Komonecká hornatina

Geomorfologický podcelek Komonecká hornatina je plochá hornatina o rozloze 75 km2, střední výšce 527 m a středním sklonu 10°17´. Výrazný hornatinný pás Komonecké hornatiny je ze sev. strany vymezen nižší Zlínskou vrchovinou, z již. strany Luhačovickou vrchovinou. Na. V je Komonecká hornatina prolomením říčky Senice oddělena od hlavního hřbetu Javorníků. Na Z  postupně spadá do nižší Hlucké pahorkatiny. Komonecká hornatina leží v sev.–vých. části Vizovické vrchoviny a tvoří její nejvyšší část.

Geomorfologické rozdělení Komonecké hornatiny.
Geomorfologické rozdělení Komonecké hornatiny.

V rámci geomorfologického podcelku Komonecké hornatiny jsou vymezeny dva geomorfologické okrsky:

Podloží Komonecké hornatiny budují převážně flyšové pískovce a slepence račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Hřbetní část tvoří horniny luhačovických vrstev zlínského souvrství, v nižších částech vystupují horniny újezdských vrstev zlínského souvrství a lukovských vrstev soláňského souvrství s vložkami hornin belovežského souvrství. Nejnižší části po stranách hřbetu budují horniny vsetínských vrstev zlínského souvrství.

Pohled na Čertův kámen (542 m) a Komonec (672 m) od Biskupic.
Pohled na Čertův kámen (542 m) a Komonec (672 m) od Biskupic.

Komonecká hornatina vytváří výraznou krajinnou dominantu střední části Vizovické vrchoviny. Pro krajinný ráz je charakteristický je erozně–denudační reliéf dlouhého a úzkého antiklinálního hřbetu, který je budován odolnějšími typy hornin. Ve vrcholových částech a při úpatí jsou zachovány zbytky zarovnaných povrchů. Vyskytují se periglaciální jevy, průlomová údolí a sesuvy.

Ve vrcholových polohách i na úbočích svahů se lze setkávat s větším množstvím skalních tvarů mrazového zvětrávání, které jsou charakteristické zejména pro odolnější horniny luhačovických vrstev. Úpatí svahů jsou často lemována pedimenty. Reliéf hřbetu celkově postupně stoupá od JZ k SV. Nejvyšším bodem hornatiny je Klášťov (753 m) v Klášťovském hřbetu. Významnými body jsou Krajčice (730 m), Doubrava (676 m), Komonec (672 m) a Čertův kámen (542 m).

Oblast odvodňuje ze SZ potok Bratřejůvka a další menší levostranné přítoky Dřevnice, ze SV potok Pozděchůvka (přítok Senice). Směrem k JZ své vody odvádí říčka Olšava a směrem k JV říčka Vlára (do Váhu).

Rýsovský hřbet

Rýsovský hřbet je plochá hornatina budovaná antiklinálně uloženými flyšovými horninami račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Hlavní hřbet tvoří horniny luhačovických vrstev zlínského souvrství (z toho v nejvyšších částech vystupují spíše spod. vrstvy luhačovického souvrství — Suchý vrch, Doubrava, Komonec i Čertův kámen). Střední části svahů z již. strany budují po celé délce újezdské vrstvy zlínského souvrství, ze sev. strany v úzkém pruhu horniny lukovských vrstev soláňského souvrství s vložkami hornin belovežského souvrství. Nejnižší části svahů po obou stranách hřbetu tvoří horniny vsetínských vrstev zlínského souvrství.

Pozůstatky hradu Starého Světla nyní procházejí pozvolnou rekonstrukcí. Kdo má rád zříceniny v původní podobě, nechť se jede podívat. Cesta od kostelíka na Malenisku skýtá krásnou procházku.
Pozůstatky hradu Starého Světla nyní procházejí pozvolnou rekonstrukcí. Kdo má rád zříceniny v původní podobě, nechť se jede podívat. Cesta od kostelíka na Malenisku skýtá krásnou procházku.

Rýsovský hřbet tvoří nižší a uzší část na JZ Komonecké hornatiny. Reliéf tvoří úzký a silně rozčleněný, strukturně litologicky podmíněný antiklinální hřbet se zbytky zarovnaných povrchů, periglaciálními jevy, izolovanými skalami, sesuvy a průlomovými údolími. Svahové vodní toky se do hřbetu výrazně zařezaly a snížily polohu sedel, čímž se hřbetnice dosti zvlnila. Březůvecký potok prolomil hřbet úplně. Nejvyšším bodem je Komonec (672 m), významnými body jsou Doubrava (676 m), Čertův kámen (542 m) a Suchý vrch (693 m).

V oblasti pramení říčky VláraOlšava. Své vody odsud odvádí také Bratřejůvka (přítok Dřevnice) a Pozděchůvka (přítok Senice).

Maleniska nad Provodovem — poutní místo se silným mariánským kultem a úžasnou hospůdkou.
Maleniska nad Provodovem — poutní místo se silným mariánským kultem a úžasnou hospůdkou.

Rýsovský hřbet leží ve 3.—4. vegetačním stupni. V nižších polohách je málo, výše zcela zalesněný smrkovými porosty s příměsí buku, borovice a jedle. Místy se vyskytují borové a bukové porosty. Na záp. úbočí hřebene Brda (600 m) leží významné poutní místo Maleniska, zasvěcené Panně Marii Provodovské. Odtud vede křížová cesta směrem ke zřícenině hradu Starý Světlov. Předmětem ochrany přírody je izolovaný výchoz mocných, strmě ukloněných lavic arkózových pískovců a polymiktních slepenců luhačovických vrstev v PP Čertův kámentafoni a skalními mísami.

Klášťovský hřbet

Klášťovský hřbet je plochá hornatina budovaná antiklinálně uloženými flyšovými horninami račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Hlavní hřbet tvoří horniny luhačovických vrstev zlínského souvrství, v nižších částech vystupují horniny újezdských vrstev zlínského souvrství. Nejnižší části po stranách hřbetu tvoří horniny vsetínských vrstev zlínského souvrství.

Klášťovský hřbet tvoří vyšší sev.–vých. část Komonecké hornatiny. Reliéf tvoří protáhlý a úzký, strukturně litologicky podmíněný antiklinální hřbet se stopami zarovnaných povrchů, periglaciálními jevy, izolovanými skalami, sesuvy, sutěmi a balvany. Nejvyšším bodem je Klášťov (753 m), který je zároveň nejvyšším bodem Komonecké hornatiny. Významným bodem jsou Krajčice (730 m) a Kopce (698 m).

Skalní útvary klášťovského hřbetu

Na výchozy pískovců ve vrcholových i svahových polohách se váže množství skalních útvarů. Na vrcholu Vrátnice (682 m) vystupuje výrazný mrazový srub s max. výškou 10,5 m a délkou 90 m (skalní útvar je také nazýván Horní (Lačnovské) skály). Svislé skalní stěny pokrývá velké množství typických voštin, kulovitých a eliptických dutin až 50 cm hlubokých. Asi 2,5 km severně od Lačnova se nachází velmi atraktivních lokalita — Dolní (Lačnovské) skály (nazývány též Lačnovské či Trčkovy skály). Mohutný strukturně podmíněný mrazový srub je vyvinutý na čelech pískovcových a slepencových vrstev, dosahuje délku 70 m. V oblasti na J a JV od vrcholu Vrátnice se nachází řada menších skalních útvarů (např. Strčihlávek), jejichž tvar je podmíněn uložením a puklinatostí pískovcových lavic. Na jih.–vých. úbočí Vrátnice vybíhá nejrozsáhlejší skalnatý hřeben s celkovým převýšením 15—16 m. Při úpatí jeho nejvyšší části je v haldě mohutných pískovcových bloků vytvořena suťová jeskyně.

Ve vrcholové části Klášťovského hřbetu na již. svahu kóty 718 m (někdy označována jako Láz nebo Kopec) je vyvinut stupňovitý strukturní svah, protažený v délce 50 m. Je vázán na ukloněné vrstevní plochy luhačovických pískovců. Svah je členěn podélnými puklinami, na kterých se vyvinuly hluboké žlábkové pseudoškrapy (hloubka až 40 cm, šířka až 60 cm). V horní části skalního svahu se na čelech vrstev vyvinul mrazový srub 3 m vysoký. Vrcholová oblast kóty Kopce (699 m) je rozrušena mohutných skalním sesuvem. Na rozevřené pukliny jsou vázány rozsedlinové jeskyně. Speleologové lokalizovali v tomto území 12 jeskyní. Na západním výběžku kóty Kopce je patrný kamenný val, pochází pravděpodobně z doby bronzové.

Přírodní památka Čertovy skály u Lidečka.
Přírodní památka Čertovy skály u Lidečka.

Klášťovský hřbet leží ve 3.—5. vegetačním stupni. V nižších polohách je méně, výše však zcela zalesněný smrkovými porosty s příměsí buku a jedle. Místy se vyskytují bukové porosty. Předmětem ochrany přírody jsou louky s výskytem kvetoucího šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus) v PP Pozděchov a skalní výchoz odolnějších pískovců v PP Čertovy skály u Lidečka. Další zajímavostí je mohutný skalní sesuv pískovců s rozsedlinovými jeskyněmi a zimovištěm netopýrů, zvláště především kriticky ohroženého druhu vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) v PP Kopce.

Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus L.) patří každoročně mezi první posly jara. Foceno na Vařákových pasekách.
Šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus L.) patří každoročně mezi první posly jara. Foceno na Vařákových pasekách.
Čertovy skály u Lidečka

Impozantní až 25 m vysoká skalní hradba Čertových skal je vázána na svisle ukloněnou pískovcovou lavici luhačovických vrstev. Díky svislým puklinám a subhorizontálním vrstevním plochám je hradba rozčleněna do mohutných stupňovitě uspořádaných kvádrů. Povrch skalních stěn je poset množstvím žlábkových pseudoškrapů, voštin, skalních výklenků, dutin typu tafoni. Tvarovou pestrost doplňují drobné rozsedliny a skalní věž tvaru palice v jih.–záp. části hradby.

Sesuv na vých. svahu lokality Kopce (699 m).
Sesuv na vých. svahu lokality Kopce (699 m).
Pseudokrasové tvary klášťovského hřbetu

Cennou pseudokrasovou lokalitou je vrch Kopce (699 m) asi 1 km sev. od obce Lidečko. Pseudokrasové tvary se vyvinuly v antiklinálně deformovaných středně zrnitých pískovcích luhačovických vrstev asi 100 m ssv. od vrcholu, v oblasti rozsáhlého kerného sesuvu. Vznik tohoto sesuvu pravděpodobně souvisí též se zaříznutím říčky Senice v průlomové soutěsce Lomensko.

Projevy gravitačních pohybů jsou zde neustále pozorovány na povrchu i v podzemí. Povrch je členěn v řadu terénních valů, otevřených rozsedlin, skalních výchozů, nachází se zde suťové pole, 3 pseudokrasové závrty a 12 jeskyní. Největší jeskyně se nazývá Naděje, je rozsedlinová a dlouhá 101,5 m. Její dvě patra jsou propojena 6 m hlubokou propástkou. Prostory horního patra jsou spíše širší a nižší, kdežto chodby spodního patra mají charakter úzkých, dlouhých a až 9 metrů vysokých rozsedlin. Jeskyně má 3 vchody a je zimovištěm netopýrů.

Jeskyně Kolonie (60 m) a Slimrovka — Ďáblova díra (40 m) jsou také významnými zimovišti netopýrů. Pozoruhodná je i 33 m dlouhá jeskyně Krápníková, jež byla pojmenována podle stalaktitu o délce 3 cm. V jeskyni jsou místy na kamenech drobné keříčky pisolitického sintru. Další jeskyně Propast, Pavoučí, Řezník, Psí díra, Ve žlebu, Cedník, Liščí a Sirkárna jsou drobnější a méně významné. (použito z http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/13-pseudokrasove-jeskyne.html)

Přečtěte si také

  • Vizovická vrchovina6.5.2014 Vizovická vrchovina Geomorfologický celek Vizovická vrchovina je členitá vrchovina o rozloze […]
  • Luhačovická vrchovina3.6.2014 Luhačovická vrchovina Geomorfologický podcelek Luhačovická vrchovina je členitá vrchovina o rozloze […]
  • Zlínská vrchovina12.5.2014 Zlínská vrchovina Geomorfologický podcelek Zlínská vrchovina je členitá vrchovina o rozloze 437 km2, […]
  • Hlucká pahorkatina31.7.2014 Hlucká pahorkatina Geomorfologický podcelek Hlucká pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze […]

Související obrázky:

Napsat komentář