Hostýnsko–vsetínská hornatina

Poloha a vymezení

Geomorfologický celek Hostýnsko–vsetínská hornatina je plochá hornatina o rozloze 629 km2, výškové členitosti 200—400 m a středním sklonu 10°09´. Oblast na délku dosahuje téměř 60 km a na šířku téměř 20 km.  Hostýnsko–vsetínská hornatina se nachází v jih.–záp. části geomorfologické oblasti Západní Beskydy.

Hostýnsko–vsetínská hornatina je z již. strany vymezena JavorníkyVizovickou vrchovinou, ze sev. strany ji obklopují Kelčská pahorkatina, Rožnovská brázdaMoravskoslezské Beskydy.

Geomorfologické rozdělení Hostýnsko–vsetínské hornatiny.
Geomorfologické rozdělení Hostýnsko–vsetínské hornatiny.

Geomorfologie a hydrografie

Hostýnsko–vsetínská hornatina je rozdělena hlubokým údolím Vsetínské Bečvy na dva podcelky. Na Z se nachází Hostýnské vrchy s nejvyšším bodem Kelčským Javorníkem (865 m), na V se nachází celkově vyšší a mohutnější Vsetínské vrchy s nejvyšším bodem celé oblasti Vysokou (1024 m).

Masív Kelčského Javorníku od Rajnochovic.
Masív Kelčského Javorníku z pohledu od Rajnochovic.

V oblasti Hostýnsko–vsetínské hornatiny se nachází díky svému podloží velké množství sesuvů. Pro Hostýnské vrchy je charakteristický výrazný čelní svah s mocným pedimentem při úpatí. Typická jsou obloukovitě probíhající pásma zalesněných hřbetů. Krajina je převážně zalesněná s ojedinělými loukami (pasekami), v nižších polohách se nachází typické rozptýlené pasekářské osídlení. K soustředění zástavby dochází pouze v údolích kolem větších vodních toků.

Skály na Skalném (709 m).
Skály na Skalném (709 m).

Hydrograficky patří Hostýnsko–vsetínská hornatina do velkého povodí řeky Moravy, větší sev.–vých. část je odvodněna řekou Bečvou (RožnovskáVsetínská Bečva), menší jih.–záp. část je odvodněna levostrannými přítoky Moravy, kterými jsou říčky Dřevnice, RusavaBystřice.

Všeobecně je krajina protkána velkým množstvím potoků a říček, i proto je uznána za rozsáhlou pramennou oblast. V oblasti je vybudována v. n. Bystřička na říčce Bystřici pro účely rekreace a ochrany před povodněmi.

Podloží a půdy

Podloží Hostýnsko–vsetínské hornatiny budují převážně flyšové horniny račanské jednotky magurské skupiny příkrovů s pokryvy kvartérních usazenin. V úzkém pruhu před čelem magurského příkrovu se vyskytují horniny předmagurskéslezské jednotky vnější skupiny příkrovů.

Vysoká (1024 m) je nejvyšším vrcholem Hostýnsko-vsetínské vrchoviny. V pozdí snímku Moravskoslezské Beskydy.
Vysoká (1024 m) je nejvyšším vrcholem Hostýnsko-vsetínské vrchoviny. V pozdí snímku Moravskoslezské Beskydy.

Lidé a společnost

Oblast Hostýnsko–vsetínské hornatiny leží ve 3.—5. vegetačním stupni, přičemž v okrajových oblastech na Z převládá 3. vegetační stupeň, v centrální části a ve vyšších oblastech pak převládá 4. a 5. vegetační stupeň. V dřevinné skladbě dominuje smrk ztepilý, na mnoha místech jsou však zachovány přirozené bukové a jedlobukové porosty, v nižších polohách i s dubem, habrem a lípou. Východní část oblasti je součástí CHKO Beskydy a ptačí oblast Beskydy.

Vřesoviště na Bílové je jedno z mála dochovaných vřesovišť v Hostýnských vrších.
Vřesoviště na Bílové je jedno z mála dochovaných vřesovišť v Hostýnských vrších.

Fotogalerie

[ngg src=”tags” ids=”Hostýnské vrchy,PLO 41,Vsetínské vrchy” display=”basic_thumbnail” thumbnail_crop=”0″]