Nerosty valounů a slepenců

Slepence tvoří výplně bývalých podmořských kanálů a představují sedimenty podmořských sesuvů. Slepence s ostrohrannými úlomky hornin se označují jako brekcie. Slepencové polohy se vyskytují především v istebňanskémgodulském souvrství slezské jednotky a v lukovských, rusavskýchluhačovických vrstvách račanské jednotky.

Velmi známé nálezy z valounů vyvřelých hornin a jejich žilných forem ve slepencích pocházejí ze Zubří. Podle některých údajů se v okolí obce dobývalo v první polovině 16. století dokonce stříbro, vázané na rudní minerál galenit. Doly měly být uzavřeny v roce 1552. Lokalita byla označována jako „Stříbrník“ a její přesná poloha dnes není známa.

Na katastru obce Zubří se dnes nacházejí výskyty minerálů ve valounech slepenců istebňanského souvrství, které lze ve flyšovém pásmu označit jako velmi neobvyklé. Ve slepencích, rozvětralých na jednotlivé valouny, byly nalezeny odrůdy krystalického křemene, jako je ametyst a především různé odrůdy chalcedonu, například zelená plazma. Ze směsí chalcedonu, opálu a jemnozrnného křemene byly zjištěny jaspis, achát, onyxkarneol. Dále zde byly určeny celistvé horniny z jemnozrnného rohovce a dřevité opály. Tento anomální výskyt lze vysvětlit podmořským skluzem rozvětralých bloků a úlomků magmatických hornin s uvedenou mineralizací.

Pozn.: Výše uvedené nálezy má v depozitáři správa CHKO Beskydy v Rožnově. Určení bylo provedeno na Vysoké škole báňské–Technické univerzitě v Ostravě.

Ve valounovém materiálu luhačovických vrstev z okolí Pulčína byly Kruťou popsány úlomky křemene – jeho odrůdy křišťáluzáhnědy, dále úlomky rul s granáty a neobvyklý výskyt bazické vyvřeliny gabra. V Rožnově pod Radhoštěm na vrcholu „Hradisko“ se nacházejí slepence v lukovských vrstvách račanské jednotky. Podle Burkarta se na lokalitě v 16. století těžil galenit s obsahem stříbra, obdobně jako v Zubří. Tento autor však údaje o výskytu galenitu nepovažuje za dostatečně ověřené.

Na geologické lokalitě lom Stupava byly ve slepencích lukovských vrstev zastiženy drobnozrnné až hrubozrnné slepence s vápenato–písčitým pojivem. Z petrografického hlediska mají popisované slepence petromiktní charakter. Obsahují hojné exotické valouny sedimentárních i krystalinických hornin. V asociaci klastik sedimentogenního původu vystupují jako nejfrekventovanější vápence, z nekarbonátových hornin rohovce, pískovce a jílovce flyšového typu. Z krystalinických valounů reprezentují 34 % magmatity (dvojslídné granity, biotit–muskovitové a biotitové granodiority, paleoryolity) a 18 % metamorfity sericit–chloritové fylity a kvarcity). Většina magmatických hornin vykazuje sekundární přeměny, projevující se sericitizací, epidotizací, zakalením živců, chloritizací biotitu a přeměnami amfibolu.

Napsat komentář