Geomorfologický podcelek Dambořická vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 282 km2, střední výšce 285 m a středním sklonu 4°57´. Ze S a SV je vymezena řekami Litavou a Kyjovkou od Litenčické pahorkatiny, na J hraničí s Kyjovskou pahorkatinou, na JZ s Boleradickou vrchovinou a na Z s Dyjsko-svrateckým úvalem (Vyškovská brána). Dambořická vrchovina leží v sv. části Ždánického lesa.
V rámci Dambořické vrchoviny jsou vymezeny dva geomorfologické okrsky:
Podloží Dambořické vrchoviny je tvořeno převážně horninami ždánicko-hustopečského souvrství, přičemž se proměnlivě střídají ždánické pískovce (psamitická facie) a hustopečské slíny (pelitická facie). V menší míře vystupují také horniny němčického souvrství (podmenilitové souvrství) ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Nižší části oblasti jsou překryty mocnými překryvy spraší a sprašových hlín. Dna údolí vyplňují nivní hlíny.
Plochý reliéf Dambořické vrchoviny má zachovány rozsáhlé zbytky pobadenského zarovnaného povrchu. Nejvyšší místa reliéfu se nacházejí ve hřbetní části vrchoviny. V sv. nejčlenitější části se nachází výrazný ohyb údolí Kyjovky u obce Snovídky. Nejvyšším bodem je vrchol U slepice (438 m).
Otnická pahorkatina
Otnická pahorkatina je členitá vrchovina ležící v z. části Dambořické vrchoviny. Podloží budují převážně paleogenní horniny ždánicko-hustopečského souvrství, přičemž se v podloží proměnlivě střídají ždánické pískovce (psamitická facie) a hustopečské slíny (pelitická facie). V menší míře vystupují také horniny němčického souvrství (dříve podmenilitové souvrství) ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů, místy také bazální sedimenty badenu. Nižší části oblasti jsou překryty mocnými překryvy spraší a sprašových hlín. Dna údolí vyplňují písčitoštěrkovité fluviální sedimenty.
Otnická pahorkatina má rysy úpatní pahorkatiny. Reliéf se vyznačuje široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami pobadenského zarovnaného povrchu a široce rozevřenými neckovitými údolími. Krajina je celkem pravidelně zvlněna jednak do oblých hřbítků, které navazují na rozsochy hlavního hřbetu, jednak do rovnoběžných údolí vodních toků směřujících na S i na J. Nejvyšším bodem je vrchol Vysoké (362 m).
Otnická pahorkatina leží v 1. až 3. vegetačním stupni. Je převážně bezlesá, pouze v jv. části je nepatrně zalesněná smíšenými porosty s převahou akátu. V okolí Mouřínova se těží ropa. Ojediněle se nachází zbytky stepních společenstev s výskytem hlaváčku jarního (Adonis vernalis), koniklece obecného (Pulsatilla vulgaris) a lučního (Pulsatilla pratensis) v PP Baračka, PR Šévy, PR Visengrunty, PR Rašovický zlom — Chobot a PP Žlíbek. V j. části oblasti se nacházejí vinice.
Uhřická vrchovina
Uhřická vrchovina je plochá vrchovina ležící ve střední až jv. části Dambořické vrchoviny. Podloží je budováno paleogenními jílovci a pískovci ždánicko-hustopečského souvrství, přičemž se proměnlivě střídají ždánické pískovce (psamitická facie) a hustopečské slíny (pelitická facie). Nižší části oblasti a podsvahové polohy jsou překryty sprašemi a sprašovými hlínami. Dna údolí vyplňují písčitoštěrkovité fluviální sedimenty.
Uhřická vrchovina tvoří vyšší část Dambořické vrchoviny. Náhorní partie širokého a plochého hlavního hřbetu charakterizují erozně-denudační plošiny, široce zaoblené rozvodní hřbety pobadenského zarovnaného povrchu a hluboká údolími s příkrými svahy. Na rozsochách, vybíhajících ze hřbetu k S a J, se nacházejí údolími rozčleněné pedimenty.
Na JZ je nižší a plošší reliéf než na SV. V krajině se nachází četné agrární terasy. V okolí Bučovic-Kloboučků, Nevojic, Dambořic, Uhřic, Žarošič a Ždánic se provozuje těžba ropy. Severozápadně od obce Ždánice pramení říčka Trkmanka. Nejvyšší bod je vrchol U slepice (438 m), další významné body jsou Novosady (351 m), Radlovec (426 m) a Vlčí hora (380 m).
Uhřická vrchovina leží v 1. až 3. vegetačním stupni. Je převážně zalesněná smíšenými listnatými porosty s převahou dubu a buku a s příměsí lípy, habrů a javorů. Místy se vyskytují borové porosty. Zajímavostí jsou nesmíšené porosty buku, pravděpodobně ovlivněné lesním hospodařením v minulosti (ve prospěch buku). Předmětem ochrany přírody jsou: refugium obojživelníků a přilehlá stráň s teplomilnou květenou v PP Jalový Dvůr, ochrana chráněných druhů rostlin jako jsou tořič včelonosný (Ophrys apifera) a vstavač vojenský (Orchis militaris L.) v PP Ochozy, zalesněný svah s výskytem vstavačovitých v PP Hrubá louka a zbytky starých bučin a dubových bučin s doupnými stromy v PR U vrby.
Zdroje:
- Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.