Když v roce 1910 zakládal Tomáš Baťa první závodní kuchyni, málokdo tušil, že tím odstartoval sociální experiment, který nemá v dějinách českých měst obdoby. Zlín se během dvou desetiletí proměnil z ospalého městečka v průmyslové centrum, kde firma neřídila jen výrobu bot, ale také to, co její zaměstnanci jedli, jak se myli, kde sportovali, co četli a jak slavili svátky. Volný čas tu nebyl prázdným protipólem práce – byl jejím promyšleným prodloužením, pečlivě organizovaným prostorem, ve kterém se měl formovat nový typ člověka: baťovec. Tento článek mapuje, jak Zliňané v éře Baťů trávili chvíle mimo pracovní směnu a proč právě v tom spočíval jeden z nejodvážnějších rozměrů baťovského experimentu. Pokračovat ve čtení „Volný čas a rekreace v baťovském Zlíně“
Majetek Baťů v Československu: podnikání, rodina, soběstačnost
Když se řekne Baťa, většině lidí naskočí obraz továrny ve Zlíně a žluté reklamy na boty. Skutečný rozsah baťovského majetku ale ševcovskou dílnu mnohonásobně přesahoval: koncern držel pozemky, lesy, statky, zámky, hřebčín, filmové ateliéry, prodejní síť i banku. Tento článek mapuje, co všechno firma Baťa a rodina Baťů od přelomu století do znárodnění v Československu vlastnily, jak k tomu přišly a k čemu jim to bylo. Příběh se odehrává především na jihovýchodní Moravě, ale dotahuje se přes Slovensko až do Pováží a do podhůří Tater. Pokračovat ve čtení „Majetek Baťů v Československu: podnikání, rodina, soběstačnost“
Zlín: Baťův experiment
Když sourozenci Baťové roku 1894 otevřeli ve Zlíně malou ševcovskou dílnu, sotva mohli tušit, že za čtyřicet let z ní vyroste globální koncern s desítkami podniků, tisíci zaměstnanců a miliony prodaných bot. Nebyl to však jen příběh obuvi. Baťa vytvořil propojený systém továren, bydlení, škol, dopravy, obchodu i sociálních institucí, jehož srdcem byl Zlín a nejdůležitější odnoží Otrokovice. Pokračovat ve čtení „Zlín: Baťův experiment“
Baťovské satelity: jak se ze Zlína stal model pro tovární města světa
Jméno Baťa dnes zní jako značka obuvi, ale mezi světovými válkami to byl pojem urbanistický a sociální. Z malého moravského Zlína vznikla síť dceřiných továrních měst, kterým se říkalo malé Zlíny nebo Bata-villes. Tento článek vede čtenáře po jejich stopách v Československu i v zahraničí, vysvětluje, proč vůbec vznikaly, a ukazuje, čím se navzájem prolínaly. Pokračovat ve čtení „Baťovské satelity: jak se ze Zlína stal model pro tovární města světa“
Hugo Vavrečka: novinář, diplomat a Baťův ředitel
Hugo Vavrečka patří k těm postavám českých dějin dvacátého století, jejichž životopis se nedá poctivě napsat na jednu stránku. Narodil se ještě v rakouské Slezské Ostravě, vystudoval elektrotechniku, psal humoresky pod pseudonymem, posílal reportáže z balkánských válek, vyjednával jako vyslanec v Budapešti a ve Vídni, pak vstoupil k Tomáši Baťovi do Zlína a stal se jedním z mužů, kteří firmu po havárii zakladatele převzali. Pro jihovýchodní Moravu je důležitý hned dvakrát: jako rodák z karpatského pomezí Ostravska a Slezska a jako klíčová postava zlínské éry, která dala kraji moderní průmyslovou tvář. Pokračovat ve čtení „Hugo Vavrečka: novinář, diplomat a Baťův ředitel“
Zlín 1930–1939: průmyslové město, které určovalo tempo regionu
Třicátá léta proměnila Zlín z rychle rostoucího továrního městečka v urbanistický a průmyslový experiment středoevropského dosahu. Za jedinou dekádu zde vyrostly nejvyšší administrativní stavba meziválečného Československa, jeden z největších kinosálů v zemi, soustava škol s reformní pedagogikou i obytné čtvrti pro tisíce dělnických rodin. Pro jihovýchodní Moravu šlo o nejintenzivnější období modernizace, jaké region zažil, a jeho dopad přesáhl hranice samotného města.
Pokračovat ve čtení „Zlín 1930–1939: průmyslové město, které určovalo tempo regionu“
Tomáš Garrigue Masaryk: Od slováckých kořenů k srdci Valašska
Tomáš Garrigue Masaryk se narodil na jižní Moravě a zemřel jako uznávaný zakladatel Československa – ale mezi těmito dvěma body leží životní příběh, který je pevně svázán i s východní Moravou. Valašsko a Slovácko mu nebyly cizí krajinou: zastupoval je v parlamentu, procházel jeho vesnicemi, přijímal od místních čestné občanství. Pro čtenáře Moravských Karpat je Masaryk nejen národním symbolem, ale i člověkem, jehož politická dráha vyrůstala z porozumění moravskému venkovu. Pokračovat ve čtení „Tomáš Garrigue Masaryk: Od slováckých kořenů k srdci Valašska“
Zlín 1850–1918: od trhového městečka k průmyslovému středisku Moravy
Když v roce 1849 zachvátil Zlín ničivý požár a lehl popelem téměř celý střed města – fara, škola a více než sto třicet domů –, nikdo z místních obyvatel asi netušil, že toto zdrcující neštěstí bude zároveň předehrou k největší proměně, jakou kraj za celá staletí zažil. Během následujících sedmi desetiletí se z malého valašského městečka, jehož počet obyvatel nepřesáhl tři tisíce, stalo živé průmyslové středisko, jehož jméno začínalo znít daleko za hranicemi východní Moravy. Příběh Zlína mezi lety 1850 a 1918 je příběhem obnovy, odhodlání a souběhu náhod a příležitostí, které změnily osud celého regionu. Pokračovat ve čtení „Zlín 1850–1918: od trhového městečka k průmyslovému středisku Moravy“
Jan Antonín Baťa – budovatel impéria
Jan Antonín Baťa patří k nejpozoruhodnějším i nejrozporuplnějším osobnostem československých hospodářských dějin. Po smrti Tomáše Bati převzal už silnou a mezinárodně rozkročenou firmu, kterou v několika letech dále rozšířil, obohatil o nové obory, správní budovu č. 21, baťovská města i velké modernizační plány pro Československo. Jeho příběh však není jen příběhem úspěšného nástupce: patří do něj také válka, exil, Brazílie, poválečné obvinění, ztráta majetku a pozdní rehabilitace.
Zámek a zámecký park Napajedla
Barokní zámek Napajedla s rozlehlým zámeckým parkem je jednou z architektonických dominant moravského města Napajedla. Byl postaven v letech 1764–1769 dle návrhu a pod vedením brněnského architekta Františka Antonína Grimma. Pokračovat ve čtení „Zámek a zámecký park Napajedla“