Kudlovická pahorkatina

Geomorfologický podcelek Kudlovická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 43 km2, střední výšce 232 m a středním sklonu 3°01´. Podél sz. hranice tvoří reliéfem nevyhraněné předhůří Chřibů, podél své jv. hranice je vymezena Dolnomoravským úvalem a na J je tokem Dlouhé řeky vymezena od Vážanské vrchoviny. Kudlovická pahorkatina leží v sv. části Kyjovské pahorkatiny.

Geomorfologické vymezení Kudlovické pahorkatiny.
Geomorfologické vymezení Kudlovické pahorkatiny.

Podloží Kudlovické pahorkatiny je v jz. části tvořeno jíly a písky bzeneckého souvrství vídeňské pánve, v sv. části převládají spíše pontské pestré jíly s vložkami písků odpovídající valtickým štěrkovým vrstvám. V podhůří Chřibů vystupují paleogenní sedimenty vsetínských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. V nižší jv. části oblasti, směrem k úvalu řeky Moravy, se vyskytují různě mocné překryvy sprašísprašových hlín. V okolí pravostranných přítoků řeky Moravy se na přilehlých svazích objevují deluviofluviální sedimenty dejekčních (výplavových) kuželů. Údolní nivy přítoků jsou vyplněny fluviálními sedimenty.

Plochý reliéf Kudlovické pahorkatiny v okolí Boršic. Na obzoru trojvrší Holého Kopce, Buchlova a Modly.
Plochý reliéf Kudlovické pahorkatiny v okolí Boršic. Na obzoru trojvrší Holého Kopce, Buchlova a Modly.

Kudlovická pahorkatina tvoří úzký pruh  plochého terénu mezi okrajovým svahem Stupavské vrchoviny ve Chřibech na SZ a sníženinou Dolnomoravského úvalu na JV. Povrch pahorkatiny se pozvolna sklání JV směrem, mělce se do něho zařezávají údolí vodních toků pramenících ve Chřibech a směřujících k řece Moravě. Reliéf je tvořen širokými rozvodními hřbety a mělkými rozevřenými údolími. Při přechodu do ploššího georeliéfu se obvykle uložily náplavové kužely. Na ukloněných svazích se vytvořila síť hlubokých strží. Nejvyšším bodem je kóta Hradská (298 m), významnými body jsou Na Větřáku (290 m) a Trávníky (271 m).

Cisterciácký klášter ve Velehradě byl zbudován v údolí Salašky.
Cisterciácký klášter ve Velehradě byl zbudován v údolí Salašky na počátku 13. století.

Oblastí protékají pravostranné přítoky řeky Moravy, které ovšem pramení ve Chřibech. Směrem od SV k JZ to jsou Vrbka, Kudlovický potok, Jankovický potok, Jalubský potok, SalaškaZlechovský potok. Na Dlouhé řece u Buchlovic se nachází menší vodní nádrž Sovín (Smraďavka).

Archeologický skanzen v Modré.
Archeologický skanzen v Modré.

Kudlovická pahorkatina se rozprostírá převážně ve 2. vegetačním stupni a je bezlesá. Hojně se vykytují sady a v již. části také vinice. V podcelku se nachází nejvýznamnější moravské poutní místo Velehrad a také nově budovaný archoskanzen v Modré při lokalitě původního velkomoravského osídlení v sousedství Velehradu. Dendrologicky hodnotný je zámecký park v Buchlovicích.

Zdroje:

  1. Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *