Území moravských Karpat je součástí jedné z hlavních geologických jednotek Evropy – Alpid, které vznikly mezi střední křídou a miocénem kolizemi kontinentálních fragmentů situovaných mezi severním okrajem Afriky a varisky konsolidovanou západoevropskou epivariskou platformou. Pokračovat ve čtení “Geologie moravských Karpat”
Geologický vývoj moravských Karpat
Moravské Karpaty formovaly zejména druhohorní a třetihorní horotvorné pochody alpinské orogeneze. Charakteristické jsou pro ně dalekosáhlé horizontální příkrovy přesouvané až v neogénu přes podložní prekambrické brunovistulikum a jeho sedimentární obal na vzdálenost desítek kilometrů. Pokračovat ve čtení “Geologický vývoj moravských Karpat”
Orogenetický vývoj moravských Karpat
Vývoj karpatské soustavy probíhal v zásadě pod vlivem hercynské a zejména alpinské orogeneze. Pokračovat ve čtení “Orogenetický vývoj moravských Karpat”
Stratigrafické členění a depoziční systém Vnějších Západních Karpat
Vnější Západní Karpaty z geologického hlediska představují shluk bezkořenných tenkostěnných příkrovů nasunutých přes neogenní předhlubeň a pod ní ležící západoevropskou platformu. V širokém slova smyslu se skládají z Pieninského bradlového pásma, flyšového pásma a Vídeňské pánve, která je v nedeformované formě uložena na horninách flyšového pásma. Pokračovat ve čtení “Stratigrafické členění a depoziční systém Vnějších Západních Karpat”
Geologický vývoj Karpat před nástupem flyšové sedimentace
Geologický vývoj před nástupem flyšové sedimentace proběhl zejména ve znamení ukládání devonských, jurských a kulmských sedimentů na podloží starohorního Českého masivu. Pokračovat ve čtení “Geologický vývoj Karpat před nástupem flyšové sedimentace”
Autochtonní paleogén v podloží karpatské předhlubně a flyšových příkrovů
Sedimenty autochtonního paleogénu vyplňují hluboce zaříznuté kaňony nesvačilského a vranovického příkopu, které byly vytvořeny říční erozí během svrchnokřídové a paleogenní regrese. Tato “paleoúdolí” byla vyplněna paleogenními mořskými uloženinami, které zůstaly pohřbeny v autochtonní poloze pod karpatským pásmem a neogenní karpatskou předhlubní. Pokračovat ve čtení “Autochtonní paleogén v podloží karpatské předhlubně a flyšových příkrovů”
Flyšový vývoj moravských Karpat
Flyšový vývoj moravských Karpat je charakteristický usazováním křídových a paleogenních sedimentů v předpolí centrálních Karpat v průběhu alpinské orogeneze. Flyšové pásmo leží na styku dvou regionálně–geotektonických celků — středoevropských variscid na SZ, které zde zastupuje brunovistulikum Českého masivu a alpsko–karpatským orogénem na JV. Pokračovat ve čtení “Flyšový vývoj moravských Karpat”
Vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů
Vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů je vnější jednotkou flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Vyznačuje flyšovou a flyšoidní sedimentací převážně psamitů a pelitů, podřadně i vápenců a silicitů. Celkově však převládla pelagická sedimentace jílových hornin. Jsou zastoupeny různé, pestře zbarvené vápnité i nevápnité jílovce, místy s pyritem, jehož produktem zvětrávání je hojný sádrovec a síranové výkvěty. Pokračovat ve čtení “Vnější (menilito-krosněnská) skupina příkrovů”
Magurská skupina příkrovů
Magurská skupina příkrovů je dominantní stratigrafickou jednotkou Vnějších Západních Karpat. Z hlediska svého postavení tvoří vnitřní strukturu karpatského flyšového pásma. Vyznačuje se flyšovou sedimentací s rytmickým střídáním psamitů a pelitů. Flyšové sedimenty se vyznačují mocným vývojem pískovců. Pokračovat ve čtení “Magurská skupina příkrovů”
Předmagurská jednotka
Předmagurská jednotka je jednou z dílčích geologických jednotek vnější skupiny flyšových příkrovů Vnějších Západních Karpat. Tektonicky deformované a izolované šupiny předmagurské jednotky výrazně vystupují v úzkém pruhu před čelem magurské skupiny příkrovů. Fragmenty jednotky se nachází na rozhraní mezi Jankovickou a Loučskou brázdou a Hostýnskými vrchy, odkud dále pokračují k severovýchodu údolím Rožnovské brázdy a poslední výskyt je znám z Jablunkovské brázdy. Jak tato jednotka sama, tak její vztahy k okolním jednotkám jsou dosud málo známé. Pokračovat ve čtení “Předmagurská jednotka”