fytochorion Archivy | Moravské-Karpaty.cz

22. 6. 202016. 3. 2021

Fytochorion 99 – Moravskoslezské Beskydy

Vymezení fytochorionu Moravskoslezské Beskydy. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 99a. Radhošťské Beskydy, modře podokres 99b. Slezské Beskydy.

Fytochorion leží v submontánním až supramontánním vegetačním stupni. Jedná se o jediný fytochorion karpatského oreofytika na území České republiky. Je budován křídovým souvrstvím godulského vývoje s příkrovovou stavbou (převážně pískovci). Fytochorion leží v chladné klimatické oblasti, převážná část území leží v CH7, část v CH6, jen vyšší hřbety v nejchladnější CH4. Lesnatého území se pastevecká kolonizace v 16. století dotkla jen zřídka. I dnes je jádro fytochorionu jen řídce osídleno a na samotách se udržuje pastevecký horský typ hospodaření. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 99 – Moravskoslezské Beskydy”

22. 6. 202016. 3. 2021

Fytochorion 84 – Podbeskydská pahorkatina

Vymezení fytochorionu Podbeskydská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: fialově podokres 84a. Beskydské podhůří, modře podokres 84b. Jablunkovské mezihoří.

Fytochorion se nachází v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni. Území je tvořeno mozaikou hájové vegetace a karpatského bukového lesa. Podklad tvoří vápnitý flyšové horniny podslezské a slezské jednotky vnější skupiny příkrovů s vyvřelinami těšínitů, krami kulmských hornin, bradly jurských hornin a pokryvy neogenních a kvartérních sedimentů. Severní okraj fytochorionu leží v mírně teplé oblasti MT10, převážná část v MT9 a úpatí Beskyd v relativně chladné a vlhké MT2. Kromě paleolitické lokality u Štramberka došlo na většině území k trvalému osídlení při kolonizační vlně v raném středověku. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 84 – Podbeskydská pahorkatina”

22. 6. 202015. 3. 2021

Fytochorion 82 – Javorníky

Fytochorion leží v submontánním až montánním vegetačním stupni a představuje jednotku, charakterizovanou karpatským horským bukovým lesem a jeho náhradními společenstvy. Geologicky jej buduje paleogenní magurský flyš račanské jednotky, s převahou soláňských vrstev pískovců a jílovců. Kotliny leží v nejchladnější mírně teplé oblasti MT2, převážná část území v chladné oblasti CH7 a vyšší hřbety v CH6. Území bylo ve středověku osídleno valaškou kolonizací (pasekářské hospodaření), která způsobila částečné odlesnění. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 82 – Javorníky”

22. 6. 202015. 3. 2021

Fytochorion 81 – Hostýnské vrchy

Fytochorion se nachází v submontánním vegetačním stupni a hostí typickou flóru a vegetaci karpatského bukového lesa a stanovišť, vzniklých po jeho likvidaci. V geologické stavbě převládá paleocenní a eocenní flyš račanské jednotky, tvořený střídáním pískovců, slepenců a jílovců. Prakticky celý fytochorion leží v nejchladnější mírně teplé oblasti MT2, nejvyšší vrcholy v chladné oblasti CH7. Osídlení je pozdní, vesměs až z doby středověké valašské kolonizace, na severním okraji jsou vrcholová prehistorická hradiska. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 81 – Hostýnské vrchy”

21. 6. 202015. 3. 2021

Fytochorion 80 – Střední Pobečví

Vymezení fytochorionu Střední Pobečví. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 80a. Vsetínská kotlina, oranžově podokres 80b. Veřovické vrchy.

Fytochorion leží v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni a je charakterizován typickou západokarpatskou vegetací podhorského bukového lesa. Buduje jej paleogenní magurský flyš račanské jednotky, s převahou soláňských vrstev pískovců a jílovců. Kotliny leží v nejchladnější mírně teplé oblasti MT2, převážná část v chladné oblasti CH7, nejvyšší hřbety v CH6. Od 16. století se zde výrazně projevila valašská kolonizační vina, spojené s trvalým odlesněním, pasekářským hospodařením a maloplošnou zemědělskou výrobou. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 80 – Střední Pobečví”

21. 6. 202015. 3. 2021

Fytochorion 79 – Zlínské vrchy

Fytochorion leží v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni a setkáváme se v něm s ochuzenou flórou karpatského bukového lesa a jeho náhradních společenstev. V geologické stavbě převládá magurský eocenní flyš, tvořený pískovci a jílovci račanské jednotky. Fytochorion leží převážnou měrou v oblastech MT10 a MT9, okrajově sem zasahuje i teplá oblast T2, kulminační partie se nacházejí v MT7 a MT5. Nejnižší partie fytochorionu byly osídleny v prehistorické době, vyšší části teprve ve středověku (valašská kolonizace). Pokračovat ve čtení “Fytochorion 79 – Zlínské vrchy”

21. 6. 202015. 3. 2021

Fytochorion 78 – Bílé Karpaty lesní

Vymezení fytochorionu Bílé Karpaty lesní.

Fytochorion je tvořen suprakolinním až submontánním vegetačním stupněm. Bílé Karpaty se vkliňují mezi panonské termofytikum na Moravě a údolí Váhu, čemuž odpovídá flóra, která je ovlivněna pronikáním druhů panonských i druhů teplých západokarpatských podhůří. Horské prvky jsou vzácné a pronikají sem od severovýchodu. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 78 – Bílé Karpaty lesní”

21. 6. 202014. 3. 2021

Fytochorion 77 – Středomoravské Karpaty

Vymezení fytochorionu Středomoravské Karpaty. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 77a. Ždánický les, fialově podokres 77b. Litenčické vrchy a modře podokres 77c. Chřiby.

Fytochorion tvoří tři izolované ostrůvky a leží v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni. Charakterizuje jej typické západokarpatské mezofytikum.

Pokračovat ve čtení “Fytochorion 77 – Středomoravské Karpaty”

21. 6. 202014. 3. 2021

Fytochorion 76 – Moravská brána

Vymezení fytochorionu Moravská brána. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 76a. Moravská brána vlastní a oranžově podokres 76b. Tršická pahorkatina.

Fytochorion se nachází vesměs v suprakolinním vegetačním stupni, na kontaktu mezi Hercynikem a Karpaty. Převažuje flóra a vegetace mezofytika nižších poloh, v níž dochází ke styku a prolínání prvků karpatského a hercynského předhůří.

Pokračovat ve čtení “Fytochorion 76 – Moravská brána”

21. 6. 202014. 3. 2021

Fytochorion 21 – Haná

Vymezení fytochorionu Haná. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 21a. Hanácká pahorkatina a fialově podokres 21b. Hornomoravský úval.

Fytochorion leží v planárním až v kolinním stupni na pomezí panonského termofytika, hercynského a karpatského mezofytika. Území je budováno nivními sedimenty a nejnižšími štěrkopískovými terasami Moravy, Bečvy a jejich přítoků. Na ně navazují pahorky, budované tercierními (neogenními) sedimenty; jako ostrůvky se v nich objevuji devonské vápence, resp. usazeniny kulmu (slepence). Celý fytochorion leží v teplé oblasti T2. Osídlení okrajů říční nivy je prehistorické (starosídelní oblast), vlastní niva zřejmě nebyla v historii zcela odlesněna. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 21 – Haná”