Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-13-01-086 |
| plocha povodí [km2] | 520 |
| délka toku [km] | 46,0 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 2,50 |
Charakter toku
Olšava pramení v Lopenické hornatině v Bílých Karpatech na severním úbočí vrcholu Na Koncích (655 m) v nadmořské výšce 625 m. Od pramene teče sev.-záp. směrem k Pitínu, po cestě přibírá levostranné přítoky Vlčí potok a Suchý potok, pramenící na sev. svazích Lokova (739 m). Mezi Pitínem a Bojkovicemi přitéká pravostranný přítok Kolelač s vybudovanou vodní nádrží Bojkovice, sloužící k odběru pitné vody pro skupinový vodovod Uherský Brod. Potok Kolelač má pravostranné přítoky Kolelačský potok, potok Hlubokou a potok Vasilsko. Pod Bojkovicemi se tok Olšavy obrací směrem k Z, přičemž tento směr si řeka víceméně udrží až k soutoku u Uherského Hradiště.
V Bojkovicích se zleva připojuje Bzovský potok s levostranným přítokem Koménkou. Říčka Olšava poté obtéká zámek Nový Světlov a míří směrem přes Záhorovice, Nezdenice a Šumice k Újezdci u Luhačovic, kde se do Olšavy vlévá zprava Šťávnice (Luhačovický potok), na níž je vybudována vodní nádrž Luhačovice (Pozlovice). Na pravostranném přítoku Šťávnice – Ludkovickém potoku – je vybudována vodní nádrž Ludkovice, která slouží jako zdroj pitné vody.
Řeka dále protéká přes Uherský Brod, kde se zleva připojuje říčka Nivnička, která pramení sev. od obce Bystřice pod Lopeníkem. Na Nivničce je vybudována vodní nádrž Ordějov. V okolí Uherského Brodu se údolí říčky Olšavy začíná rozšiřovat a zregulovaná říčka vstupuje do Olšavské nivy. V Drslavicích se zprava připojuje potok Holomňa, pramenící v Prakšické pahorkatině pod Velkým Ořechovem. Ve Veletinách se zleva připojuje Vlčnovský potok a v Míkovicích Míkovický potok. Mezi Podolím a Míkovicemi řeka tvoří PP Olšava – poslední zbytek přirozeného neregulovaného koryta řeky Olšavy.
Říčka u Vések vstupuje do Dolnomoravského úvalu, protéká přes Kunovice u Uherského Hradiště směrem ke Kostelanům, kde se v nadmořské výšce 178 m vlévá jako levostranný přítok do řeky Moravy.
O původu názvu řeky Olšavy není doposud jednoznačně jasno. Nejstarší doklad tohoto jména pochází z roku 1078 a je zapsán jako Olsaua. Další podoby tohoto jména jsou zaznamenány v dokladech z r. 1116 jako Olzava, Olsawa. Z roku 1174 pak pochází doklad o podobě Olzava. Vzhledem k tomu, že s, š a z se ve staré grafice zaznamenávají různě, nelze jednoznačně rozhodnout, jestli se název řeky četl jako Olšava, Olzava, nebo Olzava, a nemůžeme proto jednoznačně a spolehlivě určit, jestli název řeky značí „řeku tekoucí olším“, nebo – v případě, že je původní podoba Olzava – jde o staré jméno, ještě předslovanského původu, které nemá se základem olše nic společného. Podle některých autorů podporuje teorii o předslovanském původu i fakt, že další oblastí, která navazuje na postup osídlení východním směrem na Valašskokloboucku, je okolí řeky Vláry, která nese rovněž jméno předslovanského původu.
Olšava odvodňuje velkou část Vizovické vrchoviny i přilehlé části Bílých Karpat, kde pramení. Řeka je prakticky v celé délce (mimo nejvyšší části povodí) zregulovaná a na spodním toku má uměle vedené koryto. Olšava je zařazena mezi vodohospodářsky významné toky. Od pramene po Nezdenice je považována za pstruhovou vodu, níže za mimopstruhovou vodu.
Vodohospodářské objekty
Vodní nádrž Bojkovice (Kolelač)
Přehrada Bojkovice na Kolelačském potoce se nachází asi 2 km severovýchodně od obce Bojkovice. Protože nádrž měla sloužit vodárenským účelům, byl pro její výstavbu vybrán potok, jehož povodí je většinou zalesněné a bez soustředěné zástavby. Výstavbu nádrže jako zdroj vody pro strojírenský průmysl v Bojkovicích podpořilo na začátku 60. let minulého století ministerstvo všeobecného strojírenství. Investiční záměr byl zpracován v roce 1961, stavba přehrady byla povolena Okresním národním výborem v Uherském Hradišti v roce 1963. Výstavba probíhala od října 1963 do prosince 1966. Hlavním účelem vodního díla je zajistit dostatek vody pro skupinový vodovod Uherský Brod a zajistit minimální průtok v toku pod hrází.
Hráz byla vybudována jako zemní sypaná, z místních štěrkových materiálů s příměsemi hlín. Nepropustnost násypu je zajištěna těsnicí vrstvou ze sprašových hlín při návodním svahu hráze, opevněném kamennou dlažbou, vzdušní svah je pokryt humusem a zatravněn. Hráz je nasypána na podloží tvořeném vrstvami pískovců a jílovců, půdorysně je přímá. Koruna hráze je široká 4,5 m a je zpevněna pro potřeby obsluhy vodního díla. Délka hráze v koruně dosahuje 198 m , plocha nádrže je 15,45 ha. Na koruně hráze slouží jako zábradlí betonová zídka, která má současně funkci vlnolamu.
Vodní nádrž Luhačovice (Pozlovice)
Luhačovická přehrada patří k nejstarším v celém povodí řeky Moravy. Impulsem k její výstavbě byla velká povodeň v roce 1910, při níž bylo zaplaveno údolí Luhačovického potoka a voda zanechala značné škody. Místo pro stavbu bylo vybráno u obce Pozlovice, kde dosahuje dlouhodobý průměrný průtok asi 0,3 m3 za vteřinu. Výstavba byla zahájena již v roce 1913, práce však přerušila I. světová válka a pokračovalo se až roku 1922. Údolní nádrž byla poprvé napuštěna a do trvalého provozu uvedena na jaře roku 1930. Projekt zpracoval zemský stavební úřad v Brně a dodavatelem byla stavební firma ing. Vendelína Dvořáka z Pardubic.
Hlavním účelem vodního díla je především ochrana před povodněmi, dále zachování minimálního průtoku v toku pod hrází či odběry povrchové vody pro Luhačovice. Významné je také rekreační využití nádrže, provozování vodních sportů, rybářství a výroba elektrické energie v malé vodní elektrárně. V okolí se nachází řada rekreačních objektů a několik hotelů.
Hráz byla vybudována jako homogenní zemní s jílovým návodním těsněním, sypaná ze svahových hlín těžených na levé straně údolí. Sypala se po vrstvách, hutněných za mírného kropení těžkými litinovými válci. Nádrž, jejíž celkový objem přesahuje 2,7 milionu m3 vody a zatopená plocha dosahuje 40 hektarů, byla poprvé napuštěna v roce 1930. Hráz je 17,5 metru vysoká a je založena na náplavových hlínách a na jílovitých břidlicích a pískovcích. Na šest metrů široké koruně, která je dlouhá 240 metrů, vede účelová komunikace a zeď, tvořící zábradlí a současně také vlnolam. Výpustné zařízení je umístěno ve 28 metrů vysoké vtokové věži kruhového půdorysu z kamenného zdiva, umístěné u hráze v blízkosti levého břehu.
Nádrž Luhačovice má dlouhodobě problémy se znečištěním a výskytem sinic.
Vodní nádrž Ludkovice
Vodárenská nádrž Ludkovice na Ludkovickém potoce se nachází nad stejnojmennou obcí a je jednou z nejmenších nádrží v celém povodí Moravy. Nádrž byla vybudována v 60. letech minulého století, kdy se hledaly nové zdroje vody pro pokrytí potřeby vody regionu Luhačovice a okolí.
Rozhodnutí o povolení stavby vydal Okresní národní výbor v Gottwaldově (dnešní Zlín) v prosinci 1962. Výstavba probíhala v letech 1965-68 podle projektové dokumentace. Zkušební provoz probíhal relativně dlouho, až do roku 1975, kdy bylo dílo uvedeno do trvalého provozu.
Hlavním účelem vodního díla je zajistit dostatek vody pro skupinový vodovod Luhačovice a zajistit minimální průtok v toku pod hrází. Pro udržení dostatečné jakosti tohoto zdroje povrchové vody byla v povodí nádrže stanovena ochranná pásma vodního zdroje. Veškerá manipulace s vodou na vodním díle se děje pomocí jediného sdruženého funkčního objektu u pravého břehu hráze, který slouží k odběrům vody, k vypouštění vody z nádrže a k převádění povodní přes bezpečnostní přeliv.
Jelikož hlavním účelem vodního díla je zajistit odběry vody, jsou ve třech výškových úrovních ve sdruženém funkčním objektu umístěny vodárenské odběry, kterými lze podle okamžité jakosti vody v nádrži přizpůsobit úroveň odebírané vody. Potrubí mají průměr 300 mm a jsou uzavíratelná šoupátkovými uzávěry. Spojená potrubí odvádí odebranou vodu do úpravny vody, nacházející se na okraji obce Ludkovice.
Hráz byla vybudována jako zemní sypaná z místních hlinitých štěrků. Těsnění hráze zajišťuje jílovitá vrstva na návodní straně, krytá dvojvrstvým filtrem a kamenným pohozem. Sklon návodního svahu je 1 : 3,5, vzdušní svah je strmější. Jílovité těsnění na návodní straně je zavázáno až do vrstev jílovců a pískovců v podloží, kde byla také provedena injekční clona do hloubky asi 35 m. Hráz je přímá, délky 181 m a výšky přes 15 m nade dnem údolí. Na koruně hráze je obvyklá obslužná komunikace na návodní straně betonová zídka sloužící jako zábradlí a současně jako vlnolam.
Vodní nádrž Ordějov
Vodní nádrž Ordějov leží na potoku Nivničce. Přehrada Ordějov se začala budovat v roce 1969 a dokončena byla v říjnu 1971. Hráz je 7 metrů vysoká, šířka v koruně je 4 metry a délka hráze je 85 metrů. Celkový objem přehrady je 506 tis. m3 vody a její rozloha činí 16 ha.
Záměr vybudování přehrady byl především pro zavlažování a rekreaci. Dnes je známá jako prvotřídní rybářský revír.
Významné přítoky Olšavy
Kolelač
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-13-01-087 |
| plocha povodí [km2] | 17,1 |
| délka toku [km] | 7,3 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,10 |
Charakter toku
Kolelač pramení záp. od Šanova ve Starohrozenkovské hornatině v nadmořské výšce 510 m. Potok teče přes Hostětín k severu, kde přibírá u osady Kolelač zprava přítok od Bukoviny (473 m) a také přítoky od Slavičína (Kolelač, Hluboká). Na soutoku s pravostranným přítokem – potokem Vasilsko – je vybudována vodní nádrž Bojkovice. Kolelač dále teče jih.-záp. směrem k Bojkovicím, kde se v nadmořské výšce 280 m vlévá jako pravostranný přítok do Olšavy.
Kolelač odvodňuje střed. část Starohrozenkovské hornatiny a již. část Haluzické vrchoviny. Kolelač je vodohospodářsky významný tok, nad nádrží se řadí mezi pstruhové vody, samotná nádrž zde zařazena není. Nad i pod nádrží se nachází hydrologické stanice.
Kladenka
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-13-01-093 |
| plocha povodí [km2] | 37,2 |
| délka toku [km] | 13,2 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,21 |
Charakter toku
Kladenka pramení vých. od Petrůvky v Haluzické vrchovině v nadmořské výšce 465 m. Potok teče jih.–záp. směrem k obci Kladná-Žilín, kde zprava příbírá potok další potok od Petrůvky. Dále protéká širším údolím jižním směrem k Přečkovicím, pod nimiž ústí zleva přítok Třešňůvka od Rudimova. Kladenka dále teče jih.-záp. směrem k Nezdenicím, kde se v nadmořské výšce 240 m vlévá jako pravostranný přítok do Olšavy.
Kladenka odvodňuje střed. již. část Haluzické vrchoviny. Na spodním toku Kladenky je navržena akumulační nádrž pro povrchové vody. Kladenka je vodohospodářsky významný tok.
Luhačovický potok (Šťávnice)
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-13-01-101 |
| plocha povodí [km2] | 143 |
| délka toku [km] | 23,5 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,80 |
Charakter toku
Luhačovický potok (Šťávnice) pramení již. pod vrcholem kóty 613 v hlavním hřbetu Komonecké hornatiny v nadmořské výšce 570 m (sev. od obce Slopné). Potok teče jih.–záp. směrem přes Slopné, kde zprava přibírá Horní Olšavu pramenící pod Spleteným vrchem (656 m). Pod Slopným Šťávnice nadále protéká Pozlovickou brázdou směrem k Luhačovicím. V Dolní Lhotě ústí zprava potok Olše, pramenící rovněž pod Spleteným vrchem.
Pod Dolní Lhotou přitéká zleva od Petrůvky potok Petrůvka a hned pod jejich soutokem začíná vzdutí vodní nádrže Luhačovice. Pod přehradou říčka vtéká do malebného lesnatého lázeňského údolí, kde se pod Jestřabí horou (302 m) zprava připojuje Pozlovický potok, pramenící na již. úbočí Komonce (672 m). Pod soutokem řeka protéká lázeňským údolím Luhačovic směrem k Biskupicím, kde se zprava připojuje Ludkovický potok. Pod Biskupicemi říčka protéká přes Polichno širším údolím jih.-záp. směrem k Újezdci, kde vtéká v nadm. výšce 216 m jako pravostranný přítok do řeky Olšavy.
Luhačovický potok (Šťávnice) odvodňuje již. část Komonecké hornatiny a sev.-záp. část Luhačovické vrchoviny. Řeka patří mezi vodohospodářsky významné toky, nad luhačovickou přehradou je vedena jako pstruhové pásmo, pod přehradou již ne. Pod přehradou v Luhačovicích je zřízena hydrologická stanice.
Ludkovický potok
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-13-01-106 |
| plocha povodí [km2] | 62,5 |
| délka toku [km] | 12,3 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,35 |
Charakter toku
Ludkovický potok pramení v nadmořské výšce 445 m u lokality Na Lhotách – místní části Provodova – v Kudlovské vrchovině. Pod Provodovem protéká již. směrem soutěskou mezi masívem Komonce (672 m) a Rýsovem (Čertův kámen 542 m). V tomto místě, kde mimo jiné proráží hřbet Komonecké hornatiny, se nachází několik pramenů či vývěrů minerálních vod. Mezi nejznámější patří pramen Svaté vody na poutním Malenisku a také sirný pramen u Pradliska.
Mezi Pradliskem a Ludkovicemi je vybudována vodní nádrž Ludkovice. Pod nádrží zprava přitéká Březůvský potok, pramenící pod Pindulou v nadmořské výšce cca 400 m. Na Březůvském potoce ja nad Březůvkami vybudována menší vodní nádrž zvaná Kapřín.
Ludkovický potok dále protéká již. směrem k Biskupicím, před nimiž se zprava připojuje Černý potok, pramenící na již úbočí vrcholu Kříby (485 m) nad Doubravami. Pod soutokem říčka protéká Biskupicemi, pod nimiž se v nadmořské výšce 325 m vlévá jako pravostranný přítok do Luhačovického potoka (Šťávnice).
Ludkovický potok odvodňuje již. část Kudlovské vrchoviny a přilehlé části Komonecké hornatiny. Řeka patří mezi vodohospodářsky významné toky.
Černý (Kaňovický) potok
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-13-01-109 |
| plocha povodí [km2] | 25,5 |
| délka toku [km] | 13,1 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,14 |
Charakter toku
Černý (Kaňovický) potok pramení již. pod vrcholem Kříby v nadmořské výšce 400 m (sev. od obce Doubravy). Potok teče již. směrem přes PP Uhliska (mokřadní louky s tůněmi v nivě podél Černého potoka) kolem Doubrav směrem k Hřivínovu újezdu, kde se stéká s pravostranným přítokem Kaňovickým potokem. Potok dále pokračuje stále již. směrem k Biskupicím, před nimiž se vlévá zprava do Ludkovického potoka.
Černý (Kaňovický) potok odvodňuje již. část Kudlovské vrchoviny.
Nivnička
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-13-01-117 |
| plocha povodí [km2] | 82,3 |
| délka toku [km] | 20,2 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,42 |
Charakter toku
Nivnička pramení v nadmořské výšce 575 m sev. od Lopeníku v Lopenické hornatině. Z počátku teče sev. směrem k Bystřici pod Lopeníkem, kde se zprava připojuje Pivný potok. Pod Bystřicí se obrací směrem k Z a protéká Ordějovskou kotlinou. Před Suchou Lozí je na potoce vybudována vodní nádrž Ordějov. Zprava se postupně připojují jednotlivé přítoky pramenící na sev. úbočí Studeného vrchu (646 m). V Suché Lozi se nachází minerální pramen Loza (Slatina).
Před Nivnicí se zleva připojuje Lubná se stejnojmennou nádrží a poté také Korytná, pramenící pod Horním kopcem (607 m) sev. od Strání. V Nivnici říčka obrací svůj tok opět směrem k S, protéká kolem Slováckých konzerváren a strojíren směrem k Uherskému Brodu, kde se zleva vlévá v nadmořské výšce 215 m do Olšavy.
Nivnička odvodňuje sev.-záp. část Lopenické hornatiny a přilehlé části Ordějovské kotliny, Nivnické pahorkatiny a Uherskobrodské kotliny v Hlucké pahorkatině. Říčka patří mezi vodohospodářsky významné toky.
Holomňa
Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 4-13-01-125 |
| plocha povodí [km2] | 28,2 |
| délka toku [km] | 10,2 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,08 |
Charakter toku
Holomňa pramení v nadmořské výšce 360 m vých. od Velkého Ořechova v Prakšické pahorkatině. V pramenném území se nachází rovněž sirný pramen. Potok protéká jih.-záp. směrem přes přes Dobrkovice k Pašovicím, před nimiž se zleva připojuje Maršovský potok. V rozšířené nivě oři soutoku je vybudován Pašovický rybník.
Potok nadále protéká Prakšicemi, pod nimiž je vybudován Prakšický rybník. Holomňa nadále pokračuje jih.-záp. směrem k Drslavicím, kde se zprava vlévá v nadmořské výšce 197 m do Olšavy.
Holomňa odvodňuje vých. část Prakšické pahorkatiny.