Mineralogické poměry v oblasti moravských Karpat lze obecně označit za spíše méně rozmanité. Rozhodujícím faktorem je naprostá převaha hornin, které byly vytvořeny flyšovou nebo flyšoidní sedimentací bez následné termické přeměny. Pokračovat ve čtení “Mineralogické poměry moravských Karpat”
Nerosty exotických hornin proterozoického a paleozoického stáří
Nerosty exotických hornin proterozoického a paleozoického stáří (starohory—prvohory) byly zavlečeny při alpinském vrásnění do mladších útvarů, může se jednat také o valouny až balvany v paleogenních polymiktních slepencích tzv. divokého flyše. Pokračovat ve čtení “Nerosty exotických hornin proterozoického a paleozoického stáří”
Nerosty neogenních sedimentů a kaustobiolitů
Nerosty neogenních sedimentů
Neogenní sedimenty budují převážně jíly, vápnité jíly, méně písky a štěrky pannonu. Vápenaté jíly, lidově nazývané tégly, se vyznačují vysokou plastičností a vazností. Tato vlastnost dovoluje, aby se v nich utvářely velmi pěkné a vyvinuté krystaly, zejména krystaly sádrovce. Pokračovat ve čtení “Nerosty neogenních sedimentů a kaustobiolitů”
3.1 Ždánicko-litenčický bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží ve středu jižní Moravy, zabírá severní část geomorfologického celku Ždánický les, severní okraj celku Kyjovská pahorkatina a celek Litenčická pahorkatina. Bioregion obepíná téměř ze všech stran Chřibský bioregion (3.2) a má plochu 928 km2. Pokračovat ve čtení “3.1 Ždánicko-litenčický bioregion”
3.2 Chřibský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na pomezí jižní a východní Moravy, zabírá téměř celý geomorfologický celek Chřiby. Jeho plocha je 254 km2. Pokračovat ve čtení “3.2 Chřibský bioregion”
3.3 Hlucký bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na východě jižní Moravy, přičemž zabírá jižní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina. Bioregion zasahuje jižním výběžkem na Slovensko, v ČR má plochu 430 km2. Pokračovat ve čtení “3.3 Hlucký bioregion”
3.4 Hranický bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na východě střední Moravy, zabírá západní část geomorfologických celků Moravská brána, Podbeskydská pahorkatina (velkou část tvoří Kelčská pahorkatina), výběžek Nízkého Jeseníku, Hornomoravského úvalu i Vizovické vrchoviny. Plocha bioregionu je 997 km2. Pokračovat ve čtení “3.4 Hranický bioregion”
3.5 Podbeskydský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na východě Moravy na hranicích se Slezskem, zabírá východní část geomorfologických celků Podbeskydská pahorkatina a Moravská brána a na severovýchodě zasahuje do Polska. Plocha bioregionu v ČR je 949 km2. Pokračovat ve čtení “3.5 Podbeskydský bioregion”
3.6 Bělokarpatský region
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na východní hranici Moravy, převážná část se nachází na Slovensku. Bioregion zabírá geomorfologický celek Bílé Karpaty (bez severního výběžku), táhne se podél hranice ve směru JZ–SV a v ČR má plochu 505 km2. Pokračovat ve čtení “3.6 Bělokarpatský region”
3.7 Zlínský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na východní Moravě, zabírá severní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina, avšak bez jeho severních a západních výběžků. Plocha bioregionu je 750 km2. Pokračovat ve čtení “3.7 Zlínský bioregion”