Průběh destilace

Původní výroba pálenky v domácím prostředí byla velmi primitivní. Ovoce, často nahnilé nebo nekvalitní a nevhodné k jinému zpracování, se nechalo samovolně zkvasit. Kvasem se naplnil do tří čtvrtin veliký hrnec a na dno se postavila trojnožka s miskou pro zachycení odkapávaného destilátu. Pak se hrnec překryl mísou (lavorem) naplněnou studenou vodou. Pokračovat ve čtení “Průběh destilace”

Příprava kvasu

Čím lépe založený kvas, tím lepší je vlastní destilát. Kvasu na slivovici se proto věnuje velká pozornost. Zatímco až do poloviny 19. století bylo vypálení jednou z posledních možností k záchraně méně kvalitního a částečně zkaženého  ovoce, na přelomu 19. a 20. století se v ovocnářských časopisech objevují rady k co nejkvalitnějšímu zpracování ovocných výpěstků. Pokračovat ve čtení “Příprava kvasu”

Ovoce pro pálení

Základní surovinou pro výrobu ovocné pálenky je na jihovýchodní Moravě plod slivoně. Pěstování ovocných stromů má ve zdejším prostředí staletou tradici. V souvislosti s archeobotanickými nálezy je lze datovat do období Velké Moravy, čili do 9. století. Vedle planě rostoucích dřevin (jabloň lesní, líska, dřín) byly nalezeny i slivoně a jabloně. Pokračovat ve čtení “Ovoce pro pálení”

Vlastnosti slivoní a samotných švestek

Botanika či dendrologie není vskutku pro každého, takže v dalších odstavcích můžete očekávat trochu suchopárného čtení o vlastnostech rodiny stromů zvaných odborně slivoně, laicky švestky, pološvestky, durancie, mirabelky, špendlíky apod. Pokračovat ve čtení “Vlastnosti slivoní a samotných švestek”

Pasekářská kolonizace moravských Karpat

Pasekářská kolonizace probíhala v největší míře od 16. do 18. století. Její příčinou byl nedostatek půdy mezi místními obyvateli žijícími od středověku převážně v údolích. Nárůst počtu obyvatel ve vesnicích vedl lidi k tomu, že se vydali do okolních hor, kde zakládali nové polnosti na úkor lesa. Pasekářská kolonizace postupně  splynula s valašskou kolonizací do podoby ucelené karpatské pastevecké kultury. Pokračovat ve čtení “Pasekářská kolonizace moravských Karpat”

Související obrázky:

Na Vařákovy paseky za šafránem bělokvětým

Začínám psát první příběh svého karpatského putování. Snad jej, stejně jako ty následující, přijmete. Pokusím se být autentický a originální. Možná mi chvilku potrvá, než najdu odpovídající formu a styl. Držme si palce. Robert Hruban

Pokračovat ve čtení “Na Vařákovy paseky za šafránem bělokvětým”

Související obrázky: