Mineralogické poměry moravských Karpat

Mineralogické poměry v oblasti moravských Karpat lze obecně označit za spíše méně rozmanité. Rozhodujícím faktorem je naprostá převaha hornin, které byly vytvořeny flyšovou nebo flyšoidní sedimentací bez následné termické přeměny.

Achát, řez peckou, vyleštěná plocha (3,5x2–cm), Hončova hůrka u Příbora.
Achát, řez peckou, vyleštěná plocha (3,5×2–cm), Hončova hůrka u Příbora, (zdroj: Mrázek I., Rejl L.,: Drahé kameny Moravy a Slezska, Aventinum s.r.o., Praha, 2010).

Jedná se z velké části o splachy z přilehlých kontinentů a jejich minerální složení proto odráží skladbu hornin v povodí velkých řek a při pobřeží. Většina, především rudních minerálů, však během transportu v exogenních podmínkách podléhá rychlému rozkladu a různým přeměnám, a tak spektrum horninotvorných minerálů ve flyšových pískovcích je poměrně malé.

Důležitou roli má také relativní geologická mladost hornin. Výjimku tvoří minerály vázané na produkty vulkanismu, jako jsou například těšínity, bazalty a trachyandezity, a dále mohutná tělesa slepenců s velkými bloky metamorfovaných a vyvřelých hornin, kde se mohou objevit anomální nahloučeniny rudních a jiných minerálů.

Geologická stavba a mineralogické složení hornin jsou rozhodujícími faktory, které ovlivňují vznik a výskyt nerostů. Určitý význam mají přitom také místní poměry. Na základě těchto hledisek můžeme vymezit šest základních mineralogicko–geologických skupin, které je možno následně dále členit:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.