Západní Beskydy

Geomorfologická oblast Západní Beskydy náleží do geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty. Oblast má rozlohu 1 489 km², střední výšku 610 m a střední sklon 11°46´.  Západní Beskydy se rozprostírají na sev.–vých. Moravě, v Polsku a na Slovensku.

Polský výraz Beskidy Zachodnie také znamená „Západní Beskydy“, ale území, které označuje, se nekryje se Západními Beskydy definovanými v geomorfologickém členění Česka. Makroregion Beskidy Zachodnie, definovaný v polském členění, je širší území, které vedle českých Západních Beskyd zahrnuje také slovenské Kysucké Beskydy, Oravskou Maguru, jakož i řadu dalších celků na území Polska.

V rámci geomorfologické oblasti Západní Beskydy jsou vymezeny následující geomorfologické celky:

• Hostýnsko–vsetínská hornatina,
• Rožnovská brázda,
• Moravskoslezské Beskydy,
• Jablunkovská brázda,
• Slezské Beskydy,
• Jablunkovské mezihoří,
• Turzovská vrchovina (mimo území ČR),
• Kotlina Żywiecka (mimo území ČR).

Podloží tvoří flyšové horniny račanské jednotky magurské skupiny příkrovů a podslezské a slezské jednotky vnější skupiny příkrovů s útržky jurských vápenců a pokryvy kvartérních sedimentů.

Západní Beskydy tvoří pás vrchovinného a hornatinného reliéfu, táhnoucího se od Holešova v jižní části Hornomoravského úvalu po hranici ČR a Polska u Třince. Ve středních částech území jsou zachovány zbytky mladotřetihorních zarovnaných povrchů. Okraje oblasti jsou hluboce rozřezány údolími vodních toků. Na vrcholech jsou zachovány stopy odsedání svahů vlivem hlubinného ploužení.

V georeliéfu oblasti jsou přítomné tvary způsobené periglaciálními procesy jako jsou např. mrazové sruby, balvanové proudy, izolované skály a kryoplanační terasy. Odolné pískovce vytváří v reliéfu časté strukturní terasy a stupně, svahové hrany a strukturní hřbety. Pro flyšové podloží je typická hojná přítomnost svahových sesuvy a projevů vodní eroze. Nejvyšším bodem oblasti a zároveň celé karpatské soustavy na území České republiky je Lysá hora (1 323 m) ležící v Lysohorské hornatině.

Západní Beskydy leží ve 3.—8. vegetačním stupni a jsou charakteristické značným zalesněním zejména smrkovými porosty, které byly v minulosti částečně poškozeny exhalacemi. Místy jsou zachovány zbytky přírodě blízkých a přirozených porostů, které jsou díky tomu ve značné části případů předmětem ochrany přírody. Oblast je charakteristická rozptýleným pasekářským osídlením na temenech hor způsobeným valašskou kolonozací. Na území leží CHKO Beskydy a v EVL Beskydy v rámci soustavy Natura 2000. Oblast je také hojně turisticky využívána.