Fytochorion 84 – Podbeskydská pahorkatina

Vymezení fytochorionu Podbeskydská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: fialově podokres 84a. Beskydské podhůří, modře podokres 84b. Jablunkovské mezihoří.
Vymezení fytochorionu Podbeskydská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: fialově podokres 84a. Beskydské podhůří, modře podokres 84b. Jablunkovské mezihoří.

Fytochorion se nachází v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni. Území je tvořeno mozaikou hájové vegetace a karpatského bukového lesa. Podklad tvoří vápnitý flyšové horniny podslezskéslezské jednotky vnější skupiny příkrovů s vyvřelinami těšínitů, krami kulmských hornin, bradly jurských hornin a pokryvy neogenníchkvartérních sedimentů. Severní okraj fytochorionu leží v mírně teplé oblasti MT10, převážná část v MT9 a úpatí Beskyd  v relativně chladné a vlhké MT2. Kromě paleolitické lokality u Štramberka došlo na většině území k trvalému osídlení při kolonizační vlně v raném středověku. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 84 – Podbeskydská pahorkatina”

Související obrázky:

Fytochorion 82 – Javorníky

Vymezení fytochorionu Javorníky.
Vymezení fytochorionu Javorníky.

Fytochorion leží v submontánnímmontánním vegetačním stupni a představuje jednotku, charakterizovanou karpatským horským bukovým lesem a jeho náhradními společenstvy. Geologicky jej buduje paleogenní magurský flyš račanské jednotky, s převahou soláňských vrstev pískovců a jílovců. Kotliny leží v nejchladnější mírně teplé oblasti MT2, převážná část území v chladné oblasti CH7 a vyšší hřbety v CH6. Území bylo ve středověku osídleno valaškou kolonizací (pasekářské hospodaření), která způsobila částečné odlesnění. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 82 – Javorníky”

Související obrázky:

Fytochorion 81 – Hostýnské vrchy

 

Vymezení fytochorionu Hostýnské vrchy.
Vymezení fytochorionu Hostýnské vrchy.

Fytochorion se nachází v submontánním vegetačním stupni a hostí typickou flóru a vegetaci karpatského bukového lesa a stanovišť, vzniklých po jeho likvidaci. V geologické stavbě převládá paleocenní a eocenní flyš račanské jednotky, tvořený střídáním pískovců, slepenců a jílovců. Prakticky celý fytochorion leží v nejchladnější mírně teplé oblasti MT2, nejvyšší vrcholy v chladné oblasti CH7. Osídlení je pozdní, vesměs až z doby středověké valašské kolonizace, na severním okraji jsou vrcholová prehistorická hradiska. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 81 – Hostýnské vrchy”

Související obrázky:

Fytochorion 80 – Střední Pobečví

Vymezení fytochorionu Střední Pobečví. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 80a. Vsetínská kotlina, oranžově podokres 80b. Veřovické vrchy.
Vymezení fytochorionu Střední Pobečví. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 80a. Vsetínská kotlina, oranžově podokres 80b. Veřovické vrchy.

Fytochorion leží v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni a je charakterizován typickou západokarpatskou vegetací podhorského bukového lesa. Buduje jej paleogenní magurský flyš račanské jednotky, s převahou soláňských vrstev pískovců a jílovců. Kotliny leží v nejchladnější mírně teplé oblasti MT2, převážná část v chladné oblasti CH7, nejvyšší hřbety v CH6. Od 16. století se zde výrazně projevila valašská kolonizační vina, spojené s trvalým odlesněním, pasekářským hospodařením a maloplošnou zemědělskou výrobou. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 80 – Střední Pobečví”

Související obrázky:

Fytochorion 79 – Zlínské vrchy

Vymezení fytochorionu Zlínské vrchy.
Vymezení fytochorionu Zlínské vrchy.

Fytochorion leží v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni a setkáváme se v něm s ochuzenou flórou karpatského bukového lesa a jeho náhradních společenstev. V geologické stavbě převládá magurský eocenní flyš, tvořený pískovci a jílovci račanské jednotky. Fytochorion leží převážnou měrou v oblastech MT10MT9, okrajově sem zasahuje i teplá oblast T2, kulminační partie se nacházejí v MT7MT5. Nejnižší partie fytochorionu byly osídleny v prehistorické době, vyšší části teprve ve středověku (valašská kolonizace). Pokračovat ve čtení “Fytochorion 79 – Zlínské vrchy”

Související obrázky:

Fytochorion 78 – Bílé Karpaty lesní

Vymezení fytochorionu Bílé Karpaty lesní.
Vymezení fytochorionu Bílé Karpaty lesní.

Fytochorion je tvořen suprakolinnímsubmontánním vegetačním stupněm. Bílé Karpaty se vkliňují mezi panonské termofytikum na Moravě a údolí Váhu, čemuž odpovídá flóra, která je ovlivněna pronikáním druhů panonských i druhů teplých západokarpatských podhůří. Horské prvky jsou vzácné a pronikají sem od severovýchodu. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 78 – Bílé Karpaty lesní”

Související obrázky:

Fytochorion 77 – Středomoravské Karpaty

Vymezení fytochorionu Středomoravské Karpaty. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 77a. Ždánický les, fialově podokres 77b. Litenčické vrchy a modře podokres 77c. Chřiby.
Vymezení fytochorionu Středomoravské Karpaty. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 77a. Ždánický les, fialově podokres 77b. Litenčické vrchy a modře podokres 77c. Chřiby.

Fytochorion tvoří tři izolované ostrůvky a leží v suprakolinnímsubmontánním vegetačním stupni. Charakterizuje jej typické západokarpatské mezofytikum.

Pokračovat ve čtení “Fytochorion 77 – Středomoravské Karpaty”

Související obrázky:

Fytochorion 76 – Moravská brána

Vymezení fytochorionu Moravská brána. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 76a. Moravská brána vlastní a oranžově podokres 76b. Tršická pahorkatina.
Vymezení fytochorionu Moravská brána. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 76a. Moravská brána vlastní a oranžově podokres 76b. Tršická pahorkatina.

Fytochorion se nachází vesměs v suprakolinním vegetačním stupni, na kontaktu mezi Hercynikem a Karpaty. Převažuje flóra a vegetace mezofytika nižších poloh, v níž dochází ke styku a prolínání prvků karpatského a hercynského předhůří.

Pokračovat ve čtení “Fytochorion 76 – Moravská brána”

Související obrázky:

Fytochorion 18 – Jihomoravské úvaly

Vymezení fytochorionu Jihomoravské úvaly. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 18a. Dyjsko-svratecký úval, modře podokres 18b. Jihomoravský úval.
Vymezení fytochorionu Jihomoravské úvaly. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 18a. Dyjskosvratecký úval, modře podokres 18b. Dolnomoravský úval.

Fytochorion leží v planárním, z menší části i v kolinním vegetačním stupni. Ve flóře i vegetaci se projevuje souvislost s nivami Panonie specifickým územím jsou obě oblasti písků. Podkladem jsou převážně neogenní písky a štěrkopísky, které jsou jsou však místy překryty sedimenty hlín. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 18 – Jihomoravské úvaly”

Související obrázky:

Fytochorion 17 – Mikulovská pahorkatina

 
Vymezení fytochorionu Mikulovská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: fialově podokres 17a. Dunajovické kopce, zeleně podokres 17b. Pavlovské kopce a červeně podokres 17c. Milovicko-valtická pahorkatina.
Vymezení fytochorionu Mikulovská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: fialově podokres 17a. Dunajovické kopce, zeleně podokres 17b. Pavlovské kopce a červeně podokres 17c. Milovicko-valtická pahorkatina.

Fytochorion leží v kolinním vegetačním stupni a najdeme v něm velmi typickou flóru a vegetaci panonského termofytika. V centru fytochorionu vystupuje flyš ždánické jednotky, z něhož vystupují kry jurských vápenců Pavlovských vrchů. Jinde ve fytochorionu dominují nezpevněné sedimenty neogénu. Klimaticky fytochorion náleží do oblasti T4. Osídlení fytochorionu je souvislé od sklonku glaciálu a jeho některé části jsou zcela odlesněné. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 17 – Mikulovská pahorkatina”

Související obrázky: