Acidofilní teplomilné doubravy (Svaz Genisto germanicae-Quercion)

Fytocenologie: Svaz Quercion petraeae Zólyomi et Jakucs ex Jakucs 1960: Sorbo torminalis-Quercetum petraeae Svoboda ex Blažková 1962, Genisto pilosae-Quercetum petraeae Zólyomi et al. ex Soó 1963, Asplenio cuneifolii-Quercetum petraeae Chytrý et Horák 1997. – Svaz Genisto germanicae-Quercion Neuhäusl et Neuhäuslová-Novotná 1967: Viscario vulgaris-Quercetum petraeae Stöcker 1965
Lesnická typologie: 1Z Zakrslá doubrava (1 – tolitová, 2 – s ostřicí nízkou, 3 – kostřavová, 7 – s válečkou prapořitou), 1C1 Suchá doubrava biková teplomilná (ochuzená), 1K Kyselá doubrava (1 – kostřavová, 2 – kostřavová s kručinkou chlupatou, 4 – metlicová, 5 – psinečková, 7 – biková, 9 – svahová)

Struktura a druhové složení

Světlé lesy s dominancí dubu zimního (Quercus petraea agg.) za hranicí areálu šipáku (Q. pubescens), nebo na půdách, které šipáku nevyhovují pro svou kyselost. Na živinami bohatých stanovištích mohou být s malou pokryvností přimíšeny Carpinus betulusTilia cordata, naopak na oligotrofních půdách a skalních výchozech přistupuje Betula pendula, případně i Pinus sylvestris. Stromové patro je v některých porostech velmi rozvolněné a nízkého vzrůstu, jen 4–6 m vysoké. Keřové patro je zpravidla vyvinuto slabě a mnohdy je tvořeno nižšími jedinci dubu zimního (Quercus petraea agg.), případně roztroušenými keři růží (Rosa canina s. l.) a hlohů (Crataegus spp.).

Acidofilní teplomilné doubravy v Komeňské vrchovině (společenstvo SLT 2Z - zakrslá buková doubrava).
Acidofilní teplomilné doubravy v Komeňské vrchovině (společenstvo SLT 2Z – zakrslá buková doubrava).

Bylinné patro je druhově bohaté, nemá však výraznější diagnostické druhy, protože druhy submediteránního a panonského rozšíření v něm chybějí nebo jsou vzácné. Dominantou je zpravidla kostřava ovčí (Festuca ovina), lipnice hajní (Poa nemoralis) nebo tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria). Běžné jsou teplomilné druhy schopné růstu na kyselých půdách, např. Anthericum ramosum, Carex humilis, Dianthus carthusianorum s. l., Euphorbia cyparissias, Lychnis viscaria, Polygonatum odoratumPyrethrum corymbosum. Uplatňují se mezi nimi i druhy suchých bylinných lemů, které však často netvoří souvislý bylinný lem na lesním okraji, ale jsou rozptýleny v bylinném patře.

V porostech na skalnatých svazích jsou hojně zastoupeny mechy (např. Ceratodon purpureus, Hypnum cupressiformePolytrichum piliferum) a lišejníky (zejména rodu Cladonia).

Ekologie

Výslunné, strmé, často skalnaté svahy, v nejteplejších a nejsušších oblastech také plošiny a svahy o mírném sklonu. Geologickým podkladem jsou kyselé silikátové horniny, nejčastěji žula, rula, granulit, prvohorní a starohorní břidlice, vzácně i hadce, na nichž se vyvíjejí půdy typu ranker nebo mělké kambizemě. Na řadě lokalit, hlavně na výslunných svazích v suchých oblastech, jde o přirozenou vegetaci, na jiných místech však tyto lesy vznikly v důsledku historického managementu.

Rozšíření

Typicky vyvinuté porosty se vyskytují zejména na Kadaňsku, v Českém středohoří, údolí Berounky, Vltavy a dolní Sázavy, v okolí Prahy, na Znojemsku, Moravskokrumlovsku, Brněnsku a východním okraji Drahanské vrchoviny. V moravských Karpatech se ojediněle vyskytují ve ChřibechBílých Karpatech. Porosty s omezeným zastoupením teplomilných druhů se roztroušeně vyskytují i v dalších suchých a teplých oblastech.

Rozšíření acidofilních teplomilných doubrav v ČR.
Rozšíření acidofilních teplomilných doubrav v ČR.

Zdroj: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

Přečtěte si také

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...