Fytochorion 77 – Středomoravské Karpaty

Fytochorion tvoří tři izolované ostrůvky a leží v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni. Charakterizuje jej typické západokarpatské mezofytikum.

Území Chřibů buduje paleogenní flyš račanské jednotky, v němž se uplatňují kyselé pískovce i slepence. Ždánický les buduje převážně jemně písčitý, snadno rozpadavý vápnitý flyš podslezskéždánické jednotky. Litenčická pahorkatina je tvořena neogenními vápnitými jíly. Z pokryvů hrají hlavni roli svahoviny, při okrajích sprašeprachovice. Nižší okrajové části leží v mírně teplé oblasti MT11, vyšší v MT9. Nejvyšší partie všech tří částí fytochorionu nebyly prakticky nikdy osídlené. Osídlení úpatí Chřibů je velmi pozdní, teprve středověké a má zčásti valašský charakter.

Bukové porosty Chřibů, výrazně převládá asociace Carici pilosae-Fagetum.

Potenciální vegetaci tvoří bučiny, převážně asociace Carici pilosae-Fagetum, omezeně snad i Melico-Fagetum, vzácněji acidofilní bučiny (Luzulo nemorosae-Fagetum sylvaticae). Pouze v nejnižších polohách jsou dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum). Teplomilné doubravy svazu Quercion petraeae (Potentillo albae-Quercetum) jsou výjimečné, na prudkých svazích se skeletovitými půdami se ojediněle vyskytuje i Sorbo torminalis-Quercetum. Na kyselých substrátech nižších poloh se snad vyskytují i acidofilní doubravy ze svazu Genisto germanicae-Quercion. V plochých depresích jsou ojediněle i bažinné olšiny (svaz Alnion glutinosae). Na prudkých svazích se dají předpokládat výskyty suťových lesů svazu Tilio-Acerion. V údolích podél potoků jsou potoční luhy, v nejnižších polohách Pruno-Fraxinetum, výše Carici remotae-Fraxinetum. Primární bezlesí prakticky chybí.

V polopřirozené náhradní vegetaci převažují mezofilní typy luk a pastvin (ArrhenatherionCynosurion, zvl. AnthoxanthoAgrostietum), v lemech se vesměs nachází vegetace svazu Trifolion medii, křoviny náležejí pouze svazu. Berberidion. Řidčeji se střetáváme s vlhkými loukami svazu Calthion a s náznaky subxerofilní asociace Brachypodio-Molinietum (svaz Cirsio-Brachypodion pinnati).

Panonské dubohabřiny jsou typickými lesními společenstvy Ždánického lesa.
Panonské dubohabřiny jsou typickými lesními společenstvy Ždánického lesa.

Složení flóry odpovídá květeně nižších karpatských pohoří. Vzhledem k ostrovnímu charakteru fytochorionu má zdejší výskyt řady (zejména mezofilnějších) druhů izolovaný charakter, výraznější exklávní prvky však chybějí. Objevují se zde hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis), kostřavice větevnatá (Bromopsis ramosa), ostřice převislá (Carex pendula), svízel Schultesův (Galium schultesii) a prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata), mezi submontánními prvky je ve Chřibech pozoruhodný dosti četný výskyt subatlantsky laděné vrbiny hajní (Lysimachia nemorum) a čarovníku alpského (Circaea alpina). Vzácně zde roste i růže alpská (Rosa pendulina) a kapradina plevinatá (Dryopteris affinis subsp. borreri).

Při potocích byla zjištěna přeslička luční (Equisetum pratense), v  pramenných mísách i cídivka přezimující (Hippochaete hyemalis) a kapradiník bažinný (Thelypteris palustris). V nelesní flóře jsou xerotermní druhy velmi vzácné, zastupují je kakost krvavý (Geranium sanguineum), kosatec pestrý (Iris variegata), svízel sivý (Galium glaucum), vzácné jsou rovněž druhy slatinných stanovišť, jako např. pryšec huňatý (Tithymalus (Euph.) villosus), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), kosatec sibiřský (Iris sibirica). Překvapivě vzácné jsou hercynské typy, jako např. kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), třezalka svrnitá (Hypericum maculatum) a jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis).

Středomoravské Karpaty jsou složeny ze tří nesouvisejících podokresů – podokres 77a. – Ždánický les, podokres 77b. – Litenčické vrchy a podokres 77c. – Chřiby.

Podokres 77a. – Ždánický les

Podokres 77a. – Ždánický les zahrnuje pouze kulminační partie stejnojmenného celku,

Podokres 77b. – Litenčické vrchy

Podokres 77b. – Litenčické vrchy zaujímají rovněž vyšší partie stejnojmenného celku a hostí silně ochuzenou, vesměs lesní mezofilní flóru a vegetaci.

Podokres 77c. – Chřiby

Podokres 77c. – Chřiby dosahuje nejvyšších nadmořských výšek a má nejvýraznější zastoupení podhorských druhů.

Zdroj: Novák, V., Hudec, K., Živá příroda. Vlastivěda moravská, Země a lid, Nová řada, svazek 2, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997, ISBN 80-85048-69-8

Přečtěte si také

  • Fytochorion 84 – Podbeskydská pahorkatina22.6.2020 Fytochorion 84 – Podbeskydská pahorkatina Fytochorion se nachází ve vegetačním stupni suprakolinním až submontánním. Území je […]
  • Fytochorion 82 – Javorníky22.6.2020 Fytochorion 82 – Javorníky Fytochorion leží v submontánním až montánnim vegetačním stupni a představuje jednotku, […]
  • Fytochorion 81 – Hostýnské vrchy22.6.2020 Fytochorion 81 – Hostýnské vrchy Fytochorion se nachází v submontánním vegetačním stupni a hostí typickou flóru a […]
  • Fytochorion 80 – Střední Pobečví21.6.2020 Fytochorion 80 – Střední Pobečví Fytochorion leží v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni a je charakterizován […]

Související obrázky:

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...