Geomorfologický podcelek Milovická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 37 km2, střední výšce 256 m a středním sklonu 4°51´. Na Z hraničí s Pavlovskými vrchy, na V hraničí s Valtickou pahorkatinou. Milovická pahorkatina leží ve vých. části Mikulovské vrchoviny. Pokračovat ve čtení „Milovická pahorkatina“
Pavlovské vrchy
Geomorfologický podcelek Pavlovské vrchy má charakter členité vrchoviny o rozloze 44 km2, střední výšce 270 m a středním sklonu 5°59´. Ze Z a SZ hraničí s Dyjsko-svrateckým úvalem, ze SV se Středomoravskou nivou, z V a J s Valtickou pahorkatinou. Pavlovské vrchy leží v záp. části Mikulovské vrchoviny. Pokračovat ve čtení „Pavlovské vrchy“
Mikulovská vrchovina
Geomorfologický celek Mikulovská vrchovina je součástí geomorfologické oblasti Jihomoravské Karpaty. Tvoří jej členitá vrchovina o rozloze oblasti je 81 km2, střední výšce 263 m a středním sklonu 5°28´. Pokračovat ve čtení „Mikulovská vrchovina“
Jihomoravské Karpaty
Geomorfologická oblast Jihomoravské Karpaty (německy Österreichisch–Südmährische Karpaten) se rozprostírá na pomezí jižní Moravy a sev.—vých. Rakouska. Vytváří vrchovinné území o rozloze 81 km2, střední výšce 263 m a středním sklonu 5°28´. Pokračovat ve čtení „Jihomoravské Karpaty“
Vnější Západní Karpaty
Vnější Západní Karpaty jsou součástí karpatského pásemného horstva táhnoucího se od Rakouska přes širší prostor moravsko-slovenského pomezí až do Polska. Na území České republiky patří geomorfologická subprovincie Vnější Západní Karpaty jdo geomorfologické provincie Západní Karpaty. Pokračovat ve čtení „Vnější Západní Karpaty“