Štítek: Morava

Publikováno

Velička

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-13-02-027
plocha povodí [km2] 178,3
délka toku [km] 42
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,91

Charakter toku

Říčka Velička vzniká v Javorníku v nadmořské výšce 310 m soutokem Jamného  a Hrubého potoka. Jamný potok pramení na sev.–záp. úbočí Velké Javořiny (970 m) v nadmořské výšce 920 m. Od pramene teče sev.–záp. směrem přes Vápenky a Suchovské Mlýny směrem k Javorníku, kde se stéká s Hrubým potokem. Hrubý potok pramení na záp. úbočí Šibenického vrchu (708 m) v  nadmořské výšce 570 m. Protéká Filipovským údolím sev.–záp. směrem k Javorníku, kde se stéká s Jamným potokem.
Pokračovat ve čtení “Velička”

Publikováno

Baťův kanál

Baťův kanál neboli Průplav Otrokovice–Rohatec je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1935—1938 v délce 52 km, která spojovala Otrokovice s Rohatcem. Částečně vede po řece Moravě (25,4 km), jinak uměle vyhloubenými kanály (23,7 km) s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami (14) a dalšími vodními stavbami s celkovým převýšením vodní cesty 18,6 m. Na trase je celkem 23 mostů [1].

Pokračovat ve čtení “Baťův kanál”

Publikováno

Svodnice

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-13-02-010
plocha povodí [km2] 44,6
délka toku [km] 19,8
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,10

Charakter toku

Říčka Svodnice pramení nad Suchovem na sev.–záp. úbočí Suchovského Šumárníku (478 m) v nadmořské výšce 440 m. Od pramene teče sev.–záp. směrem k Blatničce, pod kterou je na Svodnici vybudován stejnojmenný rybník Blatnička.
Pokračovat ve čtení “Svodnice”

Publikováno

Radějovka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-13-02-045
plocha povodí [km2] 41,6
délka toku [km] 16,6
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,17

Charakter toku

Říčka Radějovka pramení v širší pramenné oblasti na Vojšických loukách na záp. úbočí Kobyly (584 m) v nadmořské výšce 460 m. Od pramene teče sev.–záp. směrem k Šumárníku (398 m), pod nímž jsou na Radějovce zbudovány dvě menší vodní díla – rybník Kejda a vodní nádrž Lučina. Obě vodní plochy jsou široce rekreačně využívány, stejně tak jako celé údolí Radějovky směrem k Radějovu.
Pokračovat ve čtení “Radějovka”

Publikováno

Sudoměřický potok

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-13-02-051
plocha povodí [km2] 30,1
délka toku [km] 13,8
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,12

Charakter toku

Sudoměřický potok pramení na sev. úbočí Tlsté hory (556 m) v nadmořské výšce 530 m. Od pramene teče sev.–záp. směrem k rekreační osadě Mlýnky, kde se k němu připojuje pravostranný přítok Mandát, pramenící na záp. úbočí Bukoviny v nadmořské výšce 480 m. Oba vodní toky pramení a protékají oborou Radějov, na Mandátu jsou v oboře vybudovány menší jezírka.
Pokračovat ve čtení “Sudoměřický potok”

Publikováno

Syrovínka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-13-02-022
plocha povodí [km2] 77,4
délka toku [km] 17,2
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,14

Charakter toku

Syrovínka pramení na již. úbočí vrcholu Hrušková (383 m) nad Syrovínem v nadmořské výšce 300 m. Před Syrovínem se zleva připojuje další zdrojnice, pramenící pod Hostějovem. V Syrovíně se potok obrací již. směrem k Těmicím, před nimiž se zleva připojuje Ořechovský potok, pramenící západně od Vážan. Významným pravostranným přítokem do Ořechovského potoka je Újezdecký potok, který pramení v Újezdci.
Pokračovat ve čtení “Syrovínka”

Publikováno

Ratíškovický potok

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-13-02-044/3
plocha povodí [km2] 22,7
délka toku [km] 7,2
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,09

Charakter toku

Ratíškovický potok pramení v areálu hasičské zbrojnice na již. okraji Vacenovic v nadmořské výšce 210 m. Od pramene teče již. směrem k Ratíškovicím, kde se zprava připojuje přítok, pramenící u Dolu Tomáš (Baťovka) na již. úbočí vrcholu Nákla (265 m).  V Ratíškovicích se tok obrací k vých. směrem k Rudníku, kde se zleva připojuje bezejmenný potok. Pokračovat ve čtení “Ratíškovický potok”

Publikováno

Historické mapy Moravy

Nejstarší samostatné mapové dílo Moravy je Fabriciova mapa z roku 1659. Na mapě jsou jsou zachyceny již všechny sídelní místa, tak jak je známe nyní. Je patrné, že oproti horským oblastem jsou staré sídelní oblasti podchyceny výrazně podrobněji. Na Fabricia navazuje v roce 1620 Kaerius, který při tvorbě z jeho mapy vychází. Dalším v pořadí byl Jan Amos Komenský, který poprvé mapu vydal v roce 1624. Při tvorbě mapy se snažil opravit nedostatky ve Fabriciově mapě a je zřetelné, že jsou doplněny zejména horské oblasti. Pokračovat ve čtení “Historické mapy Moravy”

Publikováno

Ostravsko-frýdlantská dráha (OFE)

Ostravsko-frýdlantská dráha je společně s Košicko-bohumínskou dráhou první vedlejší železnicí, která pronikala do vnitřních částí Karpat. V podhůří Moravskoslezských Beskyd se začaly rozmáhat průmyslové podniky ve Frýdku a Místku, železárny v Lipině, Bašce a Frýdlantu, které potřebovaly napojení na ostravské uhelné doly. Také bylo nutné vyřešit napojení centra Moravské Ostravy na stanici Přívoz, která ležela relativně odtrženě na hlavní trati Severní dráhy císaře Ferdinada. Koncese ke stavbě Ostravsko-frýdlantské trati byla udělena v roce 1869 a již 1. ledna 1871 byl spuštěn provoz mezi Ostravou a Frýdlantem. V dnešní době nese Ostravsko-frýdlantská dráha označení jako trať 323 (Ostrava hlavní nádraží – Frýdlant nad Ostravicí). Pokračovat ve čtení “Ostravsko-frýdlantská dráha (OFE)”

Používáme WordPress (v češtině).