Geomorfologická soustava (subprovincie) Vídeňská pánev je protáhlá sníženina ležící na území Rakouska, České republiky a Slovenska (Záhorská nížina). Deprese vídeňské pánve je dlouhá téměř 200 km a asi 50–60 km široká. Pánev na území ČR vybíhá sz. výběžkem k Hustopečím a s. výběžkem podél toku řeky Moravy k Napajedelské bráně. Osu pánve tvoří 30–40 km dlouhý a 10–15 km široký hradišťský příkop.
Geomorfologická soustava Vídeňská pánev (německy Wiener Becken, slovensky Viedenská kotlina) leží v sz. části geomorfologické provincie Západopanonská pánev. V České republice je v rámci Vídeňské pánve vymezena jedna geomorfologická podsoustava Jihomoravská pánev a v ní jeden geomorfologický celek Dolnomoravský úval.
Celkové členění subprovincie Vídeňská pánev:
- Vídeňská pánev v užším smyslu (zahrnuje i Jihomoravskou pánev – Dolnomoravský úval v České republice a Borskou nížinu na Slovensku),
- Marchfeld (Rakousko),
- Leithagebirge (Rakousko),
- Chvojnická pahorkatina (Slovensko).
Na území České republiky a Slovenska jsou v rámci subprovincie Vídeňská pánev vymezeny:
- Záhorská nížina (geomorfologická podsoustava na Slovensku)
- Borská nížina (geomorfologický celek),
- Chvojnická pahorkatina (geomorfologický celek),
- Jihomoravská pánev (geomorfologická podsoustava)
- Dolnomoravský úval (geomorfologický celek) [2].
Vídeňská pánev je geneticky tektonickou sníženinou, která je složitým systémem zlomů rozdělena na hrásťovo-příkopový systém. Hluboké podloží Vídeňské pánve tvoří brunovistulikum Českého masívu a jeho sedimentární obal. Neogenní výplň pánve zahrnuje pestrý sled mořských a terestrických sedimentů eggenburgu až pliocénu. Tento horninový komplex zakrývají kvartérní fluviální sedimenty — říční písky a štěrky, místy s jezerními a močálovými uloženinami. Významně rozšířené jsou též mocné eolické sedimenty. Kvartérní sedimentace pokračuje dosud usazováním povodňových hlín. Největší mocnosti až cca 5 500 m dosahují neogenní uloženiny na našem území v moravské ústřední prohlubni.
Vídeňská pánev je rozsáhlou neogenní vnitrohorskou pánví. Pánev má komplikovanou stavbu. Na jejím vzniku při intenzívní subsidenci v středním badenu se výrazně uplatnily systémy zlomů, které zasahují hluboko do předneoidního podloží budovaného příkrovy Vnějších a Centrálních Karpat a s. (vápencových) Alp. Sedimenty Vídeňské pánve obsahují ložiska lignitu a ropy.
Území Vídeňské pánve patří mezi nejteplejší a nejúrodnější oblasti na našem území. Místy jsou zachovány původní lužní lesy se slepými rameny, ostrůvky vátých písků a nivní louky [1,2].
Zdroje:
- Demek, J. Mackovčin, P. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- Wikipedia.org – Vídeňská pánev