Zámek a zámecký park Napajedla

Barokní zámek Napajedla s rozlehlým zámeckým parkem je jednou z architektonických dominant moravského města Napajedla. Byl postaven v letech 1764–1769 dle návrhu a pod vedením brněnského architekta Františka Antonína Grimma.

Stručná historie zámku v Napajedlích

Nejpozději od poloviny 13. století se postupně rozvíjelo jako středisko zeměpanského statku náležejícího k hradu Buchlovu, přičemž první písemný doklad pochází z let 1355–1357. Město se rozvíjelo kolem severojižní dálkové komunikace, v jejíž blízkosti se nacházel vodní hrad (tvrz), zaniklý během 15. století. Do dějin Napajedel výrazně zasáhla Třicetiletá válka, která zpomalila jejich rozvoj [6].

Od roku 1624 spravoval panství Jan z Rottalu. Janovi rovněž patřilo panství v Kvasnicích, kde žil. U svých poddaných si však příliš oddanosti nezískal. Časem se vyšplhal až na pozici generálního komisaře a gubernátora, což mu na líbivosti nepřidalo. Zemřel roku 1674 a správu převzali jeho příbuzní z rodu Rottalů. Již v předchozích letech ale bylo panství rozděleno do dvou částí – holešovské a napajedelské. Ve druhé pol. 17. století vzniká tzv. Starý zámek, vybudovaný Rottaly v centru města na západní straně náměstí. Kolem roku 1712 je vystavěn farní kostel sv. Bartoloměje, který se stává novou dominantou města a přebírá funkci původního středověkého kostela, který zcela zanikl. Za Adama Jáchyma Rottala napajedelská větev rodu vymřela a panství přešlo na holešovskou větev do správy hraběte Leopolda Ferdinanda Rottala [5,6].

Současné pozdně barokní šlechtické sídlo nově postavil ve vyvýšené poloze nad řekou Moravou židlochovický zednický mistr Antonín Slováček, zvaný Mates, v letech 1764 až 1769 dle návrhu a pod vedením brněnského architekta Františka Antonína Grimma pro majitelku napajedelského velkostatku Annu Marii z Rottalu, provdanou za Quidobalda z Ditrichsteina [1].

F. A. Grimm projektoval také zámky v Bystřici pod Hostýnem a ve Vizovicích. Proti nim se však napajedelská stavba odlišuje svou noblesou, mohutností i velkoryse řešenými vnitřními prostorami. Dá se říci, že napajedelský zámek je ukončením vývoje „italské vily“ v moravském prostředí [3].

Výstavba zámku pokračovala i za dalších majitelů panství, členů rodů Kobenzlů, Stockau a Baltazzi, především jižním a východním směrem. Do historie Napajedel se výrazně zapsal Aristides Baltazzi (1853–1914) založením hřebčína s chovem anglických plnokrevníků v roce 1886, který je dnes nejvýznamnějším svého druhu v České republice. Po smrti Aristida Baltazziho v roce 1914 se majitelkou napajedelského zámku a velkostatku stala hraběnka Marie Baltazzi-Stockau, která ovšem situaci díky svým nezodpovědným investicím do těžby ropy finančně nezvládala.

Zámek, park a hřebčín byla v roce 1935 nucena koupit firma Baťa, tehdy již pod vedením Jana Antonína Bati, jehož závodům hraběnka dlužila přes tři miliony tehdejších korun. Hřebčín byl následně vyměněn s Československým státem za tlumačovské pozemky důležité pro podnikatelské aktivity firmy Baťa. Značně jsou rozšířeny mylné informace, že zámek koupil J. A. Baťa osobně, aby si zde vybudoval rodinné sídlo, ovšem studium materiálů firmy Baťa prozradilo zcela jiné plány, které Jan Antonín Baťa se zámkem měl, a to vybudování střední školy Tomášov za účelem výchovy vedoucích pracovníků Baťových závodů [2,4]. Jiné prameny uvádí, že J. A. Baťa začal zámek upravovat nejen pro své soukromé účely, ale také zde chtěl udělat výjezdní místo pro tehdejší vládu našeho státu, neboť Jan Antonín Baťa byl v úzkém kontaktu s prezidentem Benešem a on sám uvažoval o vstupu do politiky [4].

Za druhé světové války byl celý zámecký areál zkonfiskován nacisty a byl zde ubytován oddíl Hitlerjugend a v roce 1945 zde sídlil německý generální štáb [4]. Ustupující Němci v průběhu a hlavně na konci války zámek značně zdevastovali. Po válce a znárodňování připadl celý areál státnímu podniku Fatra. Fatra zde vybudovala kulturní a rekreační zařízení pro své zaměstnance, mj. Klub kultury s divadlem. Zámecký park byl otevřen veřejnosti a díky své poloze se stal především místem, kde se přirozeně začali setkávat občané Napajedel všech generací, kteří sem mířili za odpočinkem v klidném prostředí parku, za návštěvou divadelních představení nebo za posezením v divadelním bufetu Klubu kultury.

Zámek Napajedla je volně stojící tříkřídlá budova ve tvaru písmene U, kde bylo ve třech podlažích přes 50 obytných místností, mimo pokojů služebných a příslušenství. Vnitřním prostorům zámku dominuje kruhový zrcadlový sál, který sloužil především pro přijímání návštěv nebo jako taneční sál při slavnostních příležitostech. Dále je zde salonek holandských mistrů, barokní salonek, rozlehlá zámecká jídelna a zámecká kaple.

Zámek je obklopen zhruba desetihektarovým parkem navrženým dle francouzského a anglického stylu. V parku se nachází rybníček, značný počet vzácných dřevin, množství soch, tenisové a házenkářské hřiště a sídlí zde napajedelský klub kultury s divadlem. Na největší louce parku bylo zřízeno golfové hřiště. Rozlehlý zámecký areál má dvě hlavní brány, severní a jižní, a dále dvě menší branky, východní a severovýchodní [2].

Zámecký park

Přírodně krajinářský park navazuje na impozantní průčelí zámku v celé šíři jeho rozložité budovy. Pravidelná zahrada, budovaná při stavbě zámku, navazoval svou osovou dispozicí na jeho čestný dvůr, přičemž hlavní parter býval mezi souměrným křídly zámku a měl bohatou ornamentální výzdobu. Parter byl ukončen vodní nádrží s terasou. Později byla parterová kompozice uvolněna odstraněním křídel budovy, čímž se celá plocha rozšířila a propojila s terasou kolem zámku.

V 1. polovice 19. století bylo parkově upraveno i okolí dvora. Tehdy byl celý areál změněn v přírodně krajinářském duchu. Původní pravidelná dispozice s hlavním osovým průhledem přes rozlehlý palouk obdélníkovitého tvaru se ještě zachovala. Osázení postranních kulis je již volně řešeno a působivě využívá mírně stoupající terén. Z okružní cesty jsou pěkné pohledy na níže položený zámek a nejbližší okolí. Tato jednoduchá, ale rozměrná kompozice jediného průhledu je vyváženým protějškem k velkému zámku, se kterým tvoří organický celek.

Ve 40. letech 20. století byl rekonstruován parter (brodérie, vázy, fontána, tvarované dřeviny, balustráda) [7]. Nově byl tehdy přistavěn jižně od zámku také bazén.

Dřeviny zámeckého parku

V zámeckém parku roste asi 21 jehličnatých a 58 listnatých dřevin. Mezi nejpozoruhodnější jehličnany patří jedle kavkazská (Abies nordmanniana), některé malebné borovice: borovice černá (Pinus nigra var. austriaca, Pinus nigra var. caramanica), cypřišky hrachonosné (Chamaecyparis pisifera ´Filifera´, ´Squarrosa´) a zeravy: zerav západní (Thuja occidentalis ´Wareana Lutescens´), zerav východní (T. orientalis ´Compacta Nana´) a zerav obrovský (T. plicata).

Z listnáčů nelze přehlédnout juvenilní formu liliovníku tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera ´Integrifolium´), stříhanolistou břízu bradavičnatou (Betula verucosa ´Laciniata´), úzkolistý habr obecný (Carpinus betulus var. angustifolia), lísku tureckou (Coralus colurna) a hlavně mohutný červenolistý buk lesní (Fagus silvatica ´Atropunicea´). Z keřů je nutné vyzdvihnout pestrolistý zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens ´Elegans´), hlošinu úzkolistou (Eleagnus angustifolia), škumpu orobincovou (Rhus typhina), šeřík čínský (Syringa chinensis) aj [7].

Zdroje:

1. Wikipedia.cz 2023. Napajedla (zámek). Dostupné online [13. 10. 2023] https://cs.wikipedia.org/wiki/Napajedla_(zámek)
2. CZWiki.cz 2023. Napajedla (zámek). Dostupné online [13. 10. 2023] https://czwiki.cz/Lexikon/Napajedla_(zámek)
3. ZamekNapajedla.cz. 2023. Historie zámku. Dostupné online [13. 10. 2023] https://zameknapajedla.cz/historie-zamku/
4. Facebook.com. 2023. Zámek Napajedla – 9. část o historii zámku. Dostupné online [13. 10. 2023] https://www.facebook.com/zameknapajedla/photos/zámek-napajedla-9-část-o-historii-zámkuaristide-baltazzi-často-cestoval-a-sháněl/2249048491804385/
5. Tyrkys.cz. 2023. Zámek Napajedla. Dostupné online [13. 10. 2023] https://www.tyrkys.cz/stranka/zamek-napajedla.html
6. Památkovýkatalog.cz. 2023. Napajedla. Dostupné online [13. 10. 2023] https://pamatkovykatalog.cz/napajedla-7664966
7. Hieke, K. 1985. Moravské zámecké parky a jejich dřeviny. SZN Praha