Moravské Karpaty formovaly zejména druhohorní a třetihorní horotvorné pochody alpinské orogeneze. Charakteristické jsou pro ně dalekosáhlé horizontální příkrovy přesouvané až v neogénu přes podložní prekambrické brunovistulikum a jeho sedimentární obal na vzdálenost desítek kilometrů. Pokračovat ve čtení „Geologický vývoj moravských Karpat“
Stratigrafické členění a depoziční systém Vnějších Západních Karpat
Vnější Západní Karpaty z geologického hlediska představují shluk bezkořenných tenkostěnných příkrovů nasunutých přes neogenní předhlubeň a pod ní ležící západoevropskou platformu. V širokém slova smyslu se skládají z Pieninského bradlového pásma, flyšového pásma a Vídeňské pánve, která je v nedeformované formě uložena na horninách flyšového pásma. Pokračovat ve čtení „Stratigrafické členění a depoziční systém Vnějších Západních Karpat“
Flyšový vývoj moravských Karpat
Flyšový vývoj moravských Karpat je charakteristický usazováním křídových a paleogenních sedimentů v předpolí centrálních Karpat v průběhu alpinské orogeneze. Flyšové pásmo leží na styku dvou regionálně–geotektonických celků — středoevropských variscid na SZ, které zde zastupuje brunovistulikum Českého masivu a alpsko–karpatským orogénem na JV. Pokračovat ve čtení „Flyšový vývoj moravských Karpat“
Magurská skupina příkrovů
Magurská skupina příkrovů je dominantní stratigrafickou jednotkou Vnějších Západních Karpat. Z hlediska svého postavení tvoří vnitřní strukturu karpatského flyšového pásma. Vyznačuje se flyšovou sedimentací s rytmickým střídáním psamitů a pelitů. Flyšové sedimenty se vyznačují mocným vývojem pískovců. Pokračovat ve čtení „Magurská skupina příkrovů“
Bystrická jednotka
Bystrická jednotka je vnitřní jednotkou magurské skupiny příkrovů. Horniny bystrické jednotky se vyskytují v podloží Bílých Karpat a Vizovické vrchoviny. Pokračovat ve čtení „Bystrická jednotka“
Neovulkanické horniny magurské skupiny příkrovů
Po dosednutí flyšových příkrovů magurské skupiny příkrovů během spod. badenu proběhla intruze neovulkanitů v území V od Uherského Brodu. Intruze proběhly skrz násunovou plochu bělokarpatské jednotky a současně i napříč nezdenickým zlomem, který je nejvýznamnější místní tektonickou linií.
Tělesa neovulkanických hornin tvoří pruh přibližného směru SV–JZ od Bánova přes Komňu k Bojkovicím. Nachází se po obou stranách nezdenického zlomu v bělokarpatské a částečně i bystrické jednotce. Některá tělesa procházejí napříč touto poruchou. Horniny jsou považovány za subvulkanické, tufový ani tufitický materiál nebyl zatím nalezen. Pokračovat ve čtení „Neovulkanické horniny magurské skupiny příkrovů“