Quittova klasifikace podnebí je nejpoužívanější v ČR a SR. Oproti Köppen-Geigerově vznikala pro regionální, resp. státní úroveň (pro ČSSR) a je tedy jemnější.
Obecná charakteristika Quittovi klasifikace
Evžen Quitt vycházel z klimatologických dat, zejména z Atlasu podnebí ČSR, na jejichž základě vybral 14 klimatologických charakteristik. Co se týče teplotních poměrů, jednalo se o průměrnou teplotu vzduchu v lednu, dubnu, červenci a říjnu, průměrný počet letních dnů (s nejvyšší teplotou ≥ 25 °C), mrazových (s nejnižší teplotou ≤ -0,1 °C) a ledových (s maximální teplotou ≤ 0,1 °C) dnů a počet dnů s průměrnou teplotou minimálně 10 °C. Pro srážkové poměry byly vybrány srážkové úhrny ve vegetačním období (od dubna do září) a v chladnější polovině roku (od října do března), počet dnů se srážkami minimálně 1 mm a počet dnů se sněhovou pokrývkou. Z ostatních klimatických charakteristik Quitt zvolil počet jasných dnů (oblačnost zabírá méně než 20 % oblohy) a zamračených dnů (více než 80 %). Těchto 14 charakteristik podává dobré informace o klimatických poměrech z hlediska technických, rekreačních a zemědělských účelů (Quitt, 1971). Sám Quitt totiž popisuje, že: „velké množství klimatických prvků nás nutí k (…) zevšeobecňování, jehož míra závisí na účelu, jemuž má regionalizace sloužit“ (Quitt, 1971, s. 7).
Původně bylo podnebí klasifikováno podle přiřazení 14 vybraných charakteristik podnebí každému čtverci o velikosti strany 3 km. Celé zkoumané území (oblast ČSSR) bylo rozděleno na tyto čtverce, ke kterým byly vztaženy hodnoty vyjadřující počet změn klimatických charakteristik mezi jedním a sousedním čtvercem. Hranice vydělených jednotek podnebí byly vedeny místy, kde docházelo k největším změnám. Tímto způsobem vzniklo pro ČSSR 23 jednotek ve třech hlavních oblastech: v teplé pět (T1 až T5), v mírně teplé 11 (MT1 až MT11) a v chladné sedm (CH1 až CH7). Nejvyšší číslo u uvedených jednotek znamená vždy nejteplejší a nejsušší oblast (T5, MT11 a CH7).
Evžen Quitt (22. července 1933 – 19. srpna 2013) byl český geograf a klimatolog, rozený Zlíňák. V letech 1963 až 1972 vedl klimatologické oddělení ústavu a od roku 1993 působil v brněnské pobočce Ústavu geoniky Akademie věd České republiky. V akademii věd byl pracovně činný až do roku 2009. Je autorem klimatické regionalizace Československa, která byla v 70. letech publikována pod názvem Klimatické oblasti Československa. (Wikipedie)
Na území naší republiky se vyskytuje jen 13 z 23 jednotek (ostatní se nacházejí na území Slovenska) ve třech klimatických oblastech, které jsou podle Quitta (1971) následující:
Teplá klimatická oblast (T)
V ČR se vyskytuje jen jednotka T2 a T4. T4 představuje nejteplejší a nejsušší oblast na našem území.
Tab. 1 – Klimatické charakteristiky teplé oblasti (zdroj: Quitt, 1971)
Klimatická charakteristika teplé oblasti | T4 | T2 |
---|---|---|
Počet letních dní | 60–70 | 50–60 |
Počet dní s prům. teplotou 10 °C a více | 170–180 | 160–170 |
Počet dní s mrazem | 100–110 | 100–110 |
Počet ledových dní | 30–40 | 30–40 |
Prům. lednová teplota | -2 až -3 | -2 až -3 |
Prům. červencová teplota | 19–20 | 18–19 |
Prům. dubnová teplota | 9–10 | 8–9 |
Prům. říjnová teplota | 9–10 | 7–9 |
Prům. počet dní se srážkami 1 mm a více | 80–90 | 90–100 |
Suma srážek ve vegetačním období | 300–350 | 350–400 |
Suma srážek v zimním období | 200–300 | 200–300 |
Suma srážek celkem | 500–650 | 550–700 |
Počet dní se sněhovou pokrývkou | 40–50 | 40–50 |
Počet zatažených dní | 110–120 | 120–140 |
Počet jasných dní | 40–60 | 40–50 |
T2
Jaro je poměrně krátké, teplé až mírně teplé, léto je teplé dlouhé a suché, podzim je poměrně krátký, teplý až mírně teplý, zima je krátká, suchá až velmi suchá. Klimatická jednotky T2 se nachází v Polabí, Poohří, na Žatecku a v Mostecké pánvi.
T4
Jaro je velmi krátké a teplé, léto je velmi dlouhé, velmi suché a velmi teplé, podzim je velmi krátký a teplý, zima je velmi krátká, teplá, suchá až velmi suchá. Klimatická jednotky T4 se nachází v Dyjskosvrateckém a Dolnomoravském úvalu.
Mírně teplá klimatická oblast (MT)
Na území Česka se nachází jen jednotka MT2 až MT5, MT7 a MT9 až MT11. Toto klimatické pásmo na našem území převažuje a plošně souhlasí se středními polohami.
Tab. 2 – Klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti (zdroj: Quitt, 1971)
Klimatická charakteristika mírně teplé oblasti | MT11 | MT10 | MT9 | MT7 | MT5 | MT4 | MT3 | MT2 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet letních dní | 40–50 | 40–50 | 40–50 | 30–40 | 30–40 | 20–30 | 20–30 | 20–30 |
Počet dní s prům. teplotou 10 °C a více | 140–160 | 140–160 | 140–160 | 140–160 | 140–160 | 140–160 | 120–140 | 140–160 |
Počet dní s mrazem | 110–130 | 110–130 | 110–130 | 110–130 | 130–140 | 110–130 | 130–160 | 110–130 |
Počet ledových dní | 30–40 | 30–40 | 30–40 | 40–50 | 40–50 | 40–50 | 40–50 | 40–50 |
Prům. lednová teplota | -2 až -3 | -2 až -3 | -3 až -4 | -2 až -3 | -4 až -5 | -2 až -3 | -3 až -4 | -2 až -3 |
Prům. červencová teplota | 17–18 | 17–18 | 17–18 | 16–17 | 16–17 | 16–17 | 16–17 | 16–17 |
Prům. dubnová teplota | 7–8 | 7–8 | 6–7 | 6–7 | 6–7 | 6–7 | 6–7 | 6–7 |
Prům. říjnová teplota | 7–8 | 7–8 | 7–8 | 7–8 | 6–7 | 6–7 | 6–7 | 6–7 |
Prům. počet dní se srážkami 1 mm a více | 90–100 | 100–120 | 100–120 | 100–120 | 100–120 | 110–120 | 110–120 | 120–130 |
Suma srážek ve vegetačním období | 350–400 | 400–450 | 400–450 | 400–450 | 350–450 | 350–400 | 350–450 | 450–500 |
Suma srážek v zimním období | 200–250 | 200–250 | 250–300 | 250–300 | 250–300 | 250–300 | 250–300 | 250–300 |
Suma srážek celkem | 550–650 | 600–700 | 650–750 | 650–750 | 600–750 | 600–700 | 600–750 | 700–800 |
Počet dní se sněhovou pokrývkou | 50–60 | 50–60 | 60–80 | 60–80 | 60–100 | 60–80 | 60–100 | 80–100 |
Počet zatažených dní | 120–150 | 120–150 | 120–150 | 120–150 | 120–150 | 150–160 | 120–150 | 150–160 |
Počet jasných dní | 40–50 | 40–50 | 40–50 | 40–50 | 50–60 | 40–50 | 40–50 | 40–50 |
MT2
Jaro je krátké a mírné, léto je krátké, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, podzim je krátký a mírný, zima je mírná, normálně dlouhá, suchá s normálním trváním sněhové pokrývky.
MT3
Jaro je mírné, normálně dlouhé až delší, léto je krátké, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, podzim je mírný, normálně dlouhý až delší, zima je mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá a normálně dlouhá.
MT4
Jaro je mírné a krátké, léto je mírné, krátké, suché až mírně suché, podzim je mírný a krátký, zima je mírně teplá a suchá.
MT5
Jaro je mírné až dlouhé, léto je mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, až krátké, podzim je mírný až dlouhý, zima je mírně chladná, suchá až mírně suchá.
MT7
Jaro je krátké a mírné, léto je mírné, mírně suché a normálně dlouhé, podzim je krátký a mírně teplý, zima je mírně chladná, suchá až mírně suchá a normálně dlouhá.
MT9
Jaro je mírně teplé a krátké, léto je dlouhé, teplé, suché až mírně suché, podzim je mírně krátký a teplý, zima je mírná, suchá a krátká.
MT10
Jaro je mírně teplé a krátké, léto je dlouhé, teplé a suché, podzim je mírně teplý a krátký, zima je mírně teplá, velmi suchá a krátká.
MT11
Jaro je mírně teplé a krátké, léto je dlouhé, teplé a suché, podzim je mírně teplý a krátký, zima je mírně teplá, velmi suchá a krátká s krátkým trváním sněhové pokrývky.
Chladná klimatická oblast (CH)
Z hlediska orografických podmínek (horstva s relativně malými nadmořskými výškami) se v ČR vymezují jen tři jednotky v této klimatické oblasti: CH4, CH6 a CH7. Do této chladné klimatické oblasti patří v ČR území vyšších poloh (pohraniční hory, vrcholky Brd, České středohoří a Českomoravská vrchovina) s tím, že CH4 zaujímá jen nejvyšší vrcholky Krkonoš, Krušných hor a Šumavy.
Tab. 3 – Klimatické charakteristiky chladné oblasti (zdroj: Quitt, 1971)
Klimatická charakteristika chladné oblasti | CH7 | CH6 | CH4 |
---|---|---|---|
Počet letních dní | 10–30 | 10–30 | 0–20 |
Počet dní s prům. teplotou 10 °C a více | 120–140 | 120–140 | 80–120 |
Počet dní s mrazem | 140–160 | 140–160 | 160–180 |
Počet ledových dní | 50–60 | 60–70 | 60–70 |
Prům. lednová teplota | -3 až -4 | -4 až -5 | -6 až -7 |
Prům. červencová teplota | 15–16 | 14–15 | 12–14 |
Prům. dubnová teplota | 4–6 | 2–4 | 2–4 |
Prům. říjnová teplota | 6–7 | 5–6 | 4–5 |
Prům. počet dní se srážkami 1 mm a více | 120–130 | 140–160 | 120–140 |
Suma srážek ve vegetačním období | 500–600 | 600–700 | 600–700 |
Suma srážek v zimním období | 350–400 | 400–500 | 400–500 |
Suma srážek celkem | 850–1000 | 1000–1200 | 1000–1200 |
Počet dní se sněhovou pokrývkou | 100–120 | 120–140 | 140–160 |
Počet zatažených dní | 150–160 | 150–160 | 130–150 |
Počet jasných dní | 40–50 | 40–50 | 30–40 |
CH4
Jaro je dlouhé a chladné, léto je velmi krátké, chladné a vlhké, podzim je dlouhý a mírně chladný, zima je velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.
CH6
Jaro je dlouhé a chladné, léto je krátké až velmi krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, podzim je dlouhý a mírně chladný, zima je velmi dlouhá, mírně chladná a vlhká.
CH7
Jaro je dlouhé a mírně chladné, léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné a vlhké, podzim je dlouhý a mírný, zima je dlouhá, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.
Zastoupení klimatických jednotek dle Quitta (1971) v moravských Karpatech
Zastoupení klimatických jednotek dle Quitta (1971) v moravských Karpatech je možné nalézt na samostatném příspěvku zde.
Zdroj: Minářová, J., Aktuální stav problematiky klasifikace klimatu, Přírodovědecká fakulta, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Praha 2011