hydrolografie Archivy | Moravské-Karpaty.cz

29. 9. 20151. 3. 2021

Bečva (spojená)

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-11-02-001
plocha povodí [km²]	1625,7
délka toku [km]	119,6
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	17,5

Charakter toku

Bečva (spojená) vzniká soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy u Valašského Meziříčí v nadmořské výšce 288 m. Odtud se vydává Středobečevskou nivou sev.-vých. směrem k Hranicím na Moravě. Prvním levostranným přítokem je říčka Loučka, tekoucí z Loučské brázdy. V samotném Valašském Meziříčí ústí pravostranné přítoky Černý potok a Jasenický potok. O několik málo kilometrů níže přitéká zleva u Choryně říčka Juhyně a zprava potoky Mřenka, Loučský potok, Milotický potok a Hluzovský potok. Před Teplicemi nad Bečvou, kde řeka Bečva proráží v úzkém údolí masív Maleníku, ještě zprava přitéká Opatovický potok. V průrvě Bečvy u Teplic jsou na zlomy v zemské kůře navázány vývěry termálních vod spolu se vznikem krasových jevů (Zbrašovské aragonitové jeskyně).

Úzkým průlomem Bečva vtéká do Moravské brány, kde zatáčí směrem k Z. Zprava přibírá Račí potok, Ludinu a Veličku. Mezi Hranicemi na Moravě a Lipníkem nad Bečvou zleva vtékají krátké a příkré přítoky z masívu Maleníku a zprava dlouhé potoky pramenící v Nízkém Jeseníku (Uhřínovský potok, Žabník, Jezernice a Loučka).

Za Lipníkem nad Bečvou řeka Bečva vtéká do Hornomoravského úvalu. Ze městem se doleva odděluje mlýnský náhon Strhanec, který nazpět ústí v Přerově. Dále řeka poklidně protéká úvalem směrem k Troubkám, kde se doleva odděluje umělý kanál Malá Bečva. Kousek pod Troubkami vtéká řeka Bečva do řeky Moravy v nadmořské výšce 195 m.

Vodohospodářské objekty

Pod Valašským Meziříčím je z Jasenického potoka odveden Náhon Struha, který je zakončen na přítoku Mřence. Na samotné Mřence a jejích přítocích jsou vybudovány rybníky Velký choryňský rybníka Malý choryňský rybník, Pravá Choryně a Levá Choryně, Velký lesní rybník, Malý Křivoš, Křivoš, Magdalenka I, Magdalenka II a Záviš.

V okolí Hustopečí a Milotic nad Bečvou vznikla těžbou štěrkopísku Hustopečeká jezera, stejně tak jako Tofa a Pískáč pod Hranicemi na Moravě.

Mlýnský náhon Strhanec

Mezi Lipníkem a Osekem nad Bečvou se od Bečvy odděluje mlýnský náhon Strhanec. Umělé koryto náhonu protéká pěknou krajinou kolem cyklstezky z Přerova do Lipníka nad Bečvou, poté odbočuje k Oseku nad Bečvou, přetíná Prosenice a přes Národní přírodní rezervaci Žebračka vtéká do Přerova, kde se jeho koryto rozdvojuje. Jedno z ramen se vlévá u přerovské Sokolovny zpět do Bečvy, druhé pak až u chemického závodu Precheza a.s. u Dluhonic.

Mlýnský náhon Strhanec, dříve však nazývaný Trhanec, nechal zbudovat podnikavý šlechtic a majitel helfštýnského panství Vilém z Pernštejna roku 1474. V minulosti poháněl několik mlýnů, a to např. v Oseku nad Bečvou, mlýn Podolší, mlýn v Prosenicích a dodnes stojící budovy dvou mlýnů v Přerově (dnes restaurace a sportovní středisko Černá hora a restaurace U Labutě, která má dodnes ve svém průčelí zabudované funkční mlýnské kolo).

Při soutoku Bečvy s Moravou vznikly těžbou štěrkopísku Tovačovská jezera. V současnosti se stále těží na Troubeckém jezeře a jezeře Jih.

Významné přítoky Bečvy

Loučka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-11-02-002
plocha povodí [km²]	33,0
délka toku [km]	12,8
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,30

Charakter toku

Loučka pramení na sev. svahu kopce Háje (665 m) u obce Lázy. Zpočátku tok směřuje sev. směrem k obci Loučce, kde vtéká do Loučské brázdy a dále její tok pokračuje k SV až k Valašskému Meziříčí, kde se vlévá jako levostranný přítok v nadmořské výšce 285 m do Bečvy. Loučka odvodňuje sev.-vých. část Hostýnských vrchů a jih.-vých. část Kelčské pahorkatiny.

Juhyně

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-11-02-008
plocha povodí [km²]	111,5
délka toku [km]	32,9
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	1,02

Charakter toku

Juhyně pramení na záp. svahu kopce U tří kamenů (748 m) v centrální části Hostýnských vrchů. Zpočátku její tok směřuje vých. směrem do osady Košovy, kde se otáčí směrem k S, protéká obcí Rajnochovice a u Podhradní Lhoty vtéká do Kelčské pahorkatiny. Odtud protéká už poměrně širokým údolím sev.-záp. směrem ke Všechovicím, kde se její tok opět láme k sev.-vých. Dále pokračuje údolím mezi Provodovickým hřbetem a Němetickou pahorkatinou až k Choryni, kde se vlévá jako levostranný přítok v nadmořské výšce 270 m do Bečvy. Juhyně odvodňuje střed. a sev. část Hostýnských vrchů a sev.-vých. část Kelčské pahorkatiny.

Klauza na Rosošném potoce v Rajnochovicích.

Juhyně je vodohospodářsky významný tok, na kterém dochází na několika místech k odběru pitné vody (Rouské, Kelč). Náleží mezi pstruhové vody.

Ludina

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-11-02-034
plocha povodí [km²]	30,4
délka toku [km]	15,1
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,23

Charakter toku

Ludina pramení záp. od Jindřichova v nadm. výšce 535 m a ústí zprava do Bečvy v Hranicích na Moravě v nadm. výšce 245 m. Ludina odvodňuje již. část Oderských vrchů.

Velička

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-11-02-037
plocha povodí [km²]	65,1
délka toku [km]	17,5
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,50

Charakter toku

Velička pramení u Heřmánek sev. od Boškova v nadmořské výšce 565 m. Od Potštátu, kde se stéká s Kovářovským potokem, protéká úzkým zaříznutým údolím směrem k Hranicím na Moravě, kde v nadmořské výšce 245 m ústí jako pravostranný přítok do Bečvy. Velička odvodňuje již. část Oderských vrchů.

Jezernice

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-11-02-051
plocha povodí [km²]	21,3
délka toku [km]	13,1
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,16

Charakter toku

Jezernice pramení vých. od Kozlova v nadmořské výšce 645 m a ústí v Jezernici jako pravostranný přítok do Bečvy v nadmořské výšce 233 m . Jezernice odvodňuje již. část Oderských vrchů.

6. 10. 20156. 10. 2015

Haná (řeka)

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-12-02
plocha povodí [km²]	607,8
délka toku [km]	57,1
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	1,70

Charakter toku

Řeka Haná vzniká soutokem Velké a Malé Hané v Dědicích u Vyškova. Obě zdrojnice Hané pramení na Drahanské vrchovině a právě u Dědic vtékají do Vyškovské brány. Odtud Haná protéká Vyškovskou bránou směrem k SV do Hornomoravského úvalu. Ve Vyškově přibírá zprava Rostěnický potok s jeho levostranným přítokem Drnovkou. Pod Vyškovem vtéka zleva potok Marchanice.

Mezi Vyškovem a Kojetínem přitékají postupně pravostranné přítoky Pruský potok, Medlovický potok, Švábenický potok, Tištínka, Vlčidolka a Syrovátka, pramenící v Litenčické pahorkatině. Významnější levostranné přítoky jsou Pustiměřský potok a zejména Brodečka, oba pramenící opět na Drahanské vrchovině. Haná vtéká jako pravostranný přítok do řeky Moravy sev. od Hradiska u Kroměříže v nadmořské výšce 192 m.

Zadní Opatovský rybník na Švábském potoce. — Zadní Opatovský rybník

Haná odvodňuje vých. část Drahanské vrchoviny a prakticky celou sev. polovinu Litenčické pahorkatiny. Patří mezi vodohospodářsky významné toky. Od soutoku obou zdrojnic až po ústí do Moravy je mimopstruhovou vodou.

Vodohospodářské objekty

Významným vodohospodářským objektem na řece Hané je vodní nádrž Opatovice. Dále je možné zmínit už jen menší rybníky na přítocích Hané – Kačenec na Roštěnickém potoce, Pruský rybník na Pruském potoce, Ivanovický rybník na Pustiměřském potoce, Velký Morkovský rybník na Morkovském potoce a rybníky u Doloplaz a Měrovic nad Hanou.

Vodní nádrž Opatovice

Na říčce Malé Hané je v hlubokém a lesnatém údolí Drahanské vrchoviny vybudována vodní nádrž Opatovice. Sypaná hráz má výšku až 36 metrů nad terénem, u paty hráze dosahuje hloubka vody kolem 33 metrů, objem zadržené vody je zhruba 10 000 000 m³. Hráz je kamenitá se středním hlinitým těsnicím jádrem, které je do podloží zavázáno betonovým injekčním blokem.

Hlavním účelem nádrže je zajištění vody pro zásobování obyvatelstva pro Vyškov, Bučovice a okolí, proto v jejím okolí byla v roce 1986 vyhlášena pásma hygienické ochrany a vyloučena rekreace. Ze zásobního objemu v nádrži se odebírají přibližně 2 mil. m³ vody ročně pro úpravu na pitnou vodu. Dalším významným účelem je zajišťování minimálního průtoku v toku pod hrází. Od roku 2008 je tento průtok využit při výrobě elektrické energie v malé vodní elektrárně o výkonu 5,5 kW. Vodní nádrž byla dokončena v roce 1972.

Významné přítoky Hané

Velká Haná

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-12-02-001
plocha povodí [km²]	50,4
délka toku [km]	21,2
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,21

Charakter toku

Velká Haná pramení již. od obce Drahany na Drahanské vrchovině v nadmořské výšce 630 m. Zpočátku tok směřuje již. směrem po náhorní plošině Drahanské vrchoviny, pod Novými Sady se zařezává do východních svahů, kde vytváří hluboká až kaňonovitá údolí (zde se nazývají žleby). Říčka postupně přibírá další zdrojnice – zleva přítok z Klíčova žlebu, zprava Hanici a přítok z Vápenného žlebu, dále zleva přítok ze Studeného žlebu. Severně od Rychtářova říčka mění mírně směr k JV a také postupně zmenšuje svůj spád. V Dědicích se v nadmořské výšce 260 m stéká s Malou Hanou a jejich soutokem vzniká řeka Haná.

Velká Haná odvodňuje rozsáhlou část Drahanské vrchoviny, je zařazena mezi vodohospodářsky významné toky a je také pstruhovou vodou.

Malá Haná

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-12-02-004
plocha povodí [km²]	48,6
délka toku [km]	16,3
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,20

Charakter toku

Malá Haná pramení záp. od obce Kulířov na Drahanské vrchovině v nadmořské výšce 560 m. Zpočátku teče po náhorní plošině Drahanské vrchoviny a u Krásenska se zařezává do východních svahů, kde vytváří hluboká až kaňonovitá údolí (zde se nazývají žleby). Postupně přibírá z obou stran několik krátkých a zařezaných přítoků. Západně od Rychtářova přitéká zleva potok Rakovec. Jižně od Pařezovic je na Malé Hané vybudována vodní nádrž Opatovice. V Dědicích se v nadmořské výšce 260 m stéká s Velkou Hanou a jejich soutokem vzniká řeka Haná.

Malá Haná odvodňuje rozsáhlou část Drahanské vrchoviny, je zařazena mezi vodohospodářsky významné toky a je také pstruhovou vodou.

Rostěnický potok

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-12-02-010
plocha povodí [km²]	73,3
délka toku [km]	14,6
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,17

Charakter toku

Rostěnický potok pramení vých. od obce Kozlany v Bučovické pahorkatině v nadmořské výšce 310 m. Zpočátku teče záp. směrem k Rostěnicím, kde se obrací k S, aby se ve Vyškově mohl spojit v nadmořské výšce 240 m s řekou Hanou. Největšími přítoky jsou Runza přitékající v Kozlanech, Lysovický potok pramenící pod NPR Větrníky, Lulečský potok a zejména Drnovka, která pramení v Ježkovicích na Drahanské vrchovině.

Rostěnický potok odvodňuje sev.-záp. část Bučovické pahorkatiny a vých. část Drahanské vrchoviny.

Rostěnický potok

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-12-02-010
plocha povodí [km²]	73,3
délka toku [km]	14,6
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,17

Charakter toku

Rostěnický potok odvodňuje sev.-záp. část Bučovické pahorkatiny a vých. část Drahanské vrchoviny.

Tištínka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-12-02-031
plocha povodí [km²]	83,8
délka toku [km]	16,4
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,24

Charakter toku

Tištínka (také Tištínský potok) pramení na sev. úbočí vrcholu Kleštěnce (498 m) v Orlovické vrchovině v nadmořské výšce 415 m. Zpočátku teče sev. směrem k Počenicím, kde se obrací k Z. U Koválovic u Tištína se opět obrací k S a u Dřevnovic se v nadmořské výšce 210 vlévá jako pravostranný přítok do Hané. Největšími přítoky jsou Morkovický potok, pramenící rovněž v masivu Kleštěnce (498 m), který se vlévá do Tištínky u Hošákova mlýna u Uhřic a Švábský potok, pramenící na sev.-vých. svahu Hradiska (518 m), který ústí do Tištínky nedaleko Koválovic u Tištína. Významným pravostranným přítokem Švábského potoka je Skavský potok. Severní část masivu Hradiska odvodňuje Pačlavický potok, který ústí do Tištínky rovněž nedaleko Koválovic u Tištína.

Dolní Pornický rybník na Švábském potoce. — Dolní Pornický rybník

Rostěnický potok odvodňuje sev. část Orlovické vrchoviny. Na Švábském, ale i Morkovickém potoku je vybudována řada menších rybníků, které jsou pozůstatky větší rybniční soustavy z minulosti. Mezi největší patří Morkovický rybník, Dolní a Horní Pornický rybník a Opatovské rybníky.

13. 10. 201525. 4. 2021

Moštěnka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-12-02-72
plocha povodí [km²]	364
délka toku [km]	44,5
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	1,29

Charakter toku

Moštěnka pramení v Hostýnských vrších na sev. svahu Kelčského Javorníku (865 m) v nadmořské výšce 790 m. Záhy opouští Hostýnské vrchy a vtéká do Kelčské pahorkatiny, kde zpočátku teče směrem k SZ. U Žákovic přibírá zprava Býškovický potok pramenící u Všechovic. Směr toku Moštěnky se postupně mění k JZ. U Blazic přibírá zleva Blazický potok pramenící rovněž v masivu Kelčského Javorníku (865 m). U Dřevohostic přibírá zleva Bystřičku, která pramení pod Tesákem v Hostýnských vrších v nadmořské výšce 670 m. U Radkov se zprava vlévá Dolnonětčický potok, který i se svým přítokem potokem Maleníkem pramení v masívu Maleníku nedaleko Paršovic.

Charakter horního toku Mošťenky u Osíčka.

V Domaželicích se připojuje zprava Šišemka pramenící u Lhoty v masívu Maleníku a vzápětí zleva Kozrálka pramenící pod Bedlinou (455 m) u Bystřice pod Hostýnem. U Horních Moštěnic vtéká Moštěnka do roviny Hornomoravského úvalu a před soutokem s Moravou u Kroměříže zprava přibírá umělý kanál Malou Bečvu.

Moštěnka odvodňuje sev.-vých. část Hostýnských vrchů a prakticky celou záp. část Kelčské pahorkatiny. Patří mezi vodohospodářsky významné toky. Od pramene až po Domaželice patří mezi pstruhové vody, níže je vedena jako mimopstruhová voda.

Vodohospodářské objekty

Malá Bečva

Významným vodohospodářským objektem na řece Moštěnce je umělý kanál Malá Bečva.

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-12-02-098
plocha povodí [km²]	69,5
délka toku [km]	18,1
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,08

Malá Bečva je umělý kanál, který odvádí vodu z řeky Bečvy u Troubek v nadmořské výšce 199 m do řeky Moštěnky, do které se připojuje u Plešovce v nadmořské výšce 190 m. Náhon byl vybudován za účelem zajištění vody pro chropyňský mlýn, provozování závlah a pro napájení vodních nádrží. V městě Chropyni jsou na levostranném přítoku Svodnici zřízeny rybník Hejtman (dnes jezero po těžbě štěrkopísku) a Zámecký rybník.

Malá Bečva patří mezi vodohospodářsky významné toky, v celém úseku je zařazena jako mimopstruhová voda.

Významné přítoky Moštěnky

Bystřička

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-12-02-085
plocha povodí [km²]	43,5
délka toku [km]	17,7
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,30

Charakter toku

Bystřička pramení na již. úbočí Čerňavy v Hostýnských vrších v nadmořské výšce 680 m. Tok Bystřičky směřuje SZ směrem ke Chvalčovu a Bystřici pod Hostýnem. Ještě než opustí Hostýnské vrchy, posbírá několik krátkých, ale divočících přítoků z Rusavské hornatiny. V Bystřici pod Hostýnem opouští Hostýnské vrchy a vtéká do Kelčské pahorkatiny. U Dřevohostic se v nadmořské výšce 234 m vlévá jako levostranný přítok do Moštěnky.

Vodopády na říčce Bystřičce se vytvořily díky obrovským blokovým sesuvům hornin v sevřeném údolí mezi PR Smrdutá a PP Bludný.

Bystřička odvodňuje rozsáhlou část Rusavské hornatiny. Od pramene po Bystřici pod Hostýnem je zařazena mezi pstruhové vody, níže jako mimopstruhové vody.

Šišemka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-12-02-087
plocha povodí [km²]	26,7
délka toku [km]	11,2
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,13

Charakter toku

Šišemka, nazývaná též Hradčanka, pramení u Lhoty v masivu Maleníku v nadmořské výšce 415 m. Tok Šišemky směřuje JZ směrem přes Kladníky, Šišmu a Hradčany směrem k Domaželicím, kde se v nadmořské výšce 225 m vlévá jako pravostranný přítok do Moštěnky.

Šišemka odvodňuje záp. část Maleníku a sev.-záp část Kelčské pahorkatiny.

13. 10. 201515. 11. 2022

Kotojedka

Hydrologické charakteristiky a charakter toku

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-12-02-105
plocha povodí [km²]	131,9
délka toku [km]	23,4
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,50

Charakter toku

Kotojedka pramení ve Chřibech na s. svahu Vlčáku (569 m) v nadmořské výšce 460 m. Téměř okamžitě opouští Chřiby a vtéká do Zdounecké brázdy, jejímž údolím protéká sv. směrem ke Kroměříži. Horní část toku po Zdounky má asymetricky vyvinuté dno údolí. Proto zde nenajdeme téměř žádné levostranné přítoky, zatímco pravá část povodí je hojně zásobena pravostrannými přítoky, pramenícími na sz. svazích Chřibů. Postupně po toku to jsou Cetechovický potok, Roštínský potok a Divocký potok.

Pod Rozárovem se nachází asymetricky vyvinuté dno údolí Zdounecké brázdy s říčkou Kotojedkou.

Ve Zdounkách se do Kotojedky vlévá zprava Olšinka pramenící na v.. úbočí Kleštěnce (498 m) v Orlovické vrchovině. Pod Zdounkami se zleva vlévá Nětčický potok, u Olšiny zprava Cvrčovický potok. V Šelešovicích pak Kotojedka vstupuje do více rozevřeného údolí Jarohněvické brázdy a zprava se připojuje Trňák, pramenící na s. úbočí Vražce (387 m) u Kostelan. V Jarohněvicích se zleva připojuje Ratajský potok. U Kotojed již říčka vstupuje do široké roviny Hornomoravského úvalu, v Kotojedech je na pravou stranu odveden umělý náhon Dolní Kotojedka, který se připojuje zprava do Moravy v Kvasicích. Kotojedka ústí jako pravostranný přítok do řeky Moravy u Trávnických zahrad u Kroměříže v nadmořské výšce 185 m.

Kotojedka odvodňuje sz. svahy Chřibů a v. část Litenčické pahorkatiny.

Vodohospodářské objekty

V současné době nejsou v povodí Kotojedky žádné významnější vodohospodářské objekty. Ve Zborovicích na Troubeckém potoce je založeno několik rybníčků známých jako Podlavčí, které v minulosti sloužily jako zdroj vody pro tamní cukrovar.

U Těšánek jsou nově založeny rybník František (2 ha) a rybník Jan (1 ha) slouží k účelu sportovního rybolovu. K podobnému účelu slouží malá vodní nádrž u Lubné na potoku Trňáku.

Významné přítoky Kotojedky

Olšinka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-12-02-110
plocha povodí [km²]	34,4
délka toku [km]	9,5
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,13

Charakter toku

Olšinka pramení na v. úbočí Kleštěnce (498 m) v Orlovické vrchovině v nadmořské výšce 425 m. Zpočátku teče v. směrem přes Hoštice k Honěticím, kde se obrací k SV. U Troubek se opět obrací k V, kde již v širokém údolí Kotojedky přibírá levostranné přítoky Troubecký potok a Lipinu. U Zdounek se v nadmořské výšce 225 m vlévá jako levostranný přítok do Kotojedky.

Údolí říčky Olšinky u Strabenic je charakteristické převahou orné půdy.

Olšinka odvodňuje vých. část Litenčické pahorkatiny.

Trňák

Trňák pramení na s. úbočí Vražce (387 m) u Kostelan v Kostelanské vrchovině. Nejprve protéká Lubnou, kde sbírá několik přítoků v charakteristickém vějířovitém uspořádání. Zleva od Kostelan se připojuje Kostelanský potok. Dále po toku se zleva připojuje Lhotský potok, zprava potok od Vrbky a Těšanský potok. U Zlámanky ústí zleva Zlámanský potok. Trňák ústí do Kotojedky u Selešovic jako pravostranný přítok v nadmořské výšce 195 m.

Trňák odvodňuje sz. část Halenkovické vrchoviny.

Zdroje:

Vlček, V., Kestřánek, J., Kříž, H., Novotný S. & Píše, J. 1984. Vodní toky a nádrže. Zeměpisný lexikon České socialistické republiky. Praha: Academia, 1. vydání, 315 s.

14. 10. 20158. 1. 2016

Rusava

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-12-02-122
plocha povodí [km²]	147,5
délka toku [km]	29,3
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,80

Charakter toku

Rusava pramení v Hostýnských vrších na již. svahu Bukoviny (658 m) v nadmořské výšce 605 m. Od pramene teče jih.-záp. směrem do obce Rusava, kde se stéká s levostranným přítokem Ráztokou. Tok říčky se zde obrací k SZ a dále protéká úzkou soutěskou v čele Hostýnských vrchů směrem k Brusnému. Zde tok vstupuje do Jankovické brázdy a obrací se opět k JZ. V Jankovicích se připojuje levostranný přítok Zhrta pramenící na vých. úbočí Lysiny (598 m).

Před Holešovem, kde říčka vstupuje do Holešovské plošiny, se připojuje levostranný přítok Žopka pramenící na jih.-záp. úbočí Lysiny (598 m). Řeka se obrací téměř k Z a protéká Holešovskou plošinou směrem k Hulínu. U Pravčic se připojuje zprava Rymický potok a Roštěnka. V těchto místech je Holešovská plošina protkána množstvím náhonů a umělých vodních příkopů. Za Hulínem se obrací uměle vedené koryto Rusavy směrem k J. Říčka protéká kolem Záhlinických rybníků. Ještě před tím, než ústí do řeky Moravy, se z pravé strany připojuje Stonač. Rusava ústí jako levostranný přítok do řeky Moravy u Záhlinic v nadmořské výšce 184 m.

Rusava odvodňuje sev.-záp. část Hostýnských vrchů a Holešovskou plošinu. Řeka je zařazena mezi vodohospodářsky významné toky. Po Pravčice je vymezena jako pstruhová voda, níže jako mimopstruhová.

Vodohospodářské objekty

Na říčce Rusavě je malé množství vodohospodářských objektů. V Rusavě je na přítoku Ráztoce zřízena stejnojmenná malá vodní nádrž za účelem rekreace a koupání. Menší rybochovné rybníčky jsou zřízeny v Rusavě, Brusném v Dobroticích a v Holešově. Na Mlýnském náhoně v Holešově je vybudován unikátní systém vodních kanálů, který symbolizuje Neptunův trojzubec. Délka sítě vodních kanálů v Holšovském parku dosahuje 980 m a plocha 16500 m².

Návrh vodního systému se připisuje Frant. Ant. Rottalovi, který je nechal vybudovat v 17. století podle francouzského slohu André Le Nôtrem. V době své největší slávy byly v parku mimo síť kanálů ve tvaru žezla bájného vládce moří Neptuna také vodopády, bazény s kamennými figurami, mnoho sousoší od předních mistrů, kamenné vázy podél hlavních osních cest, nespočet zahradních altánů a altánků a patřila prý k nejkrásnějším na Moravě.

Další menší rybníčky jsou zřízeny v Kolonce na konci Holešova. Mezi největší vodohospodářské objekty v povodí Rusavy proto patří Záhlinické rybníky.

Záhlinické rybníky

Záhlinické rybníky tvoří soustava umělých vodních ploch o výměře 220 ha, ležící mezi říčkami Rusavou a Mojenou u Záhlinic. Rybniční soustavu dohromady tvoří Pláňavský, Doubravický a Nový rybník (známý také jako Svárovský). Všechny velké rybníky jsou protkány a rozčleněny na více vodních ploch rozsáhlou sítí hrází. Na jejích březích ve větru šumí velké plochy rákosí, hráze jsou osázeny alejemi stromů, ve vodě se šplouchají tisíce ryb a na vodních hladinách můžeme spatřit nebývalé množství vodních ptáků.

Stálými obyvateli Záhlinických rybníků je více jak 100 druhů zástupců z ptačí říše. Při velkých migračních tazích ptactvo využívá rybníky jako hnízdiště ke krátkodobé zastávce a odpočinku. V tuto dobu počet druhů ptačí populace vzroste až na číslo 270! Ze stálých obyvatel rybníků můžeme spatřit kormorána velkého, volavku popelavou a bílou nebo lžičáka pestrého.

Rybníky, původně vybudované ve 14. století, posléze rozšířil v letech 1547-1573 Jan Skála z Doubravky, který se později stal olomouckým biskupem a nechal si upravit své jméno na lépe znějící Jan Dubravius. Po něm nese název bývalá samota Doubravice, která leží uprostřed rybníků. V daleko pozdější době zde byla vybudována drůbežárna, dnes slouží rybářskému svazu a je tu i malá daňčí obora.

Záhlinické rybníky jsou prohlášeny za přírodní park.

11. 12. 2015

Mojena

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-12-02-146
plocha povodí [km²]	66,6
délka toku [km]	25,6
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,23

Charakter toku

Mojena pramení v Hostýnských vrších na jih.-záp svahu Javorčí (630 m) v nadmořské výšce 490 m. Od pramene teče jih.-záp. směrem do obce Přílepy u Holešova, kde vtéká do Holešovské plošiny. Tok říčky dále pokračuje záp. směrem přes Martinice, kde se zprava připojuje Přílepský potok, k Zahnašovicím, Ludslavicím a Chrášťanům. U Ludslavic se zleva vlévá potok Ludslávka.

U Chrášťan říčka vstupuje do Hornomoravského úvalu, obrací svůj tok k JZ a dále pokračuje kolem Záhlinic, kde přitéká zleva Kurovský potok, směrem k Tlumačovu a Otrokovicím. Zde se vlévá v nadmořské výšce 192 m jako levostranný přítok do řeky Moravy.

Mojena odvodňuje záp. část Hostýnských vrchů a Holešovskou plošinu. Od Přílep až po soutok je zregulovaná a na spodním toku má rovněž značně přeložené koryto.

Vodohospodářské objekty

Na říčce Mojeně není příliš velké množství vodohospodářských objektů. V Přílepech je zřízena malá vodní nádrž za účelem rekreace a koupání. Na spodním toku mezi Záhlinicemi a Tlumačovem říčka napomáhá k sycení soustavy Záhlinických rybníků. Při soutoku Mojeny s Moravou v lokalitě Tlumačovský les u Otrokovic je vybudován suchý poldr se zpětným vzdutím.

23. 12. 201623. 12. 2016

Olšava

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-13-01-086
plocha povodí [km²]	520
délka toku [km]	46,0
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	2,50

Charakter toku

Olšava pramení v Lopenické hornatině v Bílých Karpatech na severním úbočí vrcholu Na Koncích (655 m) v nadmořské výšce 625 m. Od pramene teče sev.-záp. směrem k Pitínu, po cestě přibírá levostranné přítoky Vlčí potok a Suchý potok, pramenící na sev. svazích Lokova (739 m). Mezi Pitínem a Bojkovicemi přitéká pravostranný přítok Kolelač s vybudovanou vodní nádrží Bojkovice, sloužící k odběru pitné vody pro skupinový vodovod Uherský Brod. Potok Kolelač má pravostranné přítoky Kolelačský potok, potok Hlubokou a potok Vasilsko. Pod Bojkovicemi se tok Olšavy obrací směrem k Z, přičemž tento směr si řeka víceméně udrží až k soutoku u Uherského Hradiště. Pokračovat ve čtení “Olšava”

2. 1. 201715. 11. 2022

Dlouhá řeka

Hydrologické charakteristiky a charakter toku

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-13-02-004
plocha povodí [km²]	58,4
délka toku [km]	18,8
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,15

Charakter toku

Dlouhá řeka pramení v. od vrchu Vrše (472 m) u Stupavy ve Chřibech v nadmořské výšce 425 m. Od pramene teče j. směrem k lokalitě Na Pile a postupně sbírá několik rozvětvených přítoků z rozsáhlého sběrného území z. od Holého kopce (548 m). Od Pily teče k jv. k rozcestí Dlouhá řeka, kde ústí zprava přítok od Šanderovy hájovny. Pokračovat ve čtení “Dlouhá řeka”

3. 1. 201717. 10. 2020

Okluky

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-13-02-009
plocha povodí [km²]	121,3
délka toku [km]	31,1
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,40

Panoramatický pohled na Boršice u Blatnice.

Charakter toku

Říčka Okluky pramení na sev.-záp úbočí vrcholu Lesná (696 m) u Horního Němčí v Bílých Karpatech v nadmořské výšce 570 m. Od pramene teče již. směrem k obci Horní Němčí a postupně sbírá několik rozvětvených přítoků z rozsáhlého sběrného území sev. od vrcholu Lesné. Od Horního Němčí říčka Okluky protéká přes Slavkov a Dolní Němčí směrem k Hluku, její tok se postupně obrací směrem k Z a říčka postupně sbírá menší přítoky z přilehlých svahů. Pokračovat ve čtení “Okluky”

13. 1. 201713. 1. 2017

Velička

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí	4-13-02-027
plocha povodí [km²]	178,3
délka toku [km]	42
prům. průtok u ústí [m³ × s^-1]	0,91

Charakter toku

Říčka Velička vzniká v Javorníku v nadmořské výšce 310 m soutokem Jamného a Hrubého potoka. Jamný potok pramení na sev.–záp. úbočí Velké Javořiny (970 m) v nadmořské výšce 920 m. Od pramene teče sev.–záp. směrem přes Vápenky a Suchovské Mlýny směrem k Javorníku, kde se stéká s Hrubým potokem. Hrubý potok pramení na záp. úbočí Šibenického vrchu (708 m) v nadmořské výšce 570 m. Protéká Filipovským údolím sev.–záp. směrem k Javorníku, kde se stéká s Jamným potokem.
Pokračovat ve čtení “Velička”