Moravské Karpaty formovaly zejména druhohorní a třetihorní horotvorné pochody alpinské orogeneze. Charakteristické jsou pro ně dalekosáhlé horizontální příkrovy přesouvané až v neogénu přes podložní prekambrické brunovistulikum a jeho sedimentární obal na vzdálenost desítek kilometrů. Pokračovat ve čtení “Geologický vývoj moravských Karpat”
Stratigrafické členění a depoziční systém Vnějších Západních Karpat
Vnější Západní Karpaty z geologického hlediska představují shluk bezkořenných tenkostěnných příkrovů nasunutých přes neogenní předhlubeň a pod ní ležící západoevropskou platformu. V širokém slova smyslu se skládají z Pieninského bradlového pásma, flyšového pásma a Vídeňské pánve, která je v nedeformované formě uložena na horninách flyšového pásma. Pokračovat ve čtení “Stratigrafické členění a depoziční systém Vnějších Západních Karpat”
Flyšový vývoj moravských Karpat
Flyšový vývoj moravských Karpat je charakteristický usazováním křídových a paleogenních sedimentů v předpolí centrálních Karpat v průběhu alpinské orogeneze. Flyšové pásmo leží na styku dvou regionálně–geotektonických celků — středoevropských variscid na SZ, které zde zastupuje brunovistulikum Českého masivu a alpsko–karpatským orogénem na JV. Pokračovat ve čtení “Flyšový vývoj moravských Karpat”
Vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů
Vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů je vnější jednotkou flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Vyznačuje flyšovou a flyšoidní sedimentací převážně psamitů a pelitů, podřadně i vápenců a silicitů. Celkově však převládla pelagická sedimentace jílových hornin. Jsou zastoupeny různé, pestře zbarvené vápnité i nevápnité jílovce, místy s pyritem, jehož produktem zvětrávání je hojný sádrovec a síranové výkvěty. Pokračovat ve čtení “Vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů”
Předmagurská jednotka
Předmagurská jednotka je jednou z dílčích geologických jednotek vnější skupiny flyšových příkrovů Vnějších Západních Karpat. Tektonicky deformované a izolované šupiny předmagurské jednotky výrazně vystupují v úzkém pruhu před čelem magurské skupiny příkrovů. Fragmenty jednotky se nachází na rozhraní mezi Jankovickou a Loučskou brázdou a Hostýnskými vrchy, odkud dále pokračují k severovýchodu údolím Rožnovské brázdy a poslední výskyt je znám z Jablunkovské brázdy. Jak tato jednotka sama, tak její vztahy k okolním jednotkám jsou dosud málo známé. Pokračovat ve čtení “Předmagurská jednotka”
Slezská jednotka
Slezská jednotka je jednou z dílčích geologických jednotek vnější skupiny flyšových příkrovů Vnějších Západních Karpat. Nachází se mezi vnitřní magurskou skupinou (na jihu) a vnější podslezskou jednotkou (na severu). Slezská jednotka je charakteristická úplným sledem křídových i paleogenních flyšových sedimentů. Sedimenty slezské jednotky jsou rozšířeny v Moravskoslezských Beskydech, Rožnovské brázdě a v Podbeskydské pahorkatině. Pokračovat ve čtení “Slezská jednotka”
Zdounecká jednotka
Zdounecká jednotka je jednou z dílčích geologických jednotek vnější skupiny flyšových příkrovů Vnějších Západních Karpat. Silně zvrásněné vrstvy zdounecké jednotky vystupují v tektonických útržcích před čelem račanské jednotky magurské skupiny příkrovů na západním úpatí Chřibů a v Roštínské brázdě. Pokračovat ve čtení “Zdounecká jednotka”
Podslezská jednotka
Podslezská jednotka je jednou z dílčích geologických jednotek vnější skupiny flyšových příkrovů Vnějších Západních Karpat. Vytváří úsek šířeji pojaté washberg-ždánicko–podslezské jednotky v území mezi údolími řek Moravy a Olše v Podbeskydské pahorkatině a v Moravskoslezských Beskydech. Pokračovat ve čtení “Podslezská jednotka”
Washberg-ždánická jednotka
Washberg-ždánická jednotka je jednou z dílčích geologických jednotek vnější skupiny flyšových příkrovů Vnějších Západních Karpat. Vytváří úsek šířeji pojaté Washberg-ždánicko–podslezské jednotky v širším území Pavlovských vrchů, západní části Dolnomoravského úvalu, ve Ždánickém lese, na jihozápadním úpatí Chřibů a v jihovýchodní části Litenčické pahorkatiny. Pokračovat ve čtení “Washberg-ždánická jednotka”
Pouzdřanská jednotka
Pouzdřanská jednotka je nejvíce okrajovou dílčí geologickou jednotkou vnější skupiny flyšových příkrovů Vnějších Západních Karpat. Souvisle vystupuje v úzkém, asi 25 km dlouhém pruhu před čelem ždánické jednotky mezi Strachotínem a Slavkovem u Brna. Útržkovitě byla zjištěna v Pavlovských vrších a nachází se rovněž v podloží ždánické jednotky. Pokračovat ve čtení “Pouzdřanská jednotka”