Organosoly a jejich jediný zástupce organozem jsou půdy charakterizované mocností organického rašelinného horizontu, která přesahuje 50 cm. Pokud tento zrašelinělý horizont označovaný písmenem T dosedá přímo na pevnou skálu, může být jeho mocnost menší. Pokračovat ve čtení “Organosoly (Organozem)”
Salisoly (Solončak)
Do této skupiny půd patří půdní typ solončak. Jedná se o půdy s vysokým obsahem rozpustných solí definujícím takzvaný salický horizont S. Pokračovat ve čtení “Salisoly (Solončak)”
Natrisoly (Slanec)
Natrisoly a jediný půdní typ do této skupiny patřící slanec jsou půdy rovněž ovlivněné přítomností rozpustných solí a to konkrétně solí sodných. Jejich zvýšená koncentrace vede k procesu soloncování. Tento proces se podobá procesu ilimerizace. Pokračovat ve čtení “Natrisoly (Slanec)”
Antroposoly (Kultizem, Antrozem)
Jsou půdy výrazně ovlivněné lidskou činností. Půdní typ kultizem je definován, jako rostlá půda výrazně modifikovaná kultivačními a melioračními opatřeními a to do hloubek větších než při běžných agrotechnických postupech. Pokračovat ve čtení “Antroposoly (Kultizem, Antrozem)”
Historický vývoj obyvatelstva na Moravě
Od osídlení
Území Moravy svými přírodními podmínkami a geografickou polohou mělo velmi příznivé podmínky pro vznik sídel a to již v předhistorickém a ranně historickém období. Nejstarší osídlení bylo soustředěno většinou ve sníženinách, v oblastech sprašových, řidčeji na vyvýšeninách do 300 m výšky. Území českých zemí bylo osídleno loveckým obyvatelstvem již před 100 tisíci lety. Pokračovat ve čtení “Historický vývoj obyvatelstva na Moravě”
Vývoj administrativního členění Moravy
Nejstarším organizačním článkem na našem území byly kmenové oblasti (česká a moravská). V pozdějších letech byly nahrazeny hradským členěním a od poloviny 13. stol. zřízením krajským. Vyššími správními celky byly země (Čechy – království, Morava – markrabství, Slezsko – vévodství). Pokračovat ve čtení “Vývoj administrativního členění Moravy”
Mapy (Testovací stránka :)
[leaflet-map lat=49.17 lng=17.465 zoom=10]
[leaflet-marker svg background=”#777″ iconClass=”dashicons dashicons-star-filled” color=”gold”]Haleny !!!![/leaflet-marker]
Haleny !!!!
[ultimate_maps id=”1″]
Regionálně bigeografické členění moravských Karpat
Na území moravských Karpat se v rámci regionálně biogeografického členění nachází západokarpatská podprovincie a částečně také polonská podprovincie (jihovýchodní část) a severopanonská podprovincie (východní část). Pokračovat ve čtení “Regionálně bigeografické členění moravských Karpat”
Západokarpatská biogeografická podprovincie
Západokarpatská podprovincie leží ve východní části ČR. Spolu s ní se na území moravských (a také slezských) Karpat nacházejí ještě polonská a severopanonská podprovincie. V rámci Západokarpatské podprovincie jsou vymezeny následující bioregiony: Pokračovat ve čtení “Západokarpatská biogeografická podprovincie”
3.1 Ždánicko-litenčický bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží ve středu jižní Moravy, zabírá severní část geomorfologického celku Ždánický les, severní okraj celku Kyjovská pahorkatina a celek Litenčická pahorkatina. Bioregion obepíná téměř ze všech stran Chřibský bioregion (3.2) a má plochu 928 km2. Pokračovat ve čtení “3.1 Ždánicko-litenčický bioregion”