Slovácko: etnografický region jihovýchodní Moravy

Na nejjižnějším a nejvýchodnějším okraji Moravy leží Slovácko — region, který si dodnes uchovává jednu z nejbohatších lidových tradic ve střední Evropě. Leží mezi Chřiby, Bílými Karpaty a státní hranicí se Slovenskem a Rakouskem, na rovinách kolem řeky Moravy a v prvních hřebenech Karpat. Pro Moravské Karpaty má klíčový význam: právě zde se karpatský horský svět potkává s úrodným úvalem, vinohrady a starou cestou ze severu na jih, po níž se po staletí pohybovaly armády, kupci i pastevci. Pokračovat ve čtení „Slovácko: etnografický region jihovýchodní Moravy“

Slovácká vinařská podoblast

Charakter oblasti

Slovácká vinařská podoblast se podle vinařské rajonizace nachází ve vinařské oblasti Morava, tedy v jihovýchodní části České republiky, kde sousedí s Rakouskem a Slovenskem. Název souvisí se slováckých etnografickým regionem, jenž z velké části pokrývá. Oblast tvoří okresy Hodonín, Uherské Hradiště, Břeclav, Zlín a Kromeříž. Zahrnuje celkem 118 malebných vinařských obcí a rozkládá se na cca 4 400 hektarech. Je největším a nejrozmanitějším ze čtyř moravských subregionů. Je nejrozmanitější právě kvůli výrazně odlišným podmínkám k pěstování vinné révy. Většina obcí na jihu se nachází v údolí řeky Moravy, přičemž nejpříhodnější polohy vinic jsou na svazích potoka Kyjovka [3].

Pokračovat ve čtení „Slovácká vinařská podoblast“

Vinařská rajonizace ČR

V zemědělství, a zvlášť ve vinohradnictví, se vše odehrává v určitém geografickém prostoru, v určité dějinné situaci, která je předpokladem určitých výrobních podmínek a vše je ztvárněno skupinami lidí s určitou životní filozofií. Ta podléhá nejen historickému vývoji, ale i soudobým stravovacím návykům a finančním možnostem spotřebitelů zemědělských produktů či potravinářského zboží. Jeho původ může být v rámci globalizace světa velmi vzdálen místům spotřeby zboží. Pokračovat ve čtení „Vinařská rajonizace ČR“