Středomoravské Karpaty jsou geomorfologická oblast ležící na střední Moravě v geomorfologické subprovincii Vnější Západní Karpaty. Oblast má pahorkatinný až vrchovinný reliéf s rozlohou 1 877 km2, se střední výškou 282 m a středním sklonem 4°33´. Středomoravské Karpaty na Z sousedí s Dyjsko-svrateckým úvalem, na J a JV s Dolnomoravským úvalem, na S s Hornomoravským úvalem a na SZ s Vyškovskou bránou.
V rámci Středomoravských Karpat jsou vymezeny čtyři geomorfologické celky:
Podloží oblasti tvoří převážně paleogenní horniny ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů a račanské jednotky magurské skupiny příkrovů.
Při sev. a již. okraji oblasti se vyskytují překryvy neogenních a eolických sedimentů. Erozně–denudační reliéf byl modelován silnými vlivy mladé tektoniky. Jsou pro něj charakteristické ploché rozvodní části terénu (ve Chřibech s úzkými, strukturně podmíněnými hřbety), plochá a hluboce zařezaná údolí a výrazné svahy v sev.–vých. části území. Nejvyšším vrcholem je Brdo (586,7 m) ve Chřibech.
Středomoravské Karpaty jsou pramennou oblastí přítoků řek Moravy a Dyje. Ve Chřibech pramení nejvýznamnější toky oblasti, shodou okolností všechny kolem vrcholu Vlčáku (563 m). Jsou to řeky Kyjovka, Litava, Kotojedka a Salaška. Ve Ždánickém lese pramení Trkmanka.
Středomoravské Karpaty klimaticky náleží k teplé oblasti, pouze nejvyšší partie oblasti spadají do mírně teplé oblasti. Zejména jižní část oblasti je velmi teplá, což se projevuje i ve vegetaci.
Středomoravské Karpaty leží 1.–3. vegetačním stupni. Nižší polohy oblasti jsou pro své velmi úrodné půdy využívány k intenzívní zemědělské výrobě. V jižní části oblasti se daří vinohradnictví i sadařství teplomilných ovocných dřevin – meruňek a broskvoní. Lesy se vyskytují na méně úrodných a hůře obdělávatelných půdách. Větší lesní komplexy pokrývají zejména vršky členitějších pahorkatin a vrchovin. V oblasti se vyskytují lesostepní a stepní společenstva, teplomilná společenstva panonských a karpatských dubohabřin, ve vyšších oblastech také společenstva bučin.