Geomorfologická oblast Jihomoravské Karpaty (německy Österreichisch–Südmährische Karpaten) se rozprostírá na pomezí jižní Moravy a sev.—vých. Rakouska. Vytváří vrchovinné území o rozloze 81 km2, střední výšce 263 m a středním sklonu 5°28´. Jihomoravské Karpaty jsou součástí geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty.
Jihomoravské Karpaty jsou na Z jednoznačně vymezeny Dyjsko–svrateckým úvalem (náleží Západním Vněkarpatským sníženinám) a na východě Dolnomoravským úvalem (náleží k Jihomoravské pánvi). Z jihu je uměle ukončena rakouskou hranicí. Obdobná, i když méně výrazná morfostruktura přechází do Rakouska jako Niederösterreichische Inselbergschwelle (Dolnorakouský práh ostrovních hor — ostrovními horami jsou míněny bradlové vyvýšeniny).
Jihomoravské Karpaty se člení na dva geomorfologické celky:
- Mikulovská vrchovina,
- Niederösterreichische Inselbergschwelle (mimo území ČR).
Geologické podloží tvoří flyšové horniny ždánické jednotky společně s neogenními sedimenty vídeňské pánve a překryvy spraší a sprašových hlín, nad které vyčnívají bradla tvořená jurskými ernstbrunnskými vápenci. Ty v rovinatém terénu jižní Moravy vytvářejí malebné scenérie korunované zříceninami středověkých hradů (Děvičky a Sirotčí hrádek).
Ve flyšových horninách jsou četné sesuvy, v jurských vápencích se objevují krasové jevy. Podzemní systém jeskyně Na Turoldu spolu s jeskyní Liščí díra vytváří více než 2 km chodeb, síní a dómů. Na úpatí bradel se vyskytují mohutné pokryvy spraší s pohřbenými půdami (cihelna v Dolních Věstonicích) a kryopedimenty. Nejvyšší vrchol je Děvín (549 m) v Pavlovských vrších.