok Jičínky (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/jicinka.html).
Mapa: tok Jičínky (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/jicinka.html).

Charakter toku

Hlavní pramen Jičínky se nachází ve výšce 630 m na sev.-vých. svahu Kamenárky (862 m) v masívu Veřovických vrchů. Další pramen, který je značen na turistických mapách, se nalézá pod Velkým Javorníkem (917 m) v nadmořské výšce 690 metrů. Pokračovat ve čtení „Jičínka“

Související obrázky:

Luha (Odra)

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-01-01-051
plocha povodí [km2] 95,4
délka toku [km] 29,2
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,53
Mapa: tok Luhy (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/luha.html).
Mapa: tok Luhy (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/luha.html).

Charakter toku

Luha pramení na jih.-záp. úbočí vrchu Varta (590 m), sev. od Jindřichova v Oderských vrších v nadmořské výšce okolo 570 m. Nejprve teče již. směrem k výše zmíněné obci, kterou protéká. Poté se stáčí na JV k Nejdku, kde přijímá zleva Hradečný potok. Pod tímto soutokem proudí jižním směrem k Bělotínu, kde ji posiluje nejprve zprava potok Doubrava a po několika stech metrech zleva Bělotínský potok. Pod Bělotínem jsou vybudovány rybníky HorníDolní Bělotín.

Od Bělotína teče říčka východním směrem k Polomi, kde napájí soustavu Polomských rybníků, pod níž přijímá zleva Lučický potok. Dále se tok Luhy postupně obrací k S, protéká osadou Polouvsí (Horní a Dolní rybník), pod kterou přibírá zprava potok nazývaný Rybník. Níže po proudu protéká přes obec Jeseník nad Odrou, na jejímž sev.-vých. okraji se v nadmořské výšce 256 m vlévá do řeky Odry.

Luha odvodňuje jižní části Oderských vrchů. Jedná se vodohospodářsky významný tok, pstruhové pásmo je vymezeno od mostu Nový Jičín – Hranice po ústí do Odry. V Jeseníku nad Odrou byla dříve zřízena hydrologická stanice.

Správa toku

Po převzetí správy horní trati Luhy od Zemědělské vodohospodářské správy od 1. 1. 2011 (nad přítokem Rybník, km 3,9) je dnes tento tok po celé délce ve správě státního podniku Povodí Odry. Luha odvádí vody z pahorkatinné oblasti na rozhraní území přináležející geologicky jak k České vysočině (převážně), tak zčásti i Karpatům. Její povodí je málo zalesněné (zalesněnost k ústí činí jen asi 20 %) a je jako celek poměrně intenzivně zemědělsky využívané.

Regulace Luhy

Úpravy jsou na přibližně třetině celkové délky toku (na 9,8 z 28,1 km), v horních obcích jsou vázány na konfiguraci zástavby obcí po jednotlivých kratších úsecích (obce Polom, Nejdek, Jindřichov). Nejsouvislejší úprava je na dolním úseku (km 0,0 – 3,2) přes Jeseník nad Odrou. Její účinnost pro ochranu obce před povodněmi je spojená s určitými problémy. Ty jednak způsobuje vliv zpětného vzdutí z Odry na hladinové stavy za povodní, ale i nedostatečná kapacita upraveného profilu přes obec a nevhodnost jeho varu zapříčiňující v něm sedimentaci jemného splaveninového materiálu. Ten je sem transportován z výše ležícího zemědělsky intenzivně využívaného a málo zalesněného povodí. Nevhodné odtokové poměry se. v obci dramaticky projevily i za místní přívalové povodně v červnu 2009, kdy v důsledku ní zde došlo k významným škodám na majetku a dokonce i ke ztrátě lidských životů.

S tím vším je spojen i rozsah záplavového území v obci za vod větších, než je pětiletá voda, od jejíhož průtoku zde začíná Luha vybřežovat. Ve výše ležících úsecích Luhy jsou odtokové poměry příznivější, inundace za povodní je v intravilánech (Jindřichov, Bělotín…) soustředěna většinou jen do užšího pruhu, k významnějšímu ohrožování zástavby v nich nedochází. Celkově nepříznivou okolností je nedostatečný rozsah plošných protierozních opatření v celém perimetru povodí.

Na Luze není vybudována žádná větší nádrž, na jejím středním toku v Polouvsí, Polomi a Bělotíně je v údolní nivě ale situováno sedm rybníků, vesměs pro rybochovné a rekreační účely. Zásobovány jsou od nízkých jezů na tomto toku, resp. z melioračních příkopů, které do rybníků ústí.

Související obrázky:

Brumovka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-21-08-041
plocha povodí [km2] 86,5
délka toku [km] 18,7
prům. průtok u ústí [m3 × s-1]

Charakter toku

Brumovka pramení pod Požárem (792 m) již. od obce Študlov ve Študlovské hornatině v nadmořské výšce 710 m. Od pramene teče sev.-vých. směrem přes Študlov k Valašským příkazům a postupně přibírá menší přítoky z přilehlých údolí. Ve Valašských Příkazech mění tok k JZ a přibírá levostranné přítoky Dolinu, RakovéVesník. Pravostranné přítoky jsou krátké a bezejmenné.
Pokračovat ve čtení „Brumovka“

Říka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-21-08-033
plocha povodí [km2] 38,9
délka toku [km] 13,8
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,40

Charakter toku

Říka pramení pod Loučkami sev. od Nevšové v Luhačovické vrchovině v nadmořské 460 m. Od pramene teče již. směrem přes Nevšovou ke Slavičínu a postupně přibírá menší přítoky z přilehlých údolí. 
Pokračovat ve čtení „Říka“

Smolinka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-21-09-030
plocha povodí [km2] 27,7
délka toku [km] 15,3
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,29

Charakter toku

Smolinka pramení na Vařákových pasekách na záp. úbočí vrcholu Láz (707 m) v Komonecké hornatině v nadmořské 675 m. Od pramene teče již. směrem k Drnovicím a postupně přibírá menší přítoky z přilehlých údolí. Před Smolinou vytváří údolní niva řeky přírodní památku Smolinka. U Smoliny mění potok postupně směr k JZ. I v této části toku je povodí poměrně úzké a přítoky jsou krátké a obvykle nemají pojmenování.
Pokračovat ve čtení „Smolinka“