Ždánický les

Geomorfologický celek Ždánický les je plochá vrchovina ležící v jz. části geomorfologické podsoustavy Středomoravské Karpaty. Oblast má tvar protáhlého, šikmě orientovaného obdélníku s rozlohou 455 km2, střední výškou 271 m a středním sklonem 4° 54´. Na S je vymezena říčkou Litavou a za ní ležící Litenčickou pahorkatinou, na Z hraničí s Prackou pahorkatinou, která je součástí Dyjsko-svrateckého úvalu. Jižní hranici tvoří přechod do Dyjsko-moravské pahorkatiny, jv. hranici tvoří Kyjovská pahorkatina.

Geomorfologické rozdělení Ždánického lesa.
Geomorfologické rozdělení Ždánického lesa.

V rámci geomorfologického celku Ždánického lesa jsou vymezeny tři geomorfologické podcelky:

Geologické podloží Ždánického lesa tvoří převážně paleogenní sedimenty ždánicképouzdřanské jednotky vnější skupiny příkrovů. Velmi rozšířené jsou mohutné překryvy kvartérních sprašísprašových hlín.

Reliéf tvoří klenbovitě vyklenuté území s rozsáhlými zbytky pobadenského zarovnaného povrchu. Charakteristická jsou hluboce zařezaná údolí zejména v nejčlenitější sv. a jz. části. V oblasti pramení říčky TrkmankaHaraska. Nejvyšší bod se jmenuje U slepice (438 m), dalšími významnými vrcholy Ždánického lesa jsou Písečná (374 m), Nové hory (414 m), Na hradisku (399 m), Rádlovec (425 m) a Prostřední vrch (416 m). V Dambořické vrchovině se nachází ložiska ropyzemního plynu.

Oblast je odvodňována řekami SvratkouDyjí. Jejich největšími přítoky jsou říčky LitavaTrkmanka.

Karpatské dubohabřiny jsou typickými lesními společenstvy Ždánického lesa.
Karpatské dubohabřiny jsou typickými lesními společenstvy Ždánického lesa.

Ždánický les leží převážně v 1.–2. vegetačním stupni. Nižší polohy oblasti jsou pro své velmi úrodné půdy využívány k intenzívní zemědělské výrobě. V oblasti se daří vinohradnictví i pěstování meruňek a broskvoní. Lesy se vyskytují na méně úrodných a hůře obdělávatelných půdách. Větší lesní komplexy se nachází v Dambořické vrchovině. V oblasti se vyskytují lesostepní a stepní společenstva, teplomilná společenstva panonskýchkarpatských dubohabřin, ve výše položených oblastech už se připojují také společenstva bučin. Z biogeografického hlediska náleží Hustopečskému bioregionu na J a Ždánicko-litenčickému bioregionu na S.

Zdroje:

  1. Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *