Holešovská plošina

Geomorfologický podcelek Holešovská plošina je úpatní proluviální plošina o rozloze 97 km2, střední výšce 218 m a stř. sklonu 0°59´. Holešovská plošina leží v jih.–vých. části Hornomoravského úvalu. Oblast je na Z vymezena Středomoravskou nivou, na SV Kelčskou pahorkatinou, na V Hostýnskými vrchy a na J Vizovickou vrchovinou. Holešovská plošina leží v jih.–vých. části geomorfologického celku Hornomoravského úvalu

Geomorfologické vymezení Holešovské plošiny.
Geomorfologické vymezení Holešovské plošiny.

Geologický podklad území je budován neogennímikvartérními sedimenty. Podloží Holešovské plošiny je tvořeno horninami flyšového pásma Karpat, které byly v miocénu plošně nasunuty k SZ přes karpatskou předhlubeň. Představují je sedimenty karpatubadenu, které vyplňují předhlubeň Západních Karpat. Sedimentace v období karpatu byla ukončena hrubými klastiky kroměřížského souvrství, jejichž valounový materiál byl odvezen z čela nasouvaných karpatských příkrovů.

Na nerovný paleogenní povrch, modelovaný erozí a případně tektonikou, transgredovaly sedimenty, které jsou řazeny do pliocénu, případně až do nejstaršího kvartéru. Litologicky v nich převažují silty a jíly, často nepravidelně nestejnozrnně písčité, které v některých polohách přecházejí až do jílovitých písků. Mocnost tohoto souvrství dosahuje v Holešovské plošině až kolem 150 m. Typické zbarvení pliocenních sedimentů je cihlově červené a rezavě hnědé.

Pozn.: pliocénní pestré jíly s vložkami písků vystupují v okolí Němčic.

Sedimenty pliocénu jsou překryty kvartérními sedimenty. Plošně nejrozsáhlejší jsou pleistocenní eolické sedimentyfluviální sedimenty. Ojediněle vystupují fluviální písky až písčité štěrky hlavní terasy. Nejmladšími sedimenty jsou deluviofluviální sedimenty a fluviální nivní (povodňové) hlíny řeky Rusavy, které jsou vázány již na období holocénu. Kvarterní sedimenty se podílely na formování mohutného náplavového (dejekčního) kuželu v podhůří Hostýnských vrchů.

Pozn.: předpokládá se, že Holešovská plošina se kdysi vyvíjela postupně z kotliny, do níž byly nepravidelně ukládány horniny spláchnuté z okolních svahů a vyplňující nerovnosti dna kotliny. Jednotlivé vrstvy často nejsou uloženy v úrovních, které by souvisle probíhaly pod povrchem území. Naopak, stejné sedimenty leží v nejrůznějších polohách, takže zeminy zjištěné v jednom vrtu v určité úrovni se v blízkém vrtu vůbec nevyskytují. Tyto nepravidelnosti poukazují na křížové zvrstvení sedimentů.

Největší mocnosti kvartérního souvrství jsou ověřeny v prostoru deprese v reliéfu předkvartérních hornin j. od Holešova, kde dosahují mocností nejčastěji 40 m, nejvíce až 60 m. V širším okolí deprese pak mocnost prudce klesá na 15–25 m.

Holešovská plošina byla vymezena v prostoru, kde rovinatý georeliéf Hornomoravského úvalu vybíha jako klín mezi sousední pahorkatiny a vrchoviny. Plochý reliéf, vyznačující se mírným sklonem směrem k JZ, postupně přechází směrem k V do členitějších tvarů Hostýnských vrchůKelčské pahorkatiny.

Osu území tvoří říčka Rusava se svou nivou. Ostatní plochy vyplňují sprašové pokryvy a spojené náplavové kužely vodních toků. Vytvořil se tak typ georeliéfu označovaný jako piedmontová nížina. Šíří se výškách okolo 200–250 m, hlavně již. od toku Rusavy. Nejvyšším bodem je kóta s nadmořskou výškou 325 m.

Zámek v Holešově je unikátní svou zámeckou zahradou s impozantní sítí kanálů s podobou Neptunova trojzubce.
Zámek v Holešově je unikátní svou zámeckou zahradou s impozantní sítí kanálů s podobou Neptunova trojzubce.

Na Holešovsku probíhala těžba cihlářských hlín na ložisku Holešov–Žopy. V současnosti již probíhají sanační a rekultivační práce.

Holešovská plošina leží převážně ve 2. vegetačním stupni. Půdy Holešovské plošiny jsou velmi úrodné, proto bezlesé a převážnou část tvoří intenzívně obhospodařované pole. Jižně od Holešova byla na rezervoárech podzemní pitné vody vybudována sporná průmyslová zóna.

Předmětem ochrany přírody je EVL Skalky u Záhlinic a EVL mokřad Pumpák u Hulína.

Přečtěte si také

  • Ostravská pánev4.4.2014 Ostravská pánev Geomorfologický celek Ostravská pánev (polsky Kotlina Ostrawska) je součástí […]
  • Severní Vněkarpatské sníženiny4.4.2014 Severní Vněkarpatské sníženiny Severní Vněkarpatské sníženiny (polsky Podkarpacie Północne) jsou geomorfologická oblast […]
  • Západní Karpaty22.3.2014 Západní Karpaty Západní Karpaty jsou geomorfologická provincie geomorfologického subsystému Karpat. […]
  • Vídeňská pánev22.3.2014 Vídeňská pánev Vídeňská pánev je protáhlá sníženina ležící na území Rakouska, České republiky a […]

Napsat komentář