I tato referenční třída je ovlivněna vodou a je tedy hydromorfní. V tomto případě je ale příčinou hydromorfních znaků voda podzemní, nikoli povrchová. Do této referenční třídy patří pouze jeden půdní typ zvaný glej. Pokračovat ve čtení „Glejsoly (Glej)“
Andosoly (Andozem)
Andosoly a jejich jediný půdní typ andozem jsou charakteristické vznikem na více či méně zpevněných sopečných popelech. Pokračovat ve čtení „Andosoly (Andozem)“
Organosoly (Organozem)
Organosoly a jejich jediný zástupce organozem jsou půdy charakterizované mocností organického rašelinného horizontu, která přesahuje 50 cm. Pokud tento zrašelinělý horizont označovaný písmenem T dosedá přímo na pevnou skálu, může být jeho mocnost menší. Pokračovat ve čtení „Organosoly (Organozem)“
Salisoly (Solončak)
Do této skupiny půd patří půdní typ solončak. Jedná se o půdy s vysokým obsahem rozpustných solí definujícím takzvaný salický horizont S. Pokračovat ve čtení „Salisoly (Solončak)“
Natrisoly (Slanec)
Natrisoly a jediný půdní typ do této skupiny patřící slanec jsou půdy rovněž ovlivněné přítomností rozpustných solí a to konkrétně solí sodných. Jejich zvýšená koncentrace vede k procesu soloncování. Tento proces se podobá procesu ilimerizace. Pokračovat ve čtení „Natrisoly (Slanec)“
Antroposoly (Kultizem, Antrozem)
Jsou půdy výrazně ovlivněné lidskou činností. Půdní typ kultizem je definován, jako rostlá půda výrazně modifikovaná kultivačními a melioračními opatřeními a to do hloubek větších než při běžných agrotechnických postupech. Pokračovat ve čtení „Antroposoly (Kultizem, Antrozem)“
3.1 Ždánicko-litenčický bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží ve středu jižní Moravy, zabírá severní část geomorfologického celku Ždánický les, severní okraj celku Kyjovská pahorkatina a celek Litenčická pahorkatina. Bioregion obepíná téměř ze všech stran Chřibský bioregion (3.2) a má plochu 928 km2. Pokračovat ve čtení „3.1 Ždánicko-litenčický bioregion“
3.2 Chřibský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na pomezí jižní a východní Moravy, zabírá téměř celý geomorfologický celek Chřiby. Jeho plocha je 254 km2. Pokračovat ve čtení „3.2 Chřibský bioregion“
3.3 Hlucký bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na východě jižní Moravy, přičemž zabírá jižní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina. Bioregion zasahuje jižním výběžkem na Slovensko, v ČR má plochu 430 km2. Pokračovat ve čtení „3.3 Hlucký bioregion“
3.4 Hranický bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na východě střední Moravy, zabírá západní část geomorfologických celků Moravská brána, Podbeskydská pahorkatina (velkou část tvoří Kelčská pahorkatina), výběžek Nízkého Jeseníku, Hornomoravského úvalu i Vizovické vrchoviny. Plocha bioregionu je 997 km2. Pokračovat ve čtení „3.4 Hranický bioregion“