Geomorfologický podcelek Milovická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 37 km2, střední výšce 256 m a středním sklonu 4°51´. Na Z hraničí s Pavlovskými vrchy, na V hraničí s Valtickou pahorkatinou. Milovická pahorkatina leží ve vých. části Mikulovské vrchoviny. Pokračovat ve čtení “Milovická pahorkatina”
Pavlovské vrchy
Geomorfologický podcelek Pavlovské vrchy má charakter členité vrchoviny o rozloze 44 km2, střední výšce 270 m a středním sklonu 5°59´. Ze Z a SZ hraničí s Dyjsko-svrateckým úvalem, ze SV se Středomoravskou nivou, z V a J s Valtickou pahorkatinou. Pavlovské vrchy leží v záp. části Mikulovské vrchoviny. Pokračovat ve čtení “Pavlovské vrchy”
Mikulovská vrchovina
Geomorfologický celek Mikulovská vrchovina je součástí geomorfologické oblasti Jihomoravské Karpaty. Tvoří jej členitá vrchovina o rozloze oblasti je 81 km2, střední výšce 263 m a středním sklonu 5°28´. Pokračovat ve čtení “Mikulovská vrchovina”
Jihomoravské Karpaty
Geomorfologická oblast Jihomoravské Karpaty (německy Österreichisch–Südmährische Karpaten) se rozprostírá na pomezí jižní Moravy a sev.—vých. Rakouska. Vytváří vrchovinné území o rozloze 81 km2, střední výšce 263 m a středním sklonu 5°28´. Pokračovat ve čtení “Jihomoravské Karpaty”
Vnější Západní Karpaty
Vnější Západní Karpaty jsou součástí karpatského pásemného horstva táhnoucího se od Rakouska přes širší prostor moravsko-slovenského pomezí až do Polska. Na území České republiky patří geomorfologická subprovincie Vnější Západní Karpaty do geomorfologické provincie Západní Karpaty. Pokračovat ve čtení “Vnější Západní Karpaty”
Čeština
العربية
简体中文
English
Français
Deutsch
हिन्दी
Magyar
Italiano
فارسی
Polski
Português
ਪੰਜਾਬੀ
Română
Русский
Српски језик
سنڌي
Español
Українська