Nerosty exotických hornin proterozoického a paleozoického stáří

Nerosty exotických hornin proterozoického a paleozoického stáří (starohory—prvohory) byly zavlečeny při alpinském vrásnění do mladších útvarů, může se jednat také o valouny až balvany v paleogenních polymiktních slepencích tzv. divokého flyše.

V těchto valounech, které jsou jen málo opracované je poměrně dosti často zastoupen (kusový) křemen, biotit, muskovit (oba v jemně až hrubě lupenitých agregátech), živce (hlavně ortoklas), kalcitrohovec (celistvé agregáty).

Pozn.: horniny proterozoického a paleozoického stáří lze najít v opuštěném pískovišti na Skalce ve Fryštáku–Vítové, opuštěném lomu ve Fryštáku – Horní Vsi, v zatopeném vápencovém lomu mezi Fryštákem a Lukovečkem. Z dalších lokalit to jsou Jestřabí nebo Smolina.

Nerosty hornoslezské pánve

Na hořících uhelných haldách na Ostravsku (důl Dukla, důl ČSM) byl nalezen copiapit, který je zde produktem hydratace jiných sulfátů, zejména pyrytu. Na haldách byl nalezen také pickeringit, godovikovit, čermíkit (důl P. Bezruč, Petřkovice u Ostavy), salmiak a ve fosilizovaných dřevech také mascagnin (důl P. Bezruč, Žeravice u Frýdku–Místku). V nejvýše temperovaných částech sulfátových poloh hořících hald byl objeven millosevichit (důl Odra).

Vzácně se v dolech ostravsko–karvinského revíru tvoří až 80 cm dlouhé bílé krápníky halitu — kamenné soli. Zdrojem je solný obsah nadložních mořských neogenních sedimentů S. části karpatské předhlubně.

Přečtěte si také

Napsat komentář