Geomorfologický podcelek Boleradická vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 153 km2 , střední výšce 255 m a středním sklonu 5°04´. Oblast na SV hraničí s Dambořickou vrchovinou, na V s Mutěnickou pahorkatinou, j. hranici tvoří Hustopečská pahorkatina a z. hranici tvoří Dyjsko-svratecký úval. Boleradická vrchovina leží se v jz. části Ždánického lesa.
V rámci Boleradické vrchoviny jsou vymezeny tři geomorfologické okrsky:
Podloží Boleradické vrchoviny je tvořeno flyšovými horninami ždánicko-hustopečského, menilitového a němčického souvrství ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Tyto podložní horniny jsou ze značné části překryty překryvy spraší a sprašových hlín. Dna údolí vyplňují nivní hlíny.
Plochý reliéf Boleradické vrchoviny je charakteristický zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami, nezřídka značně sklonitými svahy a široce rozevřenými, často neckovitými údolími. Některé svahy Boleradické vrchoviny bývají postiženy sesuvy a po velkých letních přívalech deště dochází ke značnému odnosu půdy. Byly zde naměřeny nejvyšší hodnoty vodní eroze půdy v České republice (3,1 mm/rok). Nejvyšším bodem je Přední kout (410 m).
Ve starší literatuře se pásmo kopců od Horních Bojanovic po Nikolčice označuje také jako Nikolčický hřbet.
Strážecká pahorkatina
Strážecká pahorkatina je plochá pahorkatina ležící v s. části Boleradické vrchoviny. Geologické podloží budují převážně paleogenní flyšové horniny ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Severozápadní část oblasti budují horniny ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky, přičemž se proměnlivě střídají ždánické pískovce (psamitická facie) a hustopečské slíny (pelitická facie). V jv. části se mezi Křepicemi, Nikolčicemi a Šitbořicemi vyskytují vložky hornin menilitového a němčického souvrství (dříve podmenilitové souvrství) ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Značně rozšířené jsou překryvy pleistocenních spraší a sprašových hlín. Dna údolí vyplňují nivní hlíny.
Strážecká pahorkatina se vyznačuje nízkým a plochým erozně-denudačním reliéfem s široce rozevřenými úvalovitými údolími a mírně ukloněnými kryopedimenty. Významným bodem v krajině je vrchol Strážky (290 m).
Strážecká pahorkatina leží v 1. a 2. vegetačním stupni. Oblast je nevýznamně pokryta lesními porosty a v krajině převažuje intenzívní zemědělská výroba.
Divácká vrchovina
Divácká vrchovina je plochá vrchovina ležící ve střední části Boleradické vrchoviny. Geologické podloží oblasti budují flyšové horniny ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů, zejména horniny ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky, přičemž se proměnlivě střídají ždánické pískovce (psamitická facie) a hustopečské slíny (pelitická facie). V sv. části vystupují horniny menilitového a němčického souvrství, jež zde jsou vázány na nikolčický hřbet. V oblasti Holého vrchu (401 m) a Předního koutu (410 m) vystupují rovněž slepence němčického souvrství. Nižší části oblasti jsou překryty překryvy pleistocenních spraší a sprašových hlín. Dna údolí vyplňují holocenní nivní hlíny.
Divácká vrchovina je charakteristická členitým reliéfem se široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami a hlubokými údolími vodních toků s neckovitým příčným profilem. Na sklonitějších svazích se často vyskytují sesuvy. Nejvyšším bodem je Přední kout (410 m), další významné body jsou Liščí vrch (375 m), Nedanov (368 m) či Růžová (318 m) [1].
Oblast Divácké vrchoviny je porušena šesti paralelními zlomy, které územím souběžně probíhají od SZ k JV. V těsné blízkosti kóty Přední kout (410 m) došlo také k přesmyku, jehož linie je kolmá na zlomovou linii šesti zlomů. Podél tohoto přesmyku, který je dnes již zarovnán s okolím, se na povrch dostala vrstva podložních slepenců němčického souvrství. Tyto starší slepence tvoří také strmé s. svahy území v okolí Nikolčic, kde reliéf Divácké vrchoviny postupně přechází v rovinu Dyjsko-svrateckého úvalu. Také neckovitá údolí, v nichž se dnes nalézají obce Kurdějov a Boleradice, jsou vázána na proces těchto zlomů [2].
Pro Diváckou vrchovinu je typické velké množství svahů se sklonem větším než 15°, které byly v minulosti postiženy četnými gravitačními a fluviálními svahovými pochody. V polovině sedmdesátých a osmdesátých let byla většina strmých svahů přebudována v systém velkoplošných agrárních teras. V tomto případě terasy vznikaly v důsledku povinnosti náhrady zastavěné orné půdy, v rámci protierozní ochrany svahů. Na některých místech území však tyto terasy trpí stejnými svahovými deformacemi, podobně jako původní nezterasované svahy.
Na zbylém, dosud nezterasovaném svažitém území, se v některých místech velmi intenzivně projevují fluviální svahové procesy reprezentovány především tvorbou strží. Tyto strže jsou na celém území jednotlivě rozptýleny nebo tvoří rozsáhlejší a složitější systémy, jako je tomu například nad obcemi Diváky či Boleradice.
Divácká vrchovina se rozprostírá v 1.–3. vegetačním stupni. Oblast je středně zalesněná, časté jsou pařeziny s dubem pýřitým a teplomilnými keři (dřín) a vzácnými teplomilnými rostlinami, jako jsou třemdava bílá (Dictamnus albus) nebo timoj trojlaločný (Laser trilobum L.). Roztroušeně se nachází stepní společenstva. Hojné jsou vinice, meruňkové a broskvové sady. V minulosti se zde pěstovali i mandloně, dodnes zůstala snad jediná rarita na jz. svahu Staré Hory nad Hustopečemi.
V jz. části oblasti v PR Kamenný vrch u Kurdějova se nachází opuštěná pastvina s teplomilnou květenou s výskytem kavylů (Stipa sp.), hlaváčku jarního (Adonis vernalis), koniklece lučního (Pulsatilla pratensis) a dalších. Zachovalá buková doubrava je předmětem ochrany přírody v PR Roviny.
Němčičská vrchovina
Němčičská vrchovina je plochá vrchovina ležící v jv. části Boleradické vrchoviny. Geologické podloží oblasti budují flyšové horniny ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů, zejména horniny ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky, přičemž se proměnlivě střídají ždánické pískovce (psamitická facie) a hustopečské slíny (pelitická facie). Jihovýchodně od říčky Trkmanky vystupují rovněž jílovce i slepence němčického souvrství a v prostoru mezi Bořeticemi, Vrbicí a Kobylím také útržky jurských hornin. Nižší části oblasti jsou překryty překryvy pleistocenních spraší a sprašových hlín. Dno údolí řeky Trkmanky vyplňují holocenní nivní hlíny.
Pro Němčičskou vrchovinu je charakteristický erozně-denudační reliéf s širokými rozvodními hřbety, erozními plošinami s hlubokými údolími převážně neckovitého tvaru. Z nich nejvýznamnější je údolí Trkmanky, které je založené na neotektonické linii. Údolí se nad obcí Kobylí rozšiřuje v kotlinovitou sníženinu, která byla až do 30. let 19. století přirozeným jezerem (Kobylské jezero). Na SZ Němčičské vrchoviny je reliéf členitější než na JV. V oblasti se vyskytují agrární terasy. Významným bodem je Kobylí vrch (334 m).
Němčičská vrchovina leží v 1.–2. vegetačním stupni. Jihovýchodní část oblasti je spíše bezlesá, více členitější sz. část oblasti je středně zalesněná. Převažují dubové pařeziny s příměsí dubu pýřitého s teplomilnými keři. Četnější jsou lokality vzácných teplomilných bylin jako jsou např. vstavač nachový (Orchis purpurea), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), třemdava bílá (Dictamnus albus), roztroušeně se vyskytují stepní společenstva s kavyly (Stipa sp.), hlaváčkem jarním (Adonis vernalis), kosatcem nízkým (Iris pumilla) a včelníkem rakouským (Dracocephalum austriacum) jež jsou předmětem ochrany v PR Velký Kuntínov, PR Zázmoníky, PR Hrádek a PP Jesličky. Mozaika rozličných typů doubrav je předmětem ochrany přírody v PR Nosperk [1].
Zdroje:
- Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.
- Havlíček, F., Mladopaleolitické osídlení Divácké vrchoviny, BP, Filozofická fakulta MU, Brno, 2010