V zemědělství, a zvlášť ve vinohradnictví, se vše odehrává v určitém geografickém prostoru, v určité dějinné situaci, která je předpokladem určitých výrobních podmínek a vše je ztvárněno skupinami lidí s určitou životní filozofií. Ta podléhá nejen historickému vývoji, ale i soudobým stravovacím návykům a finančním možnostem spotřebitelů zemědělských produktů či potravinářského zboží. Jeho původ může být v rámci globalizace světa velmi vzdálen místům spotřeby zboží.
Podle zákona č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství a vyhlášky č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí včetně jejích územního vymezení, lze na území České republiky vymezit 2 vinařské oblasti, které se dále člení na podoblasti.
Vinařská oblast Čechy
V geologickém podloží hercynské podprovincie převažují kyselé krystalické břidlice a hlubinné vulkanity. Značná část území je pokryta pískovci, jílovci a opukami české křídové pánve. Vinařská oblast Čechy se člení na 2 vinařské podoblasti:
Mělnická vinařská podoblast
Mělnická podoblast leží na rozhraní mezi bioregionem benátským a polabským. Benátský bioregion představuje vyzdviženou teplou vápenitou tabuli se suchými údolími. V polabském bioregionu převládají na nízkých terasách okrsky písečných přesypů a ve starším podloží slíny a slínovce. Spraše tam mají vyšší obsah vápníku a nedostatek fosforu. Pro tuto podoblast jsou typické všechny burgundské odrůdy, hlavně Rulandské modré, které tam dal vysadit král Karel IV.
Odrůda se využívá nejen na výrobu červených vín, ale produkují se z ní i bílá vína – klarety pod názvem Labín, využívané hlavně pro výrobu sektů. Ve větší míře je zastoupen také Müller-Thurgau, Ryzlink rýnský a Modrý Portugal.
Litoměřická vinařská podoblast
Litoměřická podoblast je jádrem malého úštěckého bioregionu vytvořeného tabulí vápnitých pískovců. Zahrnuje i Mostecko, pro které jsou typické izolované výlevy vulkanitů, hlavně alkalických bazaltoidů Českého středohoří. Odrůdová skladba je podobná předchozí podoblasti.
Vinařská oblast Morava
Na Moravě jsou podle zmíněného zákona a vyhlášky 4 vinařské podoblasti: mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská. Podle biogeografického členění je území Jižní Moravy, kde se nalézá drtivá většina vinic, součástí území určitých bioregionů, z nichž se většina nachází v severopanonské podprovincii. Celé Pannonicum je typické velmi teplým podnebím s kontinentálními vlivy z východu a mediteránními z jihu. Reliéf Pannonica je vcelku málo členitý, až na severopanonskou provincii, v níž lze na Moravě, díky větší členitosti, najít na svazích pahorkatin výhodně exponované polohy pro vinnou révu. Původní vegetace tvořily teplomilné doubravy, výjimečně přirozená skalní step.
Přirozená náhradní vegetace je typická pro společenstva severního Pannonica s polosuchými trávníky a lužními lesy v říčních aluviích se zaplavovanými loukami. Severopanonskou podprovincii tvoří 4 bioregiony: lechovický, mikulovský, hustopečský a moravsko-svratecký. Jen severní okraje jižní Moravy přísluší k hercynské podprovincii, což se projevuje na severních okrajích Znojemska a Brněnska.
Mikulovská vinařská podoblast
Mikulovská vinařská podoblast (a zároveň mikulovský bioregion) je nejtypičtější panonský bioregion v ČR. Pálava vystupuje jako bradlo tvořené jurskými vápenci, obklopené křídovými sedimenty – vápenitými jíly a jílovci. Horninné podloží má nadbytek vápníku, nedostatek draslíku, hořčíku a fosforu. Vápenité půdy ve význačných polohách zhodnotí nejlépe odrůdy Chardonnay, Rulandské bílé a na jakostní produkci zaměřený Ryzlink vlašský, případně Sylvánské zelené.
Na západním okraji jsou fosforem chudé, ale na bór bohaté neogenní terciérní písky s příměsí jílu, vhodné pro Sauvignon, na východě spraše s dostatkem živin a nadbytkem bóru pro Veltlínské zelené. Oblast má celou řadu mimořádně teplých a chráněných poloh, kde by mohlo uspět pěstování francouzské modré odrůdy Merlot.
Více o Mikulovské podoblasti je uvedeno zde.
Slovácká vinařská podoblast
Slovácká podoblast je velmi složitým celkem, který vznikl z několika bývalých oblastí vytvořených podle původního zákona o vinohradnictví a vinařství č. 115/1995 Sb. Do této podoblasti patří: Podluží, Mutěnicko, Bzenecko a Kyjovsko, Uherskohradišťsko, Strážnicko a Blatnicko a Dolnokounicko a Brněnsko.
Podluží
Podluží spadá do dvou bioregionů. Obce na linii sledující tok Kyjovky od Lanžhota po Lužice patří do bioregionu dyjsko-svrateckého s teplým suchým podnebím a častými inverzemi. Na odkryté části terénního zlomu jsou vápenité spraše vhodné pro Chardonnay. Na rovinatých pozemcích nad zlomem jsou písčité náplavy vhodné pro modré odrůdy, jako je Frankovka, Svatovavřinecké, Cabernet Moravia a Modrý Portugal. Severní část Podluží tvoří přechod k bioregionu hustopečskému a má většinou půdy hlinité, vhodné pro Veltlínské zelené, Rulandské šedé a místně na půdách kamenitých též pro Ryzlink rýnský a Sauvignon.
Mutěnicko
Mutěnicko patří svou západní kopcovitou částí do bioregionu hustopečského a vystupuje v něm poněkud izolovaně, vzhledem k mimořádně drobné členitosti terénu v okolí Čejkovic, Čejče, Mutěnic, Hovoran a Šardic. Východní, rovinatější část Mutěnicka, náleží do bioregionu hodonínského, který zaujímá střední část Dolnomoravského úvalu s neogenními vátými písky a vlhkými depresemi. Velmi členitý terén s různě orientovanými svahy se odjakživa osazoval velkým spektrem odrůd révy. Dobrou kvalitu má zdejší Neuburské , Müller-Thurgau, Rulandské bílé a šedé, Tramín a Ryzlink rýnský, z červených Frankovka v nejteplejších polohách a Modrý Portugal z vyšších partií svahů.
Bzenecko a Kyjovsko
Bzenecko a Kyjovsko náleží do dvou bioregionů. Nejjižnější části Kyjovska a rovinatá jižní část Bzenecka patří do bioregionu hodonínského s četnými nivními polohami a častými inverzemi. Severní část obou území patří do bioregionu ždánicko-litenčického, který spadá do západokarpatské provincie ovlivněné geologií a geomorfologií karpatské soustavy. Krystalické jádro, nacházející se na Slovensku, je z moravské strany obklopeno vápencovými sedimenty a mocnými usazeninami vnějšího flyše. Vrstvy pískovců a jílovců se tu střídají s nesouvislým řetězem bradlových vápenců. Podnebí tu je kontinentálnější nežli v Hercyniku. Díky geomorfologické členitosti se zde projevují značné rozdíly v nadmořské výšce a odlišnosti návětrných a závětrných svahů hor, což se uplatňuje zejména při průniku teplých větrů z jižněji položeného Pannonica. Je to krajina hlavně bílých vín s jemnými aromatickými látkami a vyšším obsahem kyselin. Pod názvem Lipka byl od nejstarších dob známý Ryzlink rýnský ze Bzence. Vhodné odrůdy jsou také Rulandské bílé a šedé i Müller-Thurgau. Z modrých odrůd tu vždy hrálo velkou roli Rulandské modré.
Uherskohradištsko
Uherskohradištsko patří svou severnější částí do bioregionu ždánicko-litenčického, a tedy do Carpatica. Oproti předchozí krajině zaniká v jeho viničních tratích vliv jižnějšího Pannonica, což je ve vínech znatelné jemnou trpčinkou, která vyžaduje delší ležení vín v sudech i lahvích. Pak se v nich vyvíjejí hořkočokoládové tóny plnosti archivních vín z této krajiny. Vinice se soustřeďují na příznivě exponované polohy v kopcovitém terénu. Dobrou kvalitou tu zvláště vyniká Rulandské bílé a šedé, Müller-Thurgau a Muškát moravský.
Strážnicko a Blatnicko
Strážnicko a Blatnicko se rozkládá v podhůří Bílých Karpat a podloží viničních tratí pochází z eocénu, svrchní křídy, nebo je tvořeno mocnými usazeninami
flyše bělokarpatské jednotky. Krajina patří do bioregionu hluckého, s nímž je identická až na nivu řeky Moravy. Klima ovlivňuje teplé a sušší podnebí podprovincie severopanonské. Strážnické viniční hory mají těžké, vododržné a hluboké půdy. Réva na nich přijímá živiny po celé vegetační období nerušeně, a to se projevuje ve větší plnosti vín. Výborná vína jsou ze zdejších odrůd, jako je Rulandské bílé a šedé, na nejlépe exponovaných lokalitách Chardonnay, případně Ryzlink rýnský. Druhou výraznou lokalitou je Blatnice pod svatým Antoníčkem s pestrou škálou různorodých viničních půd vhodných (v závislosti na jejich struktuře) pro Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené, Chardonnay, Rulandské bílé, šedé i modré. Velkou oblibu si kdysi získalo místní cuvée, směs vín z odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené pod názvem Blatnický roháč, které vynikalo vyvážeností všech obsahových složek, a proto i příjemnou pitelností.
Dolnokounicko a Brněnsko
Dolnokounicko a Brněnsko byly rozděleny do dvou podoblastí. Dolnokounicko připadlo do podoblasti znojemské a Brněnsko do podoblasti velkopavlovické – severními okraji náleží k moravskému Hercyniku. Jižně od Dolních Kounic se granitoidy brněnského masivu noří pod neogenní sedimenty karpatské předhlubně. Granitoidy jsou chudé na hořčík, fosfor a vápník, v metabazitech je nedostatek draslíku, fosforu a bóru. Severní okraj náleží k brněnskému bioregionu. Význačnými vinařskými lokalitami jsou Dolní Kounice, Moravské i Nové Bránice a Ivančice. Na granitoidních půdách se dobře daří modrým odrůdám, jako je Frankovka, Modrý Portugal a Zweigeltrebe. Z bílých vín je překvapivě kvalitní Veltlínské červené rané a Rulandské šedé. V okolí Židlochovic na Brněnsku se sprašovými půdami vyniká Rulandské bílé. Na rovinatém terénu s písčitými půdami kolem Hrušovan a Žabčic dává výborná vína Rulandské šedé a některé aromatické odrůdy.
Více o Slovácké podoblasti je uvedeno zde.
Velkopavlovická vinařská podoblast
Velkopavlovická podoblast (tvoří součást rozsáhlého hustopečského bioregionu) je pahorkatina na vápenitém flyši a spraších. Vápenité sedimenty mají dostatečný obsah všech prvků. Spraše v okolí Klobouk mají nedostatek fosforu a vyšší obsah bóru. Centrální část oblasti mezi obcemi Hustopeče, Velké Pavlovice, Velké Bílovice a Kobylí je nejlepší moravskou oblastí pro červená vína. Tajemstvím jejich jakosti je extrémně vysoký obsah hořčíku v půdě. Obvod by měl být vymezen na základě půdního složení a zaměřen na pěstování Frankovky, s menším podílem ostatních modrých odrůd.
Kloboucko je vhodné pro Müller-Thurgau a Neuburské, Přítluky pro Veltlínské zelené a Zaječí pro Ryzlink vlašský. Akcelerující teplé větry příznivě ovlivňují jižní část krajiny v době zrání hroznů. Severní část území, ležící za několika terénními vlnami, má vyšší nadmořskou výšku a její mezoklima je chladnější.
Více o Velkopavlovické podoblasti je uvedeno zde.
Znojemská vinařská podoblast
Do Znojemské podoblasti (bioregion lechovický) zasahuje od severozápadu půdní podloží krystalinika Českého masivu s granitoidy chudými na vápník, hořčík a fosfor. Půdy jsou vhodné pro vysoce jakostní produkci vín z odrůd Ryzlink rýnský, Sauvignon a Veltlínské zelené. Místy se vyskytují štěrkopísky chudé na živiny, které lze využít pro produkci červených vín odrůd Svatovavřinecké a tam, kde je písek překryt úrodnou spraší též Zweigeltrebe. V severovýchodní části převažují spraše předurčené pro odrůdu Müller-Thurgau, případně Veltlínské zelené.
Ve význačných viničních polohách je mezoklima velmi teplé, s dešťovým stínem z Českomoravské vrchoviny a občasnými proudy chladného vrchovinného vzduchu, který retarduje vegetaci. Pomalým zráním hroznů se v nich zvyšuje obsah aromatických látek, hlavně primárního typu.
Zdroje:
Kraus, V. 2009. Historický vývoj pěstování vinné révy a vinařská rajonizace v České republice. Život. Prostr., Vol. 43, No. 1, p. 8 – 12, 2009. Dostupné online [3. 11. 2023] http://publikacie.uke.sav.sk/sites/default/files/2009_1_008_012_kraus_0.pdf