Polonská podprovincie leží na sv. Moravě a ve Slezsku. Spolu s ní se na území moravských (a také slezských) Karpat nacházejí ještě západokarpatská a severopanonská podprovincie. V rámci polonské podprovincie jsou vymezeny následující bioregiony: Pokračovat ve čtení “Polonská biogeografická podprovincie”
2.3 Ostravský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží ve střední části našeho Slezska, zabírá geomorfologický celek Ostravská pánev a část Moravské brány. Část bioregionu leží v Polsku, v ČR je tvořen čtyřmi částmi oddělenými nivami, a má zde plochu 599 km2. Pokračovat ve čtení “2.3 Ostravský bioregion”
2.4 Pooderský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion se nachází ve střední části Slezska v ČR, zabírá centrální část geomorfologického celku Ostravská pánev a část Moravské brány. Bioregion pokračuje k severu do Polska, kde leží jeho jádro. V ČR má bioregion plochu 192 km2. Pokračovat ve čtení “2.4 Pooderský bioregion”
Severopanonská biogeografická podprovincie
Severopanonská poprovincie leží na jižní Moravě. Spolu s ní se na území moravských (a také slezských) Karpat nacházejí ještě západokarpatská a polonská podprovincie. V rámci Severopanonské podprovincie jsou vymezeny následující bioregiony: Pokračovat ve čtení “Severopanonská biogeografická podprovincie”
4.2 Mikulovský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na jihu jižní Moravy a podstatnou částí zasahuje do Rakouska. Zabírá geomorfologický celek Mikulovská vrchovina, z celku Dyjsko-svratecký úval Dunajovické vrchy a z Dolnomoravského úvalu Valtickou pahorkatinu. Plocha bioregionu v ČR je 289 km2. Pokračovat ve čtení “4.2 Mikulovský bioregion”
4.3 Hustopečský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží ve středu jižní Moravy, zabírá jižní polovinu geomorfologických celků Ždánický les a Kyjovská pahorkatina a severní okraj Dolnomoravského úvalu. Plocha bioregionu je 1 045 km2. Pokračovat ve čtení “4.3 Hustopečský bioregion”
4.4 Hodonínský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na východě jižní Moravy, zabírá malou střední část geomorfologického celku Dolnomoravský úval. Plocha bioregionu je 223 km2. Pokračovat ve čtení “4.4 Hodonínský bioregion”
4.5 Dyjsko-moravský bioregion
Poloha a základní údaje
Bioregion leží na jihu jižní Moravy, zabírá široké nivy – osy geomorfologických celků Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval. Směrem k jihu bioregion přesahuje do Rakouska a na Slovensko, v ČR má plochu 605 km2. Pokračovat ve čtení “4.5 Dyjsko-moravský bioregion”
Jak efektivně hledat houby (Aneb jak sbírat houby podle mapy)
Houby jsou vášeň. Ne každý je jí, ale každý je rád sbírá.
Hledat a sbírat houby (úspěšně) není jednoduché a ne každý to umí. Zkušený houbař samozřejmě ví, kam má na houby jít a kdy tam má jít. Zná svá místečka a chodí téměř na jistotu. Pro ty ostatní, co nemají zažité tyto dovednosti, přináším návod, jak efektivně hledat houby. Návod je zaručeně originální a jednoduše funkční. Čtení Vám nezabere víc než 10 minut. Pokračovat ve čtení “Jak efektivně hledat houby (Aneb jak sbírat houby podle mapy)”
Valašská kolonizace moravských Karpat
Valašská kolonizace je osídlování území severovýchodní Moravy obyvatelstvem ze severovýchodu a východu, které na naše území přinášelo vlastní způsob hospodaření (pastevectví), ale i jiné kulturní zvyky (životní návyky, mluva, hudba, rukodělné práce). Valašská kolonizace probíhala postupně po hřbetech karpatských pohoří směrem od východu přibližně v rozmezí 13. až 17. století. Podíleli se na ní Valaši (původní obyvatelé Rumunska), ale zejména i další obyvatelé žijící v území celého karpatského oblouku (Rusíni, Ukrajinci, Slováci, Poláci), kteří původní zvyky Valachů přejímali a šířili dál. Pokračovat ve čtení “Valašská kolonizace moravských Karpat”