Cesty a silnice na východní Moravě nevznikaly jako jednorázový technický plán. Vyrůstaly z brodů, údolí, průsmyků, tržních vazeb, vojenských potřeb a později z požadavků pošty, železnice a automobilové dopravy. Karpatská část dnešního Česka — Valašsko, Slovácko, Lašsko, Ostravsko a Těšínské Slezsko — proto nabízí velmi čitelný příklad toho, jak se z pěších stezek, formanských cest a císařských silnic postupně skládala moderní dopravní síť. Pod dnešními asfaltovými tahy tak často leží starší vrstvy: hliněná cesta, štětovaný podklad, makadam, kamenná kostka i první dehtové a asfaltové úpravy. Pokračovat ve čtení „Silniční síť na východní Moravě: historický vývoj“
Slovácko: etnografický region jihovýchodní Moravy
Na nejjižnějším a nejvýchodnějším okraji Moravy leží Slovácko — region, který si dodnes uchovává jednu z nejbohatších lidových tradic ve střední Evropě. Leží mezi Chřiby, Bílými Karpaty a státní hranicí se Slovenskem a Rakouskem, na rovinách kolem řeky Moravy a v prvních hřebenech Karpat. Pro Moravské Karpaty má klíčový význam: právě zde se karpatský horský svět potkává s úrodným úvalem, vinohrady a starou cestou ze severu na jih, po níž se po staletí pohybovaly armády, kupci i pastevci. Pokračovat ve čtení „Slovácko: etnografický region jihovýchodní Moravy“
Památné stromy v moravských Karpatech: živá paměť krajiny
Mezi Bílými Karpaty a Beskydami stojí stromy, které pamatují víc než kterákoliv kronika. Některé rostly, když Albrecht z Valdštejna držel Lukov, jiné přišly o kmen, ale ne o jméno. Tato reportáž ukazuje, jak se z obyčejných lip, dubů, tisů a oskeruší stal v karpatské části Moravy zákonem chráněný institut a proč na něj dnes čekají úplně jiné výzvy než před sto lety. Pokračovat ve čtení „Památné stromy v moravských Karpatech: živá paměť krajiny“
Salomon Mayer Rothschild: bankéř, který přivezl na Moravu páru, ocel a uhlí
Salomon Mayer Rothschild patří mezi postavy, bez nichž by východní Morava a Ostravsko v 19. století vypadaly jinak. Vídeňský bankéř, druhý syn zakladatele rothschildovské dynastie, propojil rakouské finance s technikou, prosadil první parostrojní železnici v habsburské monarchii a koupil hutě, které proměnily Vítkovice z polní vsi v jedno z průmyslových center střední Evropy. Jeho stopa vede od bankovních domů ve Frankfurtu a Vídni přes koleje Severní dráhy císaře Ferdinanda až k vysokým pecím u Ostravice – a právě proto patří jeho příběh i na Moravské Karpaty. Pokračovat ve čtení „Salomon Mayer Rothschild: bankéř, který přivezl na Moravu páru, ocel a uhlí“
První pozemková reforma a lesní majetky
Vznik Československa v říjnu 1918 spustil jeden z největších přesunů půdy ve střední Evropě 20. století. Necelý rok po vyhlášení republiky přijal nový stát zákon, který umožnil zabrat velké pozemkové majetky – a pro lesy to znamenalo zásah, jehož důsledky jsou v mapě vlastnictví patrné dodnes. Východní Morava a navazující Slezsko byly v tomto ohledu mimořádně pestré: v krátkém pásu od Chřibů přes Pomoraví, Bílé Karpaty, Hostýnské a Vsetínské vrchy až po Beskydy se potkávaly državy Lichtenštejnů, olomouckého arcibiskupství, Habsburků, regionálních hraběcích rodů, průmyslníků i tisíců drobných vlastníků.
Pozemková reforma se často popisuje jako rozdělení panské půdy mezi bezzemky. U lesů je ale příběh složitější. Pole se skutečně parcelovala mezi rolníky, legionáře, obce a zbytkové statky. Velké lesní komplexy však stát většinou nerozdrobil. Považoval je za strategický majetek, zdroj dřeva, prostor obrany i základ budoucí státní lesnické správy. Právě proto reforma nevytvořila jen novou sociální mapu venkova, ale také novou mapu československého lesnictví. Pokračovat ve čtení „První pozemková reforma a lesní majetky“
Zlínský zámek: od středověké tvrze po srdce moderního města
Uprostřed sadu Svobody ve Zlíně stojí budova, která pamatuje rytíře i průmyslníky, kurfiřty i komunistické funkcionáře. Zlínský zámek je nejstarší dochovaná stavba ve městě a zároveň jedinečný svědek toho, jak se obyčejné moravské městečko proměnilo v jeden z nejdůležitějších průmyslových center střední Evropy. Jeho příběh je příběhem celého Zlína – plný převratů, přestaveb a nových začátků. Pokračovat ve čtení „Zlínský zámek: od středověké tvrze po srdce moderního města“
Zbojníci a portáši na Valašsku: mezi zločinem a pořádkem
Valašské hory vždy přitahovaly lidi, kteří stáli mimo zákon – i ty, kteří zákon bránili. Příběh zbojníků a portášů patří k nejbarvitějším kapitolám dějin moravských Karpat: je to příběh o chudobě a vzdoru, o loajalitě i zradě, o tom, kde leží hranice mezi hrdinou a zločincem. A je to příběh hluboce zakořeněný v krajině Valašska, Lašska a beskydského podhůří. Pokračovat ve čtení „Zbojníci a portáši na Valašsku: mezi zločinem a pořádkem“
Zlín do poloviny 19. století: od středověkého panství k předbaťovské éře
Tento text nabízí podrobný pohled na historický vývoj města Zlína od jeho první písemné zmínky až do poloviny 19. století. Poznáte fascinující příběh města, jehož kořeny sahají do středověku a které si svou existenci muselo těžce vybojovat přes zničující požáry, drancování i valašská povstání. Objevování předbaťovské historie představuje klíč k pochopení toho, proč právě tento region Moravských Karpat dokázal vygenerovat tak obrovskou houževnatost a řemeslný um, na kterém později vyrostl globální obuvnický zázrak. Pokračovat ve čtení „Zlín do poloviny 19. století: od středověkého panství k předbaťovské éře“
Jan Bernard: Lesník, který zachraňoval zpustošené Valašsko
Valašsko na konci 19. století stálo na pokraji ekologického kolapsu. Desítky let bezohledného drancování lesů proměnily kdysi hluboké hvozdy v holé svahy, z nichž se při každém dešti valila do údolí ničivá voda. Právě v této pohnuté době se do čela vsetínského panství postavil muž, který pochopil, že les není jen továrna na dřevo, ale složitý organismus držící krajinu pohromadě. Jan Bernard, lesník a vizionář, zahájil na Vsetínsku záchrannou misi, jež položila základy moderního a odpovědného lesnictví v moravských Karpatech.
Pokračovat ve čtení „Jan Bernard: Lesník, který zachraňoval zpustošené Valašsko“
Société civile de Wsetin à Bruxelles: Když belgický kapitál drancoval valašské lesy
V polovině 19. století vstoupil do poklidného života Valašska nový a nekompromisní hráč, který navždy změnil tvář tamní krajiny. Belgická spekulativní společnost Société civile de Wsetin à Bruxelles nekoupila rozsáhlé vsetínské panství z lásky k horám, ale s chladně vykalkulovaným cílem vytěžit z nich maximum. Zelené zlato Valašska mělo nasytit dravý průmysl a přinést obrovské zisky. Co po sobě tento raně kapitalistický experiment v beskydských a javornických lesích zanechal? Pokračovat ve čtení „Société civile de Wsetin à Bruxelles: Když belgický kapitál drancoval valašské lesy“