Perm

Perm je geologickou periodou prvohor (paleozoikum) a je tedy také součástí eónu fanerozoika. Dělení permu se stále vyvíjí, nicméně se obecně dělí na starší spodní perm (autun a saxon) a mladší svrchní perm (thuring). Dnes se přihlíží k novým nálezům, a perm se proto dělí na tři oddělení Cisural (assel, sakmar, arktinsk, kungur), Guadalup (road, word, capiten), Loping (wuchiapig, changsing). Permské horniny jsou většinou pevninské červené a mělké mořské usazeniny.

Oproti karbonu se rozložení kontinentů příliš nemění. Na jižním pólu se nacházela Antarktida, na severním Kamčatka. Klima se stává stále sušším (až pouštního rázu), o čemž svědčí červená barva sedimentů a četná ložiska evaporitů. Začínají ustupovat gondwanské ledovce a na konci permu jsou ledovce pouze na australském kontinentu. V oblasti dochází k mořské transgresi a nastupuje mírné klima, velmi příznivé pro uhlotvornou vegetaci. Doznívá variské vrásnění ve slabých projevech sálské fázi v oblasti Evropy a na Urale. Vyvrásněním uralské geosynklinály dochází ke spojení evropského a sibiřského kontinentu.

Západní Karpaty
Kontinentální klastika červené barvy představují molasovou formaci. Sledy jsou velmi chudé na organické zbytky. Rozsáhlá vulkanická činnost zahrnuje přechod od kyselých (ryolity, dacity gemerika a veporika) po bazické členy (bazalty hronika).

Český masív
V pánvích většinou sedimentace navazuje na karbonskou. Polopouštní klima se střídalo s vlhčími obdobími, kdy se ukládaly šedé sedimenty a slojky uhlí). Prostor většiny pánví se postupně zmenšoval a nastává údobí peneplenizace Českého masívu.

  • boskovická brázda – spodnopermská klastika mají mocnost až 1000 metrů (rokytenské slepence představují náplavovité kužele okraje pánve), šedé horizonty s vložkami vápenců a pelitů jsou velmi bohaté flórou a faunou (Boskovice, Letovice) – hlavonožci, ryby, hmyz (klastická lokalita Obora u Svitávky), na rozdíl od blanické brázdy chybí vulkanické sledy.
« Back to Glossary Index

Napsat komentář