Mineralogické poměry moravských Karpat

Mineralogické poměry v oblasti moravských Karpat lze obecně označit za spíše méně rozmanité. Rozhodujícím faktorem je naprostá převaha hornin, které byly vytvořeny flyšovou nebo flyšoidní sedimentací bez následné termické přeměny. Jedná se z velké části o splachy z přilehlých kontinentů a jejich minerální složení proto odráží skladbu hornin v povodí velkých řek a při pobřeží. Většina, především rudních minerálů, však během transportu v exogenních podmínkách podléhá rychlému rozkladu a různým přeměnám, a tak spektrum horninotvorných minerálů ve flyšových pískovcích je poměrně malé.

Důležitou roli má také relativní geologická mladost hornin. Výjimku tvoří minerály vázané na produkty vulkanismu, jako jsou například těšínity, bazalty a trachyandezity, a dále mohutná tělesa slepenců s velkými bloky metamorfovaných a vyvřelých hornin, kde se mohou objevit anomální nahloučeniny rudních a jiných minerálů.

Geologická stavba a mineralogické složení hornin jsou rozhodujícími faktory, které ovlivňují vznik a výskyt nerostů. Určitý význam mají přitom také místní poměry. Na základě těchto hledisek můžeme vymezit šest základních mineralogicko–geologických skupin, které je možno následně dále členit:

  • nerosty exotických hornin proterozoického a paleozoického stáří (starohory–prvohory),
  • nerosty druhohorních hornin,
  • nerosty flyšových sedimentů:
    • nerosty pískovců,
    • nerosty z valounů a slepenců,
    • nerosty jílovců,
    • nerosty vápenců a dolomitů,
    • menility,
    • pelokarbonáty a s nimi spojené výskyty rudních minerálů,
    • nerosty vulkanických hornin,
  • nerosty z neogenních sedimentů, lignitových slojí,
  • nerosty kvartérních sedimentů:
    • nerosty pleistocenních pokryvných útvarů,
    • nerosty holocenních pokryvných útvarů,
  • exoty a meteority.

Přečtěte si také

Napsat komentář