Západní Karpaty jsou geomorfologická provincie geomorfologického subsystému Karpat. Táhnou se v délce asi 500 km od Dolního Rakouska (Niederösterreich) po Kurovské neboli Tyličské sedlo (Przełęcz Tylicka) na slovensko–polských hranicích. Rozprostírají se na území na území Česka, Slovenska (největší část), Rakouska, Polska a Maďarska. Jsou součástí alpsko–himalájské vrásově–příkrovové soustavy, hlavně její severní větve, které jsou označovanány jako alpidy. Největší šířka oblasti dosahuje přibližně 200 km, nejvyšším vrcholem je Gerlachovský štít ve Vysokých Tatrách (2 655 m).
V Maďarsku se preferuje označení Severozápadní Karpaty (Északnyugati-Kárpátok) na odlišení od Západních Karpat v Rumunsku.
Existuje několik interpretací tektonické stavby Západních Karpat. Už delší dobu je používano trojité členění na Vnější, Centrální a Vnitřní Západní Karpaty, i když někteří geologové upřednostňují klasické dvojdílné členění na externidy a internidy. Existuje několik členění – morfotektonické (opírající se o geologii a geomorfologii) a regionálně–geologické (opírající se o regionální geologii) [3].
Pozn.: tektonické členění zde zpracované se opírá o dělení zavedené Plašienkom v roce 1999 a upravené Kováčom a Plašienkom v roce 2003. Členění není možné považovat za definitivní.
[imh_6310_image_map id=”1″]
Tři hlavní oblasti — Vnitřní, Centrální a Vnější Západní Karpaty jsou odděleny dvěma suturami. Meliatská sutura je oblast vzniklá po uzavření triaso–jurského Meliatského oceánu ve starokimérské fázi. Tvoří hranici mezi Centrálními a Vnitřními Západními Karpatami. Její poloha je diskutabilní a různí autoři ji kladou do odlišných oblastí. Ztotožňují ji s rožňavskou nebo lubenicko–margecanskou linií, případně ji kladou ještě jižněji.
Druhou významnou suturou je tzv. peripieninský lineament, kopírující přibližný průběh bradlového pásma. Rozhraní pravděpodobně vzniklo uzavřením Váhického oceánu na rozhraní křídy a třetihor. Tato zóna odděluje Centrální Západní Karpaty od Vnějších Západních Karpat. Obě tyto jednotky překonaly rozdílný vývoj. Podle některých názorů Centrální Západní Karpaty ležely ještě v juře o hodně západněji oproti dnešku a jednotky vnějších Karpat se nacházely v jejich laterálním pokračovaní [1,2].
Členění západních Karpat na území České republiky
Západní Karpaty se člení na geomorfologické oblasti:
- Předneogenní provrásněné oblasti, které tvoří vlastní pohoří:
- Vnější Západní Karpaty – tvořeny flyšem
- Vnitřní Západní Karpaty (mimo území České republiky)
- Oblasti pokryté neogénem, který není provrásněn:
Naproti tomu Morava – „země révového listu, jehož nervaturu tvoří řeky” – má za svoji osu široké otevřené úvaly, odvodňované do Černého moře a Baltu, kterými putovali lidé od pravěku, takže se tudy přelévaly přírodní i kulturní vlivy mezi Panonií a Polskými nížinami (Löv, Míchal)
Zdroje:
- Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.
- Wikipedia.org – Geologie Západních Karpat
- Wikipedia.org – Západní Karpaty