Luhačovická zřídelní struktura

Minerální vody na Luhačovicku byly využívány patrně od pravěku. Z prvopočátku měla minerální vřídla v Luhačovicích pouze lokální význam, což dokládá studie Tomáše Jordána z Klauzenberku (1580), kdy se zmiňuje pouze o uhličitých vodách z okolí Uherskobrodska. Na úpatí Malé a Velké Kamenné byly tyto prameny uchovávány jako malé studánky s dřevěným obložením až do konce 17. století. Pokračovat ve čtení “Luhačovická zřídelní struktura”

Flyšový vývoj moravských Karpat

Flyšový vývoj moravských Karpat je charakteristický usazováním křídových a paleogenních sedimentů v předpolí centrálních Karpat v průběhu alpinské orogeneze. Flyšové pásmo leží na styku dvou regionálně–geotektonických celků — středoevropských variscid na SZ, které zde zastupuje brunovistulikum Českého masivu a alpsko–karpatským orogénem na JV. Pokračovat ve čtení “Flyšový vývoj moravských Karpat”

Stratigrafické členění a depoziční systém Vnějších Západních Karpat

Vnější Západní Karpaty z geologického hlediska představují shluk bezkořenných tenkostěnných příkrovů nasunutých přes neogenní předhlubeň a pod ní ležící západoevropskou platformu. V širokém slova smyslu se skládají z Pieninského bradlového pásma, flyšového pásma a Vídeňské pánve, která je v nedeformované formě uložena na horninách flyšového pásma. Pokračovat ve čtení “Stratigrafické členění a depoziční systém Vnějších Západních Karpat”