Morávka (řeka)

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-03-01-034
plocha povodí [km2] 149,3
délka toku [km] 30,9
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 3,73

Charakter toku

Morávka pramení na sev.-záp. úbočí vrchu Sulov v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce cca 900 m nedaleko osady Bílý kříž. Jen několik set metrů již. pramení také Černá Ostravice. Zpočátku tok Morávky míří horským údolím k S, později se stočí k SZ. V horní části toku je pro Morávku charakteristický značný spád – na prvních pěti kilometrech Morávka klesá o zhruba 300 m. Pokračovat ve čtení „Morávka (řeka)“

Čeladenka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-03-01-020
plocha povodí [km2] 43,2
délka toku [km] 16,9
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 1,08

Charakter toku

Říčka Čeladenka pramení v nadmořské výšce kolem 840 m na sev.-záp. svazích hory Trojačka (987 m) v Moravskoslezských Beskydech. První kilometr spadá potůček směrem na JZ, přibírá levostranné přítoky z pramenné oblasti Čeladenky a poté se obrací a po celý zbytek své cesty zachovává směr k S. Pokračovat ve čtení „Čeladenka“

Ondřejnice

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-01-01-147
plocha povodí [km2] 99,4
délka toku [km] 29,1
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 1,02
Mapa: tok Ondřejnice (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/ondrejnice.html).
Mapa: tok Ondřejnice (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/ondrejnice.html).

Charakter toku

Ondřejnice pramení v masívu Ondřejníku na sev. svazích hory Skalka (964 m) v nadmořské výšce 755 m. Říčka teče po celém toku přibližně sev. směrem. Protéká Kozlovicemi, kde zprava přibírá přítok Říčku, pramenící na záp. úbočí Ondřejníku (890 m). Pokračovat ve čtení „Ondřejnice“

Tichávka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-01-01-134
plocha povodí [km2] 26,4
délka toku [km] 12,7
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,42

Charakter toku

Tichávka pramení v nadmořské výšce 640 m na Kršlách sev. od Kunčic pod Ondřejníkem na již. úbočí Skalky (964 m) v masívu Ondřejníku. Téměř v celém svém toku teče sev.-záp. směrem Frenštátskou brázdou. Pokračovat ve čtení „Tichávka“

Lomná (Lubina)

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-01-01-128
plocha povodí [km2] 24,7
délka toku [km] 9,1
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,45

Charakter toku

Lomná pramení v nadmořské výšce okolo 990 m na sev. úbočí hory Radegast (1106 m) v Moravskoslezských Beskydech, v těsném sousedství osady Pustevny. Celý následující tok směřuje zhruba k SZ. První dva kilometry spadá Lomná hluboce zaříznutým lesnatým údolím. Poté přijímá zprava potůček Malá Ráztoka pramenící na sev.-záp. úbočí Tanečnice (1084 m) a vtéká do otevřené krajiny Frenštátské brázdy. Pokračovat ve čtení „Lomná (Lubina)“

Lubina

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-01-01-125
plocha povodí [km2] 194,1
délka toku [km] 36,3
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 2,36
Mapa: tok Lubiny (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/lubina.html).
Mapa: tok Lubiny (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/lubina.html).

Charakter toku

Lubina pramení v nadmořské výšce kolem 680 m na sev.-záp. svazích hory Radhošť v Moravskoslezských Beskydech, asi 1 km jih.vých. od osady Pindula. Říčka téměř v celé svém toku teče sev. směrem. V pramenné oblasti Radhoště přibírá zprava přítoky Malý škaredý potokRadhoštnici s levostranným přítokem Velkým škaredým potokem a níže Lánský potok. Ještě než Lubina vteče do Frenštátské brázdy, přibírá zleva RokytnouMyslíkovský potok. Pokračovat ve čtení „Lubina“

Jičínka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-01-01-069
plocha povodí [km2] 113,9
délka toku [km] 25,7
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 1,21
Mapa: tok Jičínky (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/jicinka.html).
Mapa: tok Jičínky (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/jicinka.html).

Charakter toku

Hlavní pramen Jičínky se nachází ve výšce 630 m na sev.-vých. svahu Kamenárky (862 m) v masívu Veřovických vrchů. Další pramen, který je značen na turistických mapách, se nalézá pod Velkým Javorníkem (917 m) v nadmořské výšce 690 metrů. Pokračovat ve čtení „Jičínka“

Související obrázky:

Luha (Odra)

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-01-01-051
plocha povodí [km2] 95,4
délka toku [km] 29,2
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,53
Mapa: tok Luhy (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/luha.html).
Mapa: tok Luhy (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/luha.html).

Charakter toku

Luha pramení na jih.-záp. úbočí vrchu Varta (590 m), sev. od Jindřichova v Oderských vrších v nadmořské výšce okolo 570 m. Nejprve teče již. směrem k výše zmíněné obci, kterou protéká. Poté se stáčí na JV k Nejdku, kde přijímá zleva Hradečný potok. Pod tímto soutokem proudí jižním směrem k Bělotínu, kde ji posiluje nejprve zprava potok Doubrava a po několika stech metrech zleva Bělotínský potok. Pod Bělotínem jsou vybudovány rybníky HorníDolní Bělotín.

Od Bělotína teče říčka východním směrem k Polomi, kde napájí soustavu Polomských rybníků, pod níž přijímá zleva Lučický potok. Dále se tok Luhy postupně obrací k S, protéká osadou Polouvsí (Horní a Dolní rybník), pod kterou přibírá zprava potok nazývaný Rybník. Níže po proudu protéká přes obec Jeseník nad Odrou, na jejímž sev.-vých. okraji se v nadmořské výšce 256 m vlévá do řeky Odry.

Luha odvodňuje jižní části Oderských vrchů. Jedná se vodohospodářsky významný tok, pstruhové pásmo je vymezeno od mostu Nový Jičín – Hranice po ústí do Odry. V Jeseníku nad Odrou byla dříve zřízena hydrologická stanice.

Správa toku

Po převzetí správy horní trati Luhy od Zemědělské vodohospodářské správy od 1. 1. 2011 (nad přítokem Rybník, km 3,9) je dnes tento tok po celé délce ve správě státního podniku Povodí Odry. Luha odvádí vody z pahorkatinné oblasti na rozhraní území přináležející geologicky jak k České vysočině (převážně), tak zčásti i Karpatům. Její povodí je málo zalesněné (zalesněnost k ústí činí jen asi 20 %) a je jako celek poměrně intenzivně zemědělsky využívané.

Regulace Luhy

Úpravy jsou na přibližně třetině celkové délky toku (na 9,8 z 28,1 km), v horních obcích jsou vázány na konfiguraci zástavby obcí po jednotlivých kratších úsecích (obce Polom, Nejdek, Jindřichov). Nejsouvislejší úprava je na dolním úseku (km 0,0 – 3,2) přes Jeseník nad Odrou. Její účinnost pro ochranu obce před povodněmi je spojená s určitými problémy. Ty jednak způsobuje vliv zpětného vzdutí z Odry na hladinové stavy za povodní, ale i nedostatečná kapacita upraveného profilu přes obec a nevhodnost jeho varu zapříčiňující v něm sedimentaci jemného splaveninového materiálu. Ten je sem transportován z výše ležícího zemědělsky intenzivně využívaného a málo zalesněného povodí. Nevhodné odtokové poměry se. v obci dramaticky projevily i za místní přívalové povodně v červnu 2009, kdy v důsledku ní zde došlo k významným škodám na majetku a dokonce i ke ztrátě lidských životů.

S tím vším je spojen i rozsah záplavového území v obci za vod větších, než je pětiletá voda, od jejíhož průtoku zde začíná Luha vybřežovat. Ve výše ležících úsecích Luhy jsou odtokové poměry příznivější, inundace za povodní je v intravilánech (Jindřichov, Bělotín…) soustředěna většinou jen do užšího pruhu, k významnějšímu ohrožování zástavby v nich nedochází. Celkově nepříznivou okolností je nedostatečný rozsah plošných protierozních opatření v celém perimetru povodí.

Na Luze není vybudována žádná větší nádrž, na jejím středním toku v Polouvsí, Polomi a Bělotíně je v údolní nivě ale situováno sedm rybníků, vesměs pro rybochovné a rekreační účely. Zásobovány jsou od nízkých jezů na tomto toku, resp. z melioračních příkopů, které do rybníků ústí.

Související obrázky: