Středomoravské Karpaty jsou geomorfologická oblast ležící na střední Moravě v geomorfologické subprovincii Vnější Západní Karpaty. Oblast má pahorkatinný až vrchovinný reliéf s rozlohou 1 877 km2, se střední výškou 282 m a středním sklonem 4°33´. Středomoravské Karpaty na Z sousedí s Dyjsko-svrateckým úvalem, na J a JV s Dolnomoravským úvalem, na S s Hornomoravským úvalem a na SZ s Vyškovskou bránou. Pokračovat ve čtení “Středomoravské Karpaty”
Slovensko–moravské Karpaty
Geomorfologická oblast Slovensko-moravské Karpaty náleží do geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty. Oblast má na území Moravy rozlohu 2 203 km2, střední výšku 404 m a střední sklon 6°49´. Oblast je ze S vymezena Západními Beskydy, na JV a J přechází na Slovenské území. Západní hranici tvoří sníženiny Dolnomoravského a Hornomoravského úvalu. Slovensko-moravské Karpaty se rozprostírají na území na jih.–vých. Moravy a záp. Slovenska. Pokračovat ve čtení “Slovensko–moravské Karpaty”
Západobeskydské podhůří
Geomorfologická oblast Západobeskydské podhůří náleží do geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty. Oblast má na území Moravy rozlohu 1 508 km2, střední výšku 353 m a střední sklon 4°20´. Na J je vymezena Západními Beskydy a na S Vněkarpatskými sníženinami. Západobeskydské podhůří se rozprostírá na území sev.–vých. Moravy, odkud přechází do Polska. Pokračovat ve čtení “Západobeskydské podhůří”
Západní Beskydy
Geomorfologická oblast Západní Beskydy náleží do geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty. Oblast má rozlohu 1 489 km2, střední výšku 610 m a střední sklon 11°46´. Západní Beskydy se rozprostírají na sev.–vých. Moravě, v Polsku a na Slovensku. Pokračovat ve čtení “Západní Beskydy”
Neovulkanické horniny magurské skupiny příkrovů
Po dosednutí flyšových příkrovů magurské skupiny příkrovů během spod. badenu proběhla intruze neovulkanitů v území V od Uherského Brodu. Intruze proběhly skrz násunovou plochu bělokarpatské jednotky a současně i napříč nezdenickým zlomem, který je nejvýznamnější místní tektonickou linií.
Tělesa neovulkanických hornin tvoří pruh přibližného směru SV–JZ od Bánova přes Komňu k Bojkovicím. Nachází se po obou stranách nezdenického zlomu v bělokarpatské a částečně i bystrické jednotce. Některá tělesa procházejí napříč touto poruchou. Horniny jsou považovány za subvulkanické, tufový ani tufitický materiál nebyl zatím nalezen. Pokračovat ve čtení “Neovulkanické horniny magurské skupiny příkrovů”
Luhačovická zřídelní struktura
Minerální vody na Luhačovicku byly využívány patrně od pravěku. Z prvopočátku měla minerální vřídla v Luhačovicích pouze lokální význam, což dokládá studie Tomáše Jordána z Klauzenberku (1580), kdy se zmiňuje pouze o uhličitých vodách z okolí Uherskobrodska. Na úpatí Malé a Velké Kamenné byly tyto prameny uchovávány jako malé studánky s dřevěným obložením až do konce 17. století. Pokračovat ve čtení “Luhačovická zřídelní struktura”
Západní Karpaty – grafický rozcestník
Vymezení Západních Karpat v rámci ČR.
Waschberg–ždánicko–podslezská jednotka
Waschberg–ždánicko–podslezská jednotka je nově vymezená jednotka vnější skupiny příkrovů (Picha et al. 2006), která obsahuje už dříve popsané jednotky: ždánickou jednotku a podslezskou jednotku na českém území a zónu waschbergu v Rakousku a na jižní Moravě. Pokračovat ve čtení “Waschberg–ždánicko–podslezská jednotka”
Čejčsko-zaječská jednotka
Čejčsko-zaječská jednotka je jednou z dílčích geologických jednotek vnější skupiny flyšových příkrovů Vnějších Západních Karpat. Je odkryta podél východního okraje ždánické jednotky a západního okraje magurského příkrovu na jižní Moravě. Pokračovat ve čtení “Čejčsko-zaječská jednotka”